Období 1945 - 1948: oslava vítězství Rudé armády, varování před další válkou, nebezpečím, fašismem, rasismem a nacionalismem.

Období únor 1948: polovina 50. let: komunistický převrat – dostali se do čela vlády, stalinský kult osobnosti, vliv sovětského svazu, všechno podřízeno pouze komunistické straně, literatura pouze oficiální s budovatelskou tématikou, hlavní hrdina dělník.


Vykonstruované politické procesy, nejvíce proti letcům 2. světové války.

Období od poloviny 50. let – 1968: postupné uvolňování vyvrcholilo Pražským jarem 1968;
21. srpna 1968 – vstup spojeneckých vojsk = totalitní moc, nadvláda komunistů, konec svobodného vývoje

POEZIE 2. POLOVINY 50. LET A 60. LET

- reakce na válku – radost z nově získané svobody
František Halas (sb. Barikáda sb. V řadě)
Vilém Závada (sb. Povstání z mrtvých)
Jaroslav Seifert (sb. Přilba hlíny)
František Hrubín (Chléb s ocelí; Jobova noc)

- obavy o budoucnost
František Hrubín (Hirošima, Proměna)

- poezie oslavující poválečnou dobu a politické osobnosti
například: Ivan Skála, Vítězslav Nezval aj.

- tématika rodného kraje, rodiny
Jaroslav Seifert (sb. Maminka)
Vilém Závada
Josef Kainar

LITERÁRNÍ SKUPINY
- Skupina 42 (1942 – 1948) – Jan Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný, aj. Inspirace velkoměstskou civilizací a periférií
- skupina Ohnice (1939 –1945) – K. Bednář, aj. Vliv existencialismu
- skupina Rudého práva 1945 – I. Skála, aj.
- skupina Mladé fronty 1947 – F. Listopad, L. Fikar, aj. program dynamoarchismu
- skupina Surrealistů (1938 – 1948) – V. Effenberfer, aj.
- skupina Ra (1942 – 1948) – L. Kundera, aj. Tendence surrealistické
- kulturní kádr Českého svazu mládeže – Pavel Kohout, aj.
- katoličtí básníci – B. Reynek, J. Zahradníček, V. Renč, Z. Rotekl, I. Slavík, aj.
- skupina kolem časopisu Host do domu – od poloviny 50. let, Oldřich Mikulášek, Jan Skácel,
- skupina kolem časopisu Květen – 1955 – Miroslav Florian, Miroslav Holub, Karel Šiktanc, J. Štola, Milan Kundera aj. program poezie všedního dne.
- skupina kolem časopisu Tvář (1963 – 1966) – Václav Havel, aj. Lopatka, J. Gruša, Josef Topol, aj.

SKUPINA 42

Jiří Kolář – 50 – 60 léta, básník a výtvarník, člen skupiny 42, od konce 60. let zakázaný autor, vystupoval proti tradiční poezii, užívá řeč ulice a dramatičnost zachycení života.
sb. Dny v roce, Prométheova játra
sb. Návod k upotřebení
sb. Vršovický ezop
Josef Kainar – 50 – 60 léta, básník existenciálního zaměření, člen skupiny 42, halasovská linie, tendence k epice
Sb. Nové mýty – snaží se zachytit nelítostný, nemilosrdný svět
Sb. Člověka hořce mám rád – jednoznačný optimismus z 2 předcházejících sbírek básníkovy značně zhořkl a přece navzdory zklamání znovu miluje, hledá novou lásku a znovu uhýbá před ranami života.
Sb. Lazar a píseň – oba póly života, klady i zápory
Sb. Veliká láska - obě jsou poplatné komunistickému režimu
Sb. Český sen
Sb. Moje blues – obhajoba života a lásky, životní bilance, otevřenost.
b. Stříhali dohola malého chlapečka
b. Jaký to s ním bylo – pomocí příběhu odhalen lehkomyslný vztah k světu, povrchnost člověka, lhostejnost okolí, využití nespisovné češtiny

Ivan Blatný – 50 – 60 léta, básník skupiny 42, emigroval do Londýna,
Sb. Hledání přítomného času.
Sb. Paní Jitřenka
Sb. Pomocná škola – vyšla v samizdatu

SKUPINA KOLEM ČASOPISU KVĚTEN

Miroslav Florian – 50 –60 léta, básník, redaktor, člen skupiny Květen,
Sb. Cestou k slunci – optimistická
Sb. Iniciály – poezie všedního dne
Sb. Záznam o potopě – metoda pásma a volného verše
Sb. Tichá pošta – úsilí o lidskou kontinuitu

Miroslav Holub – 50 – 60 léta, básník, vědec, člen skupiny Květen, původně lékař, psal poezii všedního dne a byl jejím nejvýznamnějším představitelem
Sb. Denní služba
Sb. Achilles a želva
Sb. Slabikář
Sb. Jdi a otevři dveře
Sb. Kam teče krev
Sb. Tak zvané srdce


Jiří Štola – 50 – 60 léta, básník skupiny Květen, prozaik, dramatik,
Sb. Náhrobní kámen
Sb. Svět náš vezdejší
Sb. Venuše z Mélu
Sb. Poste restante
Skladba Heinovské noci – o vypálení Lidic, motivy bolesti a utrpení, obraz hrubosti a násilí
Skladba Zaříkávání živých – téma lidského osudu, 13 básní, společné téma: osudy lidí, převládá úzkost
Skladba Adam Eva – motivována biblickým vyprávěním o stvoření světa
Sbírky Horoskopy, Mariášky
Sbírky Český orloj, Jak se trhá srdce – v exilu

SKUPINA KOLEM ČASOPISU HOST DO DOMU

Oldřich Mikulášek – 50 – 60 léta, patří do skupiny „Host do domu“
Sb. Divoké kačeny – v roce 1948
Poema Krajem táhne prašivec –
v obou těchto dílech vystupují 2 protikladné postavy. 1
postavou je prašivec, který je ztělesněním bouřlivého života,
nespokojenosti, optimismu. 2 postava je vyvolávač, který
naopak představuje zmar a smrt
Sb. Ortely a milosti -
Sb. Svlékání hadů – apeluje na charakter člověka, odmítá zpohodlnění – život proměněný ve zvyk je protikladem života
Sb. To královské
Sb. Šokovaná růže – vznikla po invazi sovětských vojsk
Sb. Agogh – vyšla v samizdatu, obava z ohrožení světa
Sb. Čejčí pláč – milostná lyrika

Jan Skácel – 50 – 60 léta, člen skupiny „Host do domu“,
Sb. Kolik příležitosti má růže – osobitá poezie, obdivuje moravskou přírodu, stálé mravní lidské hodnoty
Sb. Hodina mezi psem a vlkem – vydal v samizdatu
Sb. Co zbylo z anděla – promyšlená kompozice, oslava lidskosti a prostoty, klidu a moudrosti
Sb. Smuténka
Sb. Metličky – mistrovství náznaku, zámlky, krása reálného světa
Sb. Dávné proso
Sb. Znovu láska
Sb. Jedenáctý bílý kůň – lyrickoepická próza
Sb. Třináctý černý kůň – vyšla posmrtně

Vratislav Effenberger – 50 – 60 léta, básník surrealistické skupiny, vydával strojopisné (samizdatové) sborníky: Znamení zvěrokruhu
Autor 8 básnických knih – výbor Lov na černého žraloka


Václav Hrabě – 50 – 60 léta, básník, hudebník, patřil ke generaci beatníků, v poezii se objevuje osobní zpověď, rozervaná osobnost, pocit osamění některé básně jsou až romantické, nevyjasněná smrt – sebevražda nebo nešťastná náhoda, některé jeho texty byly zhudebněny
Sb. Stop-time
Sb. Blues v modré a bílé
Sb. Blues pro bláznivou holku – upřímná výpověď citů a názorů mladého člověka

Jiří Suchý – 50 – 60 léta, básník a písničkář
Soubory textů Klokočí, Motýl, Pro kočku, Písničky

Jaroslav Seifert – 50 – 60 léta, reagoval na konec 2 světové války
Básnická skladba Píseň o Viktorce – píše o Viktorce a jejím těžkém osudu a současně se prolíná s příběhem těžkého života B. Němcové.
Sb. Maminka – vzpomínky na dětství, na maminku kterou miloval, na domov který miloval
Sb. Šel malíř chudě do světa – básně k obrázkům Mikoláše Alše
V šedesátých letech opouští svou osvědčenou formu melancholického stylu poezie, začíná používat volný verš a nepravidelný rytmus.
Sb. Odlévání zvonů
Sb. Halleyova kometa
Sb. Deštník z Piccadilly

František Hrubín
Pro děti: Špalíček pohádek
Skladba Proměna – prolínání 2 dějových rovin: mytické, dávné (Mýtus o Daidalovi a Ikarovi)
reálné, současné (letní neděle u vody,
novinová zpráva o pokusu s atomovou
bombou)
poema: Romance pro křídlovku – prostředí Posázaví, hlavní postavy: František, umírající a sklerotický dědeček, Terina od kolotoče, Tonka, Viktor. Příběh mladé chlapecké motivovaný osobním básníkovým prožitkem prvního poznání lásky a prvního poznání smrti.
Sb. Až do konce lásky – milostná lyrika a úvahy o poezii a životě

POEZIE 70. A 80. LET

Období 70. a 80. let: totalitní komunistická diktatura, 3 proudy literatury (vzájemně se ovlivňují a nakonec splývají):
oficiální: odpovídající vládnoucímu režimu
exilová: vydávaná v cizině v exilových nakladatelstvích. Nejznámější – Sixty – Eight Publishers v Torontu. Založili ho Josef Škvorecký a jeho manželka Zdena (vyšlo zde přes 200 publikací ), vydavatelství Rozmluvy v Londýně, Index v Kolíně nad Rýnem, CCC Booka, Edice Petice, Kvart.
samizdatová: rozmnožovaná strojopisně, nemohla nebo nechtěla být vydávána

Karel Sýs – přizpůsobil se normalizačním konvencím
Sb. Newton za úrody jablek

Jiří Žáček
Sb. Okurková sezóna
Sb. Ráno moudřejší večera
Sb. Napjatá struna
Sb. Anonymní múza

Petr Skarlan – básník lyrického vyznání,
Poema Paříž, Paříž – 5. dílná poema, dílo je zhodnocením básníkova života
Sb. Mimoúrovňové křižovatky – rozvíjí zde otázku vztahu moderního člověka a soudobé civilizace
Sb. Věk slasti

Markéta Procházková – její poezie hledá původní význam slov