Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Jack Kerouac

JACK KEROUAC (1922-1969)

Jack Kerouac, celým jménem Jean-Louis Lebris de Kerouac, se narodil 12.3. 1922 ve městě Lowell, stát Massachusetts. Vyrůstal ve francouzsko-kanadské rodině. Měl mladší sestru Nin a staršího bratra Gerarda.


 Reklama


Jeho psaní je velmi ovlivněno brzkou smrtí bratra, o kterém napsal v knize VIZE GERARDA. Na střední škole vyniká Kerouac ve fotbale - v šestnácti letech získává sportovní stipendium na Kolumbijskou univerzitu a odchází z rodného města do New Yorku. Zde krátce studoval a seznámil se s Burroughsem, Johnem Clellonem Holmesem (autor knihy Jeď), Allenem Ginsbergem, přítelem Nealem Cassadym a dalšími autory, později označovanými jako beatnici. Roku 1942 se dobrovolně přihlásil do amerického námořnictva. Po válce se připojil ke skupině spisovatelů později známých jako "beat generation". Jack Kerouac se stal jejím zakladatelem a hlavním představitelem, jeho kniha NA CESTĚ se dokonce stala beatnickým manifestem.

Beatníci odmítali ideál "mladého úspěšného Američana" s jeho přímočaře nalinkovaným a pevným cílem a dali se cestou protestu. Beatníci se snažili svůj život prožít. Utíkají od civilizačních vymožeností a konzumu k nevázanému způsobu života a navrací se k přírodě. Jejich chování je projevem negativismu, revolty, výsměchu tradičním hodnotám (bohatství, kariéra, rodina), oficiální morálce a prosperující konzumní společnosti. Přiklání se k orientálním filozofiím (zenbuddhismu), hledají vnitřní svobodu (buď výstřednost v módě nebo naopak vzhled zanedbanosti), touží po rozkoši (vliv alkoholu, drog, tuláctví, džezové hudby), volí dobrovolnou chudobu. V literatuře se projevují bezprostřední odvážnou výpovědí, erotickou otevřeností, vulgarismy a slangem kvůli snaze šokovat a provokovat.

Jack Kerouac se plným právem nazývá "beatníkem". Jeho život se neřídil konvencemi. Uznával život, který se musí prožít a ne přežít. Jeho touha po svobodném životě ho dostala na cesty. Když pocítil potřebu, vzal ruksak a šel. Stopoval a vždy se dostal tam, kam chtěl. Jezdil přes celé státy, stále sem a tam. Živil se příležitostnými zaměstnáními (chvíli pracuje jako brzdař, plavčík atd.), psal svá první díla, o která ovšem vydavatelé neměli velký zájem. Když se potřeboval na chvíli usadit, jel domů. Doma ho vždy čekala matka, s kterou měl velmi dobrý vztah. Otec umřel brzy, stejně jako jeho bratr.
Jack věřil v Buddhu a dharmu, ale vždy zůstal katolíkem, protože tak byl vychován. Bůh byl u něho na prvním místě, protože byl hodně ovlivněn svým bratrem. Jack každý den věnoval aspoň chviličku meditování. Doma u matky chodil do lesa, kde měl pod stromem starou matraci a tam meditoval. Často tam i přespával, když se doma nepohodl s manželem své sestry. Ten mu vyčítal, že nemá stálou práci a že se jen fláká a nic nedělá. Jack mu nedokázal vysvětlit, co cítí, co ho k tomu vede.
Po vydání knihy NA CESTĚ se stal Kerouac hodně slavným. Ale Jackovi to spíš uškodilo než pomohlo. Měl sice peníze, ale o ně mu nikdy nešlo. Nedokázal se vyrovnat s popularitou. Nedokázal se vyrovnat s tím, že je vzorem pro spoustu mladých lidí. Všichni si ho stále představovali jako mladého beatníka, který stojí u silnice a stopuje. Jack se snažil utíkat před lidmi, ale nešlo to. Stále ho pronásledovali. Jack se snažil schovat někde, kde ho nikdo nezná, ale to se mu nedařilo. Nakonec začal hledat útěchu v alkoholu.
V posledním období svého života ztrácí Kerouac o psaní i život samotný zájem. Konec šedesátých let tak tráví v konečné rezignované apatii. Roku 1969 Jack Kerouac ve 47 letech umírá v St. Petersburgu na Floridě. Příčinou jeho předčasné smrti byl zřejmě alkoholismus.

TVORBA JACKA KEROUACA

Jack Kerouac je autorem převážně autobiografických románů zachycujících vzrušující, extatické zážitky, v nichž nacházel podstatu života. Kerouac objevil zcela nový stylistický přístup k tvorbě. Jeho knihy jsou psány metodou, která zachycuje věrný obraz autorových myšlenkových pochodů, experimentální formou, kterou si sám později nazval "spontánní prózou". Znamená proud volných asociací, které Kerouac nepodrobuje tak silné autocenzuře jako konvenční autoři. Myšlenky volně plynou, aniž by se je Kerouac snažil uměle složit v konzistentní celek. Kerouac protestoval proti mechaničnosti života a proti sociální nejistotě v kapitalistickém světě. Svojí tvorbou se snažil šokovat a upozornit na problémy společnosti. Ve svých dílech zobrazil tzv. "ruksakovou revoluci".

Kerouac je autorem celkem 14 románů (kromě nich napsal i kratší prózy, básně, deníky, filmový scénář a úvahy o buddhismu), které lze rozdělit na 2 části, na „cyklus románů ze silnice“ a „lowellský cyklus“.
Romány ze silnice zachycují newyorskou a sanfranciskou bohému, autorovy bezprostřední zážitky a zkušenosti z cest po Americe, Mexiku a Evropě. Typická je spontánnost a autobiografičnost líčení, využití poetického detailu a jemné melancholie. Vedle beatnického manifestu, románu Na cestě (1957), který se stává autorovým nejčtenějším dílem, jsou to další spontánní prózy - např. Dharmoví tuláci a Podzemníci (oba 1958), Vize Codyho (1959), Tristessa a Osamělý poutník (1960), Andělé hory Zkázy (1960, 1965), Big Sur (1962), Satori v Paříži (1966, česky 1967) a Mag (1951). Z úryvků děl této první skupiny, doplněných titulní jazzovou prózou Říjen v železniční zemi, byl sestaven i český výbor z roku 1963.
Do lowellského cyklu, v němž autor vzpomíná na rodné město, patří prvotina Maloměsto a velkoměsto (1950), Doktor Sax a Maggie Cassidová (1959), Vize o Gerardovi (1963) a Duluozova marnivost (1968).


NA CESTĚ

Román Na cestě je považován za Kerouacovo nejdůležitější dílo. Kerouac ho napsal již roku 1951. Bydlel tehdy s Lucienem Carrem v půdním bytě na 21. ulici a rozhodl se zachytit své bezprostřední zážitky ze silnice experimentální formou, kterou si sám později nazval "spontánní prózou". Opatřil si několik desítek metrů dlouhou roli papíru, nasadil ji do psacího stroje, aby se nemusel zdržovat vyměňováním stránek ve stroji, a spontánně chrlil na papír vše, co ho napadlo. Román byl podle svědectví Carra hotov v rekordním čase tří týdnů a způsob jeho napsání v mnohém připomínal šílené jízdy Deana Moriartyho a Sala Paradise. Navíc Kerouac prý odmítl opravit jediné slůvko či doplnit jedinou čárku. Přepsal pouze poslední metr strojopisu, a to jen proto, že mu jej sežvýkal pes. Praktickým důsledkem tohoto experimentu se spontánností bylo, že Kerouac musel na vydání svého románu čekat šest let, během nichž se přel s nakladateli o svůj styl a interpunkci, kterou se nakonec uvolil do strojopisu doplnit.

Román Na cestě je základním literárním dokladem tzv. beatnického hnutí, generační výpovědí té skupiny mládeže v USA, která po svém reagovala na situaci v zemi koncem 40. a 50. let. Tím jsou poznamenány i cesty hrdiny románu po USA, tvořící dějovou kostru knihy. Do extáze vyvolané novými zážitky, novými setkáními se však mísí i nostalgie způsobená vědomím bezvýchodnosti takového života. Román vypovídá dnes obecně o touze člověka po lepším životě, svobodě a štěstí.

Hlavní postavou celého románu a současně vypravěčem je Sal Paradis, což není ve skutečnosti nikdo jiný než Jack Kerouac. Sal často doprovází na cestách po Spojených státech i do Mexika svého největšího přítele Deana Moriartyho, který představuje Kerouacova dobrého přítele Neala Cassadyho. Mezi nimi bylo v románě i ve skutečnosti opravdové přátelství, byli něco jako bratři. Sal je jemnější a mírnější než a Dean a zůstává spíše v pozadí.
Sal Paradis je mladý spisovatel, který žije v New Yorku u své tety. Dean oproti tomu pochází ze západu, z Denveru. Jeho dětství moc šťastné nebylo – strávil ho v polepšovně a byl známý krádežemi aut. Po celý život marně hledá svého otce, starého Deana Moriartyho. Dean je rozporuplný a životní energií nabytý člověk, který se snaží ze všech sil poznávat všechny krásy života, je ochotný se okamžitě nadchnout pro cokoliv. Celý jeho život se odehrává ve zběsilém tempu. Je plný trablů, které si však nikdy nepřipouští. Později se však dostává do situací, kdy se mu problémy začnou hromadit a vyplývat na povrch. Lidé, kteří ho dříve obdivovali a uznávali jako vůdce, kritizují jeho lehkomyslnost, sobectví a nezodpovědnost, přestávají mu věřit. Jediným, kdo při něm stojí za každých okolností, je právě Sal, který k Deanovi však vzhlíží s neskrývaným obdivem.

Na každého padla zvláštní mlčenlivost; dokonce i Dean, který by se jindy snažil ze všeho vykecat, teď mlčel a jen stál všem ostatním na očích, odrbaný, zmlácený, zpitomělý, přímo pod světlem lustru, na zpoceném vyzáblém šíleném obličeji mu nabíhaly pulsující tepny a potichu mumlal. Jo! jo! jo!, jako by si na něco úžasnýho právě teď vzpomínal, a já věřím, že tomu tak bylo, a ostatní to pocítili zrovna tak a báli se. Byl BLÁZEN, což je ta pravá duše a základ BLAŽENOSTI. A jestli něco věděl? Ze všech sil se mi snažil vypovědět všecko, co ví, a oni mi to záviděli, záviděli mi, že mu stojím po boku, že ho bráním, že ho hltám plnými doušky, jako to oni sami kdysi zkoušeli.

Celý děj této knihy je v neustálém pohybu. Román nemá zápletku, je to neustálé popisování krajiny, přírody a míst, kde se Sal a Dean ocitají na své cestě. Kerouac zde popisuje několik svých osamělých cest stopem napříč Severní Amerikou, většinou z jednoho pobřeží na druhé. Jednoduchým, ale absolutně autentickým způsobem líčí své dojmy z lidí, které potkává, myšlenky, které ho napadají apod.
V románu se setkáváme s mnoha postavami z beatnické komunity, s tuláky i různými náhodnými postavami. Sal a Dean se setkávají i s W. Burroughsem (starouš Bull Lee) a dalšími literáty. Je zde především popsán život beatníků plný drog, umění, poezie a hlavně radosti ze života a jeho plného prožívání, hledání ztracené nevinnosti a nových životních hodnot. Je to život plný energie, neklidu, který je pudí z místa na místo a brání jim někde se usadit.

Na začátku knihy přichází Dean za Salem s prosbou, aby ho učil psát. Po nějaké době ale odjíždí zas do Denveru. Sal se po nějaké době rozhodne po vzoru Deana podniknout cestu stopem na západ a navštívit v Denveru všechny ty bezvadné lidi, o kterých mu Dean vyprávěl. Opět se setkává s Deanem a s jeho přítelkyní Marylou, kterou Dean slepě miluje. Sal se seznamuje s básníkem Carlem Marxem, s Rawlinsem, Chadem Kingem a jinými lidmi, se kterými Sal podniká mnoho akcí a mejdanů. Po nějaké době se však už zas chystá do San Franciska, kde bydlí jeho přítel ze studií Remi Broncoeur se svou přítelkyní Lee Ann. Remi už dlouho plánuje velkou cestu lodí kolem světa, ale pořád čeká na loď. Pomůže Salovi najít práci, a tak spolu dělají nějakou dobu strážníky. Postupně však začnou vystupovat na povrch spory mezi Lee Ann, Remim a Salem, které končí tím, že Sal odchází pryč. Na cestě do Los Angeles potká mladou mexičanku Terry, do které se zamiluje. Terry má dítě, malého Johnyho. Sal se dostává do prostředí mexických přistěhovalců, kteří vše odsouvají na „mañana“ a nic z toho nakonec není. Chvíli pracuje na poli a sklízí bavlnu, a tak si vyzkouší, jaké je živit a starat se o svou vlastní rodinu. Po nějaké době však Terry opouští a vydává se zpět do New Yorku.
Po roce se Sal rozhodne ještě před začátkem semestru na vysoké škole podniknout další cestu. S Deanem, Marylou a Edem vyrazí autem do Kalifornie. Staví se cestou v New Orleans u starouše Bulla Lee, v Tucsonu u spisovatele Hinghama, a pak míří do San Franciska. Zde je rozhodnuto, že Marylou zůstane se Salem a Dean odejde za svou manželkou Camillou. Marylou však Salovi uteče a Sal zůstává ve Frisku sám a bez peněz. Zachrání ho až Dean, který se nad ním smiluje a nechá ho bydlet s ním u Camilly. Za pár dní však Camilla vyhodí Deana i Sala ze svého bytu, protože je už nemůže vystát. Sal naplánuje cestu do Itálie, pro kterou se Dean okamžitě nadchne, a oba přátelé vyrazí na cestu k východnímu pobřeží. Cestou se zastaví v Denveru, kde se Dean pokouší kontaktovat svou rodinu. Jeho bratr mu však poví, že celá rodina se od Deana (i od jeho otce) odvrátila, protože je blázen. Dean miluje jízdu autem, a tak ukradne pár aut. Nedomyslí však, že ho tu všichni znají, a tak oba utíkají před policií pryč z města. V jedné cestovní kanceláři se nechají najmout na převezení auta do Chicaga, což splní, ale majitel své auto téměř nepozná. Z Chicaga se přes Detroit dostávají až do New Yorku, kde Dean potkává Inez a zamiluje se do ní. Organizuje rozvod s Camillou a zjišťuje, že Camilla čeká už druhé Deanovo dítě. Deanovo dítě čeká také Inez, a tak Dean zruší cestu do Itálie, zklidní se a usadí se v New Yorku.
Sal se tedy zanedlouho vydává sám, bez svého nejlepšího přítele, zas na cestu. Nějakou dobu se zdrží u přátel v Denveru, kam za ním přijede Dean, který mezitím opustil Inez a dítě. Rozhodnou se podniknout cestu na jih, do Mexika. Přidá se k nim ještě přítel Stan, který se chce vymanit z vlivu své rodiny a především svého dědy. Po dlouhé cestě všichni dorazí do Mexika, které se jim jeví jako země zaslíbená, kterou na svých cestách stále marně hledali. Dorazí do Cuidad de Mexico, kde však Sal chytne úplavici a prožije pár dní v horečkách. Dean se zanedlouho chystá odjet.

Dean se už chystal vyrazit zpátky z Mexico City. „Co to tam ksakru děláš?“ zasténal jsem.
„Chudáčku Sale, kluku nebohá, udělalo se ti blbě. Stan na tebe dohlídne. Teď poslouchej, jestli v tom svým stavu vůbec můžeš: zařídil jsem si tady rozvod s Camillou a dneska večer jedu zpátky za Inez do New Yorku, jestli teda auťák vydrží.
„To celý nanovo?“ zaúpěl jsem.
„To celý nanovo, kamaráde. Musím se vrátit do života. Nejradši bych tu ovšem s tebou zůstal. Třeba ještě přijedu.“
(…) Dvanáct hodin později jsem si v té své žalostné horečce konečně uvědomil, že je pryč. Tou dobou frčel zpátky přes banánové hory, tentokrát sám uprostřed noci.
Když se mi udělalo líp, došlo mi, co je vlastně Dean za krysu. Ale zrovna tak jsem chápal i celou tu neuvěřitelnou složitost jeho života, a že mě prostě musel nechat nemocnýho v posteli a jet se postavit tváří v tvář všem svým ženám a strastem.
„Dobrý, Deane, nic neříkám.“

Sal zůstává v Mexiku, uzdraví se a zanedlouho poznává Lauru, do které se zamiluje, a začnou spolu žít. Plánují odjezd do New Yorku, když přijede Dean, který se usadil a žije teď s Camillou. Chce jim pomoci se stěhováním, ale opět odjíždí. Naposled se Sal potkává s Deanem v New Yorku, když jde na koncert s Laurou a Remi Broncoeurem. Remimu se splnil velký sen, podnikl svou cestu kolem světa, a teď se rozhodl usadit. Dokonce nepustí Deana ani do auta, aby se kousek svezl s nimi, protože je to špinavý vandrák a blázen. Dean opět vyráží sám na cestu bez cíle, napříč kontinentem.

Samotný děj románu Na cestě není tím, co by ho činilo tak významným dílem. Význam díla netkví v líčených událostech. Textem se prolíná slovy přímo nevyjádřená kritika a odpor ke standardizovanému odhumanizovanému životu v západní společnosti. Přirozeným myšlenkovým sledem následuje uvědomění si mizérie a marnosti lidské existence vůbec. Pocit absurdity a zhnusení je tak silný, že je člověk nucen vyrazit na cestu, která ho ovšem nikdy nedovede k cíli. Sama se totiž stává cílem. S melancholickými pocity a při vědomí první ze vznešených pravd buddhismu - totiž, že život v tomto iluzorním světě je jen utrpením - prochází osamělý poutník životem. Nemůže se zastavit, je puzen stále dál, i když si uvědomuje, že to, co hledá, nenalezne... Život na cestě - na cestě bez cíle..

„Jojoj! Sale, musíme pořád jet a nikdy se nezastavit, dokud tam nebudem.“
„A kam chceš dojet, člověče?“
„Nevím, ale jet se musí.“



MAG (PIC)

Novela v základní podobě vznikala během léta 1951, kdy Kerouac navštívil matku a sestru v Rocky Mount, farmářské oblasti Severní Karolíny. Souběžně pracoval na rukopisu románu Na cestě a některé motivy z předchozích toulek do Kalifornie hodlal použít do samostatného jazzového románu o Deanu Moriartym. Tento román nikdy nenapsal. Téma se osobitým způsobem promítlo do novely Mag, k níž ho inspirovalo právě rockymountské prostředí a nářečí. K textu se vrátil v posledních měsících svého života, kdy s nemocnou matkou opět pobýval na americkém Jihu, tentokrát ve St. Petersburgu, a snad vzhledem k špatnému fyzickému a psychickému stavu se mu nedařil životopisný román. Magem, publikovaným posmrtně roku 1971, se tak uzavírá celá Kerouacova tvorba.

Novela Mag svým námětem úzce souvisí s romány ze silnice, dokonce s nimi sdílí některé epizody. Shodný je také základní přístup, a tím je spontánnost a autobiografičnost líčení, využití poetického detailu a jemné melancholie. Zde je obohacený jednak komikou, kterou umožňuje pohled naivního venkovánka objevujícího moderní civilizaci, jednak slovním materiálem.
Umístění děje na silnici, do světa šoférů, stopařů a tuláků, na nádraží, do laciných bufetů a chudých velkoměstských čtvrtí, s sebou nese obdobné typy postav, které přes své nízké společenské zařazení jsou viděny jednoznačně kladně.
Neobvyklá v rámci Kerouacova díla je sociální motivace celé cesty na Sever a dál do Kalifornie – zvýrazňuje romantický mýtus běženců cestujících napříč kontinentem na západní pomezí a k Pacifiku. Nové je i pojetí novely jako příběhu téměř výlučně černošského, od volby hlavních postav děje až po jazyk. Kerouac zde totiž nevyužívá jen uvolněné hovorové řeči nebo slangu, ale nechává Maga mluvit venkovským severokarolinským černošským dialektem, jehož jistou primitivnost vyvažuje barvitost obrazů a rytmičnost.

Příběh se odehrává okolo roku 1948. Hrdinou a vypravěčem je desetiletý Magazín '38 Jackson, černošský chlapec vyrůstající v Severní Karolíně. V originále je novela nazvána „Pic“ podle jména vypravěče Pictorial Rewiew Jacksona. Jeho dědeček, se kterým po smrti matky, odchodu bratra a otce pryč žije sám, byl kdysi ještě otrokem. Oba žijí velmi chudě. Občas jim vypomáhá pan Otis, jehož předci byli majiteli dědy Jacksona. Cítí se totiž být mu dlužen. Chlapec vnímá tyto vztahy s dětskou naivitou a dobrotou. Má rád dědečka, ale ten náhle umírá, prý z chudoby. Mag zůstává sám. Od tohoto okamžiku je román psán jako dopis dědovi, ve kterém Mag popisuje své zážitky a pocity.
Přičiněním pana Otise se ho ujme rodina Jelkeyových. Tam však není šťastný, a kromě dobré tety Gastónie ho tam nikdo rád nevidí. Strýc Sim ho nechce ve svém domě, má strach, že nebude moci uživit svoji početnou rodinu a ještě tohohle sirotka. Starý slepý a bláznivý děda Jelkey se mu mstí za vinu jeho otce Alphy Jacksona, který ho kdysi při rvačce oslepil. Chlapec se ho bojí a stejně tak si nerozumí ani s dětmi v tomto domě. Jediné zastání má u své nábožné tety Gastónie.
Opět zasahuje pan Otis, chce Maga navrhnout k adopci, aby měl konečně pořádný domov. V tu dobu se opět objeví Magův bratr, Slim, a chce vzít brášku s sebou do New Yorku. V tom mu zabrání strýc Sim a pan Otis. V noci se však pro bratra vrátí a utečou spolu pryč.
Autobusem se dostanou až do New Yorku, kde se Mag seznámí se svou novou „matkou“ Sheilou, Slimovou manželkou. Je nadšený z velkého a rušného města, protože zatím poznal jen chudý venkov. Jeho radost je však zkalena tím, že Sheila právě přišla o práci v jedné restauraci. Sheila i Slim se pokouší sehnat si práci, ale neúspěšně. Slim neuspěje k továrně na čokoládu ani v baru, kde hraje na svůj milovaný saxofon. Rozhodnou se tedy po pár dnech, že za poslední úspory odjedou do Kalifornie.
Sheilu pošlou napřed autobusem, protože je v té době těhotná, a sami jedou stopem k západnímu pobřeží. Mají štěstí, řidiči jim ochotně zastavují. V Harrisburgu se setkají s duchem řeky Susquehanny, legračním dědou, který putuje pěšky do Kanady. Potíž je v tom, že jde pořád špatným směrem. Zato nade vše miluje jídlo a v každém městě dostane najíst, o čemž neustále mluví. Slim s Magem jdou chvíli s ním, ale nakonec zjistí, že děda vůbec neví, kam jde, a tak se vrátí do Harrisburgu. Děda zmizí jako duch. Cestují dál, vydělají si dokonce peníze na autobus. Mag totiž umí krásně zpívat, Slim dokonce prohlásí, že jeho bráška je mu náhradou za jeho saxofon.
Oba se nakonec šťastně dostanou až do vysněné Kalifornie, kde podle Slima pořád svítí slunce a kde člověku k živobytí stačí sbírat hrozny spadané z vozů. Tady na ně čeká i Sheila. Od té doby všichni žijí jako normální rodina.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama