B.Němcová se narodila r. 1820 ve Vídni jako dcera panského kočího Jana Pankla a české služky Terezie Novotné.

Dětství a mládí prožila malá Barunka v Ratibořicích u České Skalice. V Ratibořickém zámku byl otec štolbou u vévodkyně Záhaňské.


Ze všech dětských dojmů nejhlouběji zapůsobila na Barunku její babička Magdaléna Novotná.

Již v 17 letech se Barbora Panklová provdala za úředníka Josefa Němce. Do české literatury vstoupila N.v polovině 40.let milostnými a vlasteneckými básněmi a pohádkami. Nejlepší pohádky zobrazují české venkovské prostředí. V povídkách se zaměřuje N. na kritiku společenských nedostatků: Pohorská vesnice, V zámku a v podzámčí,Chudí lidé, Dobrý člověk, Pan učitel Chýše pod horami. Hrdinou povídek B. Němcové je dobrý člověk. Vyvrcholením literární tvorby B. Němcové je román Babička. Němcová napsala babičku ve svých 34 letech. Zemřela v roce 1862.