DRAMA 20. STOLETÍ
· na přelomu století vznikají dramata v souvislosti s moderními avantgardními směry

PRVNÍ POLOVINA 20. STOLETÍ

AVANTGARDA
· symbolistické drama s impresionistickými prvky
Belgičan MAURICE MAETERLINCK – dramata osudových mocí lásky a smrti SLEPCI, MONA VANNA, MODRÝ PTÁK
Rus ANTON PAVLOVIČ ČECHOV – lyrismus, psychologické prokreslení postav – RACEK, STRÝČEK VÁNA, TŘI
SESTRY
· jeho dramata se hrála v Moskevském uměleckém divadle ( MCHAT ), režisér Stanislavskij využil tehdy nových scénických prostředků – světla, hudby, rytmu
· v Německu režíroval Max Reinhardta – proslul experimenty a uplatňováním symbolismu a expresionismu na jevišti

REALISMUS – NATURALISMUS - DEKADENCE
ANGLIE - GEORGE BERNARD SHAW – Ir, ovlivněn realismem a naturalismem, proslul svým vtipem a ironií – DOMY PANA
SARTORIA, PEKELNÍK, SVATÁ JANA, PYGMALION
· OSCAR WILDE – dekadentní a naturalistické rysy, jeho postavy upoutávají vtipem i groteskností – JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA, IDEÁLNÍ MANŽEL

NĚMECKO - HARDT HAUPTMANN – hry se závažnou společenskou tematikou TKALCI, FLORIAN GEYER, později i symbolistické
prvky POTOPENÝ ZVON

ŠVÉDSKO - AUGUST STRINDBERG – dramatik temných stránek života, rodinného rozkladu a milostných zklamání, historická
dramata MAGISTER OLAF, SPOLKOVÉ TAJEMSTVÍ, další OTEC, komedie KAMARÁDI

SUBJEKTIVISMUS A RELATIVISMUS
ITÁLIE - LUIGI PIRANDELLO – analyzoval buržoazní společnost,novátor dramatické formy – KAŽDÝ MÁ SVOU PRAVDU, ŠEST
POSTAV HLEDÁ AUTORA, JINDŘICH IV.


, JAKOU MĚ CHCEŠ

SOCIALISTICKÝ REALISMUS
RUSKO - MAXIM GORKIJ – meziválečné období, JEGOR BULYČOV A TI DRUZÍ, DOSTIGAJEV A TI DRUZÍ, VASSA
ŽELEZNOVOVÁ

NĚMECKO - BERTOLT BRECHT – socialistické východisko a boj proti fašismu, ŠVEJK ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY,
ŽEBRÁCKÁ OPERA, MATKA KURÁŽ A JEJÍ DĚTI, STRACH A BÍDA TŘETÍ ŘÍŠE, v letech 1933-48 žil v emigraci



DRUHÁ POLOVINA 20. STOLETÍ
· drama znamená živou reakci na minulost i současnost, na válečné konflikty i konflikty uvnitř člověka, odcizení, drama je „ svědomím lidstva “

UMĚLECKÉ SMĚRY
· ABSURDNÍ DRAMA - absurdní skutečnosti – vypovídá o pocitech bezmoci člověka, o pocitech odcizení i neschopnosti komunikace a dorozumění, užívá prvků grotesky a černého humoru
Francouz EUGENE IONESCO – PLEŠATÁ ZPEVACKA, ŽIDLE, NOSOROŽEC
Ir SAMUEL BECKETT – ČEKÁNÍ NA GDOTA
Američan EDWARD ALBEE – KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOLFOVÉ, VŠECHNO JE V ZAHRADĚ
Čech VÁCLAV HAVEL – ZAHRADNÍ SLAVNOST, VYROZUMĚNÍ
· SKUPINA 47 – vznikla po skončení války v Německu a sdružovala mladé německé spisovatele, kteří ve svých dílech usilovali o to, aby se čestně vyrovnali se zbytky nacismu a pomohli nastolit humánnější vztahy, H. BÖLL, G. GRASS, P. WEISS
· SOCIALISTICKÝ REALISMUS – uplatňuje se se vznikem světové socialistické soustavy, zejména v lidově demokratických a socialistických zemích
· EPICKÉ DRAMA a EPICKÉ DIVADLO – zakladatel BERTOLD BRECHT – podstata jeho přístupu spočívá v tom, že do dramatického předvádění děje vstupují epické prvky (komentáře, glosy, výklady, příběhy), vtahuje diváka více do děje, ale zároveň udržuje vědomí, že jde o hru, nikoliv o skutečný život, PETER WEISS, ROLF HOCHHUTH
· NOVÁ VĚCNOST – úzce souvisela s epickým dramatem a divadlem
· EXISTENCIALISMUS – vychází z filozofie člověka jako odcizeného jedince, J.-P. SARTRE, EUGENE IONESCO, J. BECKETT, F. DURRENMAT, I. BERGMAN
· EXPRESIONISMUS – především u starších autorů, B. BRECHT, A. DOBLIN
· NEOREALISMUS – v Itálii, nově rozvíjel tradiční prostředky kritického realismu, výrazně uplatňoval sociální tematiku, VITTORIO DE SICA, LUIGE VISCONTI, C. ZAVATTINI, FEDERIK FELLINI – filmoví režiséři
· ROZHNĚVANÍ MLADÍ MUŽI – v Anglii, uvedli do literatury mladého hrdinu, který rozhořčeně odmítá dosavadní ustálené mravní normy a společenské příkazy, který se bouří proti konvencím a stereotypům, dává přednost „ životu v pravdě “ před životem v bohatství, společenské prestiži, ale i společenské přetvářce, JOHN OSBORNE – OHLÉDNI SE V HNĚVU – hrdina Jimmy Porter
· BEATNICI – v USA, podobně jako „ rozhněvaní mladí muži “
· POSTMODERNISMUS – zaměřený proti dosavadnímu umění, které bylo označováno jako moderní, avantgardní, vrací se ke stylům minulosti, těžká definovatelnost a pluralismus i prolínání forem


FRANCIE - z tragického pocitu 2. sv. v. se rodí a vyvíjí existencialismus a další antioptim. proudy – po antidivadlo a absurdní divadlo

EUGENE IONESCO – je tvůrcem absurdního dramatu, napsal řadu tzv. antiher, psal i povídky a eseje o divadle
· PLEŠATÁ ZPĚVAČKA – debut, otázka komunikace mezi lidmi, otázka stereotypů, ŽIDLE, NOSOROŽEC, HLAD A ŽÍZEN,

SAMUEL BECKETT
· Ir, téma odcizení, vedle Ionesca a Geneta jeden z nejznámějších představitelů absurdního dramatu
· nejslavnější hra ČEKÁNÍ NA GODOTA – tuláci Vladimír a Estragon celou dobu čekají na nějakého neznámého Godota, který by snad mohl změnit jejich životní osud a vedou nekonečné dialogy na toho téma, na konci absurdita – Gogot nepřijde

JEAN – PAUL SARTRE
· do literatury uváděl filozofii existencialismu, angažoval se také politicky
· NEVOLNOST – reprezentativním dílo exist., navazuje novela ZEDˇ, r. tetralogie CESTY K SVOBODĚ, autobiogr. SLOVA
· dramata se zabývají problémy lidstva, MOUCHY, POČESTNÁ DĚVKA, ŠPINAVÁ DĚVKA, VĚZNOVÉ Z ALTONY
· napsal několik spisů o existencialismu – EXISTENCIALISMUS JE HUMANISMUS, KRITIKA DIALEKTICKÉHO ROZUMU

ALBERT CAMUS
· významný představitel existencialismu, považuje se za významného představitele ateistické varianty exist., upozorňuje na absurditu lidské existence i na záporné lidské projevy (lhostejnost, lež, pokrytectví)
· CALIGULA, NEDOROZUMĚNÍ, adaptace románu Dostojevského BĚSI, romány CIZINEC, MOR, povídky EXIL A KRÁLOVSTVÍ, eseje MÝTUS O SISYFOVI, ČLOVĚK REVOLTUJÍCÍ

JEAN ANOUILH
· tvůrce rozsáhlého dramatu, které rozčlenil do několika cyklů – „ hry růžové “, kde dobro vítězí nad zlem PLES ZLODĚJŮ,
DOSTAVENÍČKO V SENLIS, „ hry černé “, zlo vítězí KRUTÉ ŠTĚSTÍ, ANTIGONA, MÉDEA, „ hry brilantní “
POZVÁNÍ NA ZÁMEK , „ hry kostýmové, historické “, nejznámější, psal po 2. sv. v. SKRIVÁNEK, o Janě z Arku,
BECKETT ANEB ČEST BOŽÍ, JESKYNĚ

JEAN COCTEAU
· v meziválečném období patřil k hlavním organizátorům i reprezentantům avantgardy, prvky dadaismu, futurismu a surrealismu
· básník divadla a filmu, byl autorem baletů (mimodramat) VŮL NA STŘEŠE, jednoaktovek SVATEBČANÉ NA EIFFELOVCE, dramat s antickými náměty, KREV BÁSNÍKA, ORFEUS, VĚČNÝ NÁVRAT, KRÁSKA A ZVÍŘE


ITÁLIE - favorizované hudební divadlo, udržuje se prestiž milánské Scaly, festivaly, rozvíjí se postmodernismus

FEDERICO FELLINI
· mistr snění, fantazie, představ a vzpomínek, prvními filmy je spjat s neorealismem DARMOŠLAPOVÉ, SILNICE, brzy se však od něj odklání a rozšiřuje podíl autobiografismu, vytváří osobitou epizodickou strukturu – CABIRIINY NOCI, SLADKÝ ŽIVOT
· OSM A PŮL – vzpomínky, vidiny, AMARCORD – mládí a vzpomínky, ZKOUŠKA ORCHESTRU – politické

PIER PAOLO PASOLINI
· MAMMA ROMA, EVANGELIUM SVATÉHO MATOUŠE, TEORÉMA, PRASEČINEC, SALO ANEB 120 DNÍ SODOMY
· psal i společensky angažovanou poezii (ne-poezii), eseje i romány (DARMOŠLAPOVÉ, ZBĚSILÝ ŽIVOT, NAFTA)


RUSKO - autoři, kteří usilovali o objektivní pohled na sovětskou skutečnost, byli často pronásledování, nebo nuceni odejít do emigrace

ALEXANDR V. VAMPILOV
· bohaté prokreslování postav, nesmiřoval se s pouhým černo-bílým pohledem na skutečnost
· LOUČENÍ V ČERVNU, LOV NA KACHNY, STARŠÍ SYN, jednoaktovky PROVINČNÍ ANEKDOTY


ANGLICKY PSANÉ DRAMA ( S VÝJIMKOU AMERICKÉHO )

THOMAS STEARNS ELIOT
· modernista a novoklasicista, veršované VRAŽDA V KATEDRÁLE, RODINNÉ SETKÁNÍ, ZASLOUŽILÝ STÁTNÍK

JOHN OSBORNE
· „ rozhněvaný mladý muž “, debut OHLÉDNI SE V HNĚVU – začala tzv. „ nová vlna “ anglické poválečné dramatiky
· hl. postavou se stává mladý intelektuál, nespokojený se stavem společnosti a svou rolí, KOMIK, SVĚT PAULA SLICKEYHO

CHRISTOPHER FRY
· autor poetických komedií, debut VĚŽ, mytologická hra THOR S ANDĚLY, DÁMA NENÍ K UPÁLENÍ, POHLED NA VENUŠI

SEAN O´CASEY
· Ir, STŘÍBRNÝ POHÁR – protiválečné, HVĚZDA ČERVENÁ – socialistické, BISKUPOVA SLAVNOST – protiklerikální

WOLE SOYINKA
· nigerijský dramatik, syntetická dramata, spojuje slovo s hudbou a tancem
· LEV A KLENOT, TANEC PRALESŮ, CESTA, SMRT A KRÁLŮV JEZDEC

NĚMECKY PSANÉ DRAMA

PETER WEISS
· ovlivněn Kafkou, Brechtem, Artaudem, absurdní drama, těžištěm bylo MARAT – SADE, PŘELÍČENÍ
· pokusil se o dramatizaci Kafkova PROCESU

ROLF HOCHHUTH
· zakladatel dokumentárního dramatu – NÁMĚSTEK, VOJÁCI, LOVCOVA SMRT, JUDITHA, komedie PORODNÍ BÁBA, LYSISTRATA A NATO, motiv – nesmyslné jednání těch, kteří mají v rukou moc

ULRICH PLENZDORF
· hledá smysl života soudobé mladé generace – NOVÁ UTRPENÍ MLADÉHO W., LEGENDA O PAULOVI A PAULE

ELIAS CANETTI
· ovlivněn rakouským dram. K. Krausem, poválečné absurdní drama SVATBA, KOMEDIE MARNIVOSTI, ŽIOT S LHŮTOU

MAX FRISCH
· čerpá ze znalosti tradičního divadla a existencialismu, prvotiny KDYŽ BYLO PO VÁLCE, trilogie ČÍNSKÁ ZEDˇ, ANDORRA


SEVERNÍ AMERIKA – USA

EUGEN GLADSTONE O´NEILL
· jeden ze zakladatelů moderního světového divadla, společensko-kritická dramata, moderní parafráze antické tragédie SMUTEK SLUŠÍ ELEKTŘE – válka Sever proti Jihu, na jedné straně mravní ideál, na druhé válka
· rodinné drama DLOUHÁ DENNÍ CESTA DO NOCI

THORNTON WILDER
· komedie DOHAZOVAČKA, která ve své muzikálové podobě dostala jméno HELLO, DOLLY!

TENNESSEE WILLIAMS
· SKLENĚNÝ ZVĚŘINEC, vrchol TRAMVAJ DO STANICE TOUHA, KRÁLOVSKÁ CESTA, KOČKA NA ROZPÁLENÉ PLECHOVÉ STŘEŠE, píše americkou psychologickou dramatiku

ARTHUR MILLER
· debut VŠICHNI MOJI SYNOVÉ, SMRT OBCHODNÍHO CESTUJÍCÍHO – člověk marně bojuje s odlidštěnou a zkomercionalizovanou společností, Willy Loman ztotožňuje smysl svého života s vidinou úspěchu a pro tuto vidinu také nakonec umírá, píše i scénaře k filmům – MUSTANGOVÉ, manžel Marilyn Monroe J

EDWARD ALBEE
· debut STALO SE V ZOO, SMRT BESSIE SMITHOVÉ, PÍSKOVIŠTĚ – krizové situace v soudobé rodině, KDO SE BOJÍ VIRGINIE WOOLFOVÉ (u nás – Kdopak by se Kafky bál), BALADA O SMUTNÉ KAVÁRNĚ, KŘEHKÁ ROVNOVÁHA, VŠECHNO JE V ZAHRADĚ
























ČESKÉ DIVADLO 20. STOLETÍ
· počátky českého dramatu sahají do konce 12. století a jsou náboženského původu, později obohaceno o světskou část

DO PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY
· pod vlivem moderního světového dramatu se rozvíjí symbolistická a impresionistická tendence
· 1900 – režisér ND se stává JAROSLAV KVAPIL – využíval světla, hudby, výpravy i osobitého talentu jednotlivých herců
· 1907 otevřena druhá stálá divadelní scéna – Městské divadlo na Královských Vinohradech
· psychologie postav pod Ibsenovým vlivem - JAROSLAV HILBERT – VINA
· poetická náladovost s prvky impresionistickými nebo vitalistickými – JAROSLAV KVAPIL – PRINCEZNA PAMPELIŠKA, RUSALKA – psal jako libreto k Dvořákově opeře
· nejvýrazněji se tato tendence rozvinula v hrách FRÁNI ŠRÁMKA – MĚSÍC NAD ŘEKOU, LÉTO
· na počátku 20. století – zábavní scény, šantány, zpěvní síně, kabaret – KAREL HAŠLER, kabaret ČERVENÁ SEDMA

MEZIVÁLEČNÉ DIVADLO
· jevištní expresionismus – KAREL HUGO HILAR – režisér ZE ŽIVOTA HMYZU, HUSITÉ
· JAROSLAV KVAPIL – režisér LÉTO, MĚSÍC NAD ŘEKOU
· rozvíjí se i neoficiální lidové divadlo, lidoví komici – Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Vlasta Burian, formuje se divadlo dělnické
· kabarety – ČERVENÁ SEDMA ( J. Červený, E. Bass ), REVOLUČNÍ SCÉNA ( E.A. Longen ), DĚDRASBOR ( J. Honzl ), MODRÉ BLŮZY
· historická dramata – ALOIS JIRÁSEK – JAN HUS, JAN ROHÁČ, JIŘÍ MAHEN – JÁNOŠÍK, MRTVÉ MOŘE, VIKTOR DYK – ZMOUDŘENÍ DONA QUIJOTA, ARNOŠT DVOŘÁK – KRÁL VÁCLAV IV, HUSITÉ
· lyrická dramata – FRÁŇA ŠRÁMEK – LÉTO, MĚSÍC NAD ŘEKOU, KAREL ČAPEK – LOUPEŽNÍK
· „ zástupová “ dramata – středem je kolektiv, ARNOŠT DVOŘÁK – HUSITÉ, F.X.ŠALDA – ZÁSTUPOVÉ, KAREL ČAPEK – R.U.R.
· expresionistická groteska – blízká myšlenkám dadaismu – LEV BLATNÝ – KOKOKO-DÁK!, BRATŘÍ ČAPKOVÉ – ZE ŽIVOTA HMYZU
· novoklasicistická dramata – FRANTIŠEK LANGER, ČAPKOVÉ

AVANTGARDNÍ DIVADLO
· vzniká jako protějšek „ kamenných divadel “, zdrojem inspirace jsou lidové zábavy, kabarety, cirkus a filmy ( Chaplinovy )
· VÍTĚZSLAV NEZVAL – MILENCI Z KIOSKU, MANON LESCAUT
· VLADISLAV VANČURA – ALCHYMISTA
· 1925 – divadelní sekce Devětsilu, 1926 – poloprofesionální Osvobozené divadlo

OSVOBOZENÉ DIVADLO
· vzniká v souvislosti s rozvojem poetismu, chce představovat divadlo tvůrčí, básnické, spojené těsně se životem, využívající prostředků lidové zábavy, odstraňuje jednotu času, místa a děje, vede přímý dialog s divákem ------ Jinřich Honzl, Jiří Frejka
· JIŘÍ VOSKOVEC + JAN WERICH – od roku 1927, první představení VEST POCKET REVUE – uvolněný dramatický žánr plný humoru a komiky, který parodoval postupy tradičního dramatu a opery, novinka – dílem připravené i improvizované dialogy na předscéně, kde mezi sebou konverzovali oba herci a obecenstvo
· ve 30. letech – spolupráce s JAROSLAVEM JEŽKEM – vytvořili i jevištně realizovali množství osobitých her, jejichž obsah postupně nabýval na společenské odpovědnosti a politické angažovanosti – GOLEM, CAESAR, OSEL A STÍN, KAT A BLÁZEN, BALADA Z HADRŮ, RUB A LÍC – zfilmováno jako HEJ RUP!, TĚŽKÁ BARBORA, PĚST NA OKO
· významným prvkem celé jejich tvorby jsou písně – SVĚT NARUBY – Balada z hadrů, DAVID A GOLIÁŠ – Těžká Barbora, PROTI VĚTRU, HEJ RUP, SVĚT PATŘÍ NÁM, TMAVOMODRÝ SVĚT, KLOBOUK VE JŘOVÍ, BABIČKA MARY

D 34 – D 39
· divadlo, které připravovalo náročná umělecká díla pro lidového diváka – EMIL FRANTIŠEK BURIAN – jeho divadlo vynikalo zejména rytmicko-melodickou sborovou recitací, řešil aktuální problémy doby – VOJNA
· usiloval o syntetické div. – spojující různé div. prvky a typy div. žánru, např. zpěv, recitaci, tanec doplněné i filmovou projekcí

PROTIFAŠISTICKÁ DIVADELNÍ FRONTA
· divadelníci se spojují v boji za demokracii, proti fašismu a válce
· tendence – inscenace dramat a dramatizace románů ruských a sovětských a dalších pokrokových světových autorů
- uvádění pokrokových a protifašistických dramat českých autorů ( Vančura – Jezero Ukereve, Čapek – Bílá nemoc )
- program nově vzniklých divadel, zejména Osvobozeného divadla a D 34 – D 39 ( tzv. divadelní avantgardy )
· za protektorátu ztrácejí česká divadla některé budovy – Stavovské divadlo, Zemské, byla zavedena přísná cenzura, mnoho her bylo zakázáno, 1944 zakázán provoz většiny divadel
· nejmladší generace se sdružovala v DIVADÉLKU PRO 99 a ve VĚTRNÍKU – navazovala na tradice avantgardního divadla

DRAMA V LETECH 1945 – 1948
· žánry – alegorie, pohádka a historie, první poválečná hra – JAN DRDA – HRÁTKY S ČERTEM – humorná pohádka
· historický námět – FRANK TETAUER – VLAJKY V PLAMENECH
· alegorie – FERDINAND PEROUTKA – OBLAK A VALČÍK
· rozvoj DIVADLA SATIRY – autoři VRATISLAV BLAŽEK, JOSEF KAINAR
· snaha o obnovení tradice Osvobozeného divadla – JIŘÍ VOSKOVEC a JAN WERICH – DIVOTVORNÝ HRNEC
· snaha o obnovení „ déček “ – EMIL FRANTIŠEK BURIAN



JAN DRDA
· prvotina MĚSTEČKO NA DLANI – příznivý ohlas čtenářů i kritiky, PUTOVÁNÍ PETRA SEDMILHÁŘE
· NĚMÁ BARIKÁDA – heroizovala postoje Čechů za okupace i pražského povstání
· HRÁTKY S ČERTEM – první kvalitní poválečná česká hra, další pohádky – DASKABÁTY HŘÍŠNÁ VES
· Posmrtně vydaná POSVÍCENÍ V TRAMTÁRII


DRAMA V OBDOBÍ OD ÚNORA DO POLOVINY 50. LET
· R. 1948 byl zlomovým rokem i pro české drama a divadlo, znamená počátek úpadku, zaniká Div. satiry a D. Voskovce a Wericha
· skutečná satira je nahrazena komickým zesměšňováním „ třídních nepřátel “ – JAROSLAV KLÍMA – ŠTĚSTÍ NEPADÁ S NEBE, VAŠEK KÁŇA, ILJA PRACHAŘ, MILOSLAV STEHLÍK
· prosazuje se socialistický realismus, hry se vracejí ke 2.sv. v. – MIROSLAV STEHLÍK – MORDOVÁ ROKLE a do vzdálenější dělnické historie – VOJTĚCH CACH – DUCHCOVSKÝ VIADUKT, MOSTECKÁ STÁVKA, i do historie vůbec – MILAN JARIŠ – BOLESLAV I., budovatelské drama – VAŠEK KÁŇA – PARTA BRUSIČE KARHANA, E.F.BURIAN, ZDENĚK BLÁHA – HODÍ S EŽÍT, MILOSLAV STEHLÍK – NOSITELÉ ŘÁDU, venkovské prostředí – především MILOSLAV STEHLÍK

MILOSLAV STEHLÍK
· nejtalentovanější dramatik 50. let – jeho tvorba byla v plném souladu s politickými postuláty
· debut VESNICE MLADÁ – historie bojů rolníků za jejich práva
· vesnická problematika – MORDOVÁ ROKLE – okupace, další hry zachycují združstevnění vesnice po 2. sv. v. – JARNÍ HROMOBITÍ, VYSOKÉ LETNÍ NEBE, ostravské prostředí – NOSITELÉ ŘÁDU – budovatelské úsilí havířů
· v 60. letech napsal dodnes reprízovanou hru SOUKROMÁ LINKA DŮVĚRY


DRAMA V OBDOBÍ DRUHÉ POLOVINY 50. LET A 60. LET
· „ zlatá kapitola “ českého dramatu, rozkvět nezaznamenávají kamenná divadla, ale film a divadla malých forem, absurdní drama
· divadla malých forem – REDUTA ( J. Ježek, P. Kopta, J. Suchý, J. Šlitr, I. Vyskočil, J. Vodňanský, P. Skoumal )
· DIVADLO NA ZÁBRADLÍ ( V. Havel ), SEMAFOR ( J. Suchý, J. Šlitr )

IVAN VYSKOČIL
· napsal mnoho her a muzikálů, nebo byl aspoň jejich spoluautorem – KDYBY TISÍC KLARINETŮ ( s J. Suchým ), FAUST MARKÉTA SLUŽKA A JÁ ( s J. Suchým ), HAPRDÁNS NEBOLI HAMLET PRINC DÁNSKÝ

JIŘÍ SUCHÝ
· prvotina ČLOVĚK Z PŮDY, psal texty k hudebním komediím TAKOVÁ ZTRÁTA KRVE, kabaret JONÁŠ A TINGL-TANGL, ZUZANA JE SAMA DOMA a další hudební pásma o Zuzaně

PAVEL KOPTA
· autor stovky písňových textů, textů písní ve 40 filmech, písňových textů pro divadlo a televizní inscenace
· sbírka PIŠ, překlady a parafráze francouzských šansonů LOV MOTÝLŮ, výbor písňových textů ABECEDA

JAN VODNANSKÝ
· vystupoval společně s Petrem Skoumalem, jejich první samostatný pořad SECERE-RECESE byl v Redutě, první autorský program S ÚSMĚVEM IDIOTA v Činoherním klubu, ten vyšel i knižně

JOSEF TOPOL
· člen skupiny Tváře, debut PŮLNOČNÍ VÍTR, JEJICH DEN – současnost mladých lidí, KONEC MASOPUSTU – současná vesnice, KOČKA NA KOLEJÍCH, SLAVÍK K VEČEŘI, HODINA LÁSKY, SBOHEM SOKRATE – námět morálně zdevastované společnosti byla vydána v samizdatu, od 1990 směl znovu vydávat – HLASY PTÁKŮ


DRAMA 70. A 80. LET
· poznamenána „ normalizací “, mnoho autorů nesmí publikovat, někteří jsou vězněni, jiní odcházejí do emigrace
· masový vliv měla Československá televize, jejíž politiku určoval od 70. let Jan Zelenka
· uvádělo se množství seriálů – CHALUPÁŘI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ŽENA ZA PULTEM
· divadla malých forem, neprofesionální a poloprofesionální divadla – STUDIO YPSILON, HA-DIVADLO, DIVADLO NA PROVÁZKU – HUSA NA PROVÁZKU, DIVADLO JÁRY CIMRMANA, DIVADLO NA OKRAJI, SEMAFOR, REDUTA
· osobnosti – ZDENĚK SVĚRÁK, LADISLAV SMOLJAK, BOLEK POLÍVKA, MIROSLAV HORNÍČEK, JIŘÍ SUCHÝ, MIROSLAV ŠIMEK, JIŘÍ KRAMPOL, IVAN VYSKOČIL

OLDŘICH DANĚK
· autor historických a současných děl o etice člověka, odkrýval rozpory mezi individuálním a společenským pojetím morálky
· UMĚNÍ ODEJÍT, POHLED DO OČÍ, DVA NA KONI JEDEN NA OSLU, VÁLKA VYPUKNE PO PŘESTÁVCE
· próza – historická trilogie KRÁL UTÍKÁ Z BOJE, novela ÚNOSCE, román ŽHÁŘKY A POŽÁRNICE

JAROSLAV DIETL
· filmový a televizní scénárista, tvůrce českých seriálů – ČS. TELEVIZE, ČE STÁTNÍ FILM
· komedie a veselohry – NEPOKOJNÉ HODY SV. KATEŘINY, NEHODA, MUŽ NA TALÍŘI
· autor prvního úspěšného televizního seriálu TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, rodinné seriály MUŽ NA RADNICI, ŽENA ZA PULTEM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, OKRES NA SEVERU
SAMIZDATOVÉ A EXILOVÉ DRAMA 70. A 80. LET
· s výjimkou tvorby Václava Havla nezaznamenalo výraznější rozkvět, např. VLASTA CHRAMOSTOVÁ – domácí divadlo, soukromé inscenace na HAVLOVĚ HRÁDEČKU
· PAVEL KOHOUT, JOSEF TOPOL, IVAN KLÍMA, MILAN UHDE, PAVEL LANDOVSKÝ, MILAN KUNDERA

VÁCLAV HAVEL
· první hra ZAHRADNÍ SLAVNOST – groteska blížící absurdnímu divadlu, nastavuje zrcadlo frázovitosti reálného socialismu
· proti komunistické byrokracii – VYROZUMĚNÍ, ZTÍŽENÁ MOŽNOST SOUTŘEDĚNÍ
· nesměly vyjít – SPIKLENCI, PROTEST, LARGO DESOLATO, MOC BEZMOCNÝCH, DOPISY OLZE – korespondence
· první kniha, která vyšla ve svobodném Československu – DÁLKOVÝ ÚSPĚCH – rozhovor Karla Hvížďala s prezidentem V.H.

MILAN UHDE
· hra KRÁ LÁVRA, písňové texty OBLOHA SAMEJ CVOK, hry 70. let vyšly v samizdatu – HRA NA HOLUBA, ZUBAŘOVO POKUŠENÍ, PÁN PLAMÍNKŮ, VELICE TICHÉ AVE
· jeden z pořadatelů Almanachu české literatury HODINA NADĚJE


DRAMA V LETECH 1989 – 1994
· drama prožívá rozporuplné období, svoboda slova a projevu x finanční potíže divadla i filmu
· přibývají divadla dříve poloprofesionální a neprofesionální, soukromá