Je to už šest roků co jsem byla na táboře a hluboce jsem se zamilovala do čtrnáctiletého kluka.V té době mi bylo jedenáct a pořádně jsem nevěděla, co to je, mít někoho rád. Ale jeden den jsem ten krásný cit poznala.


Jmenoval se Milan a zalíbil se mi na první pohled. Jenomže znáte to. Čtrnáctiletý kluk si po jedenáctileté holce ani necekne.
První noc na táboře se uskutečnila seznamovací diskotéka. Holky mi radily: Kristýno běž za nim, líbíš se mu. Skusila jsem to. Ale když jsem ho požádala o tanec, něco zašeptal svému kamarádovi a řekl: No dobře, půjdu si stebou zatancovat. Ale co se nestalo!!! Něžně mne obejmul kolem pasu a když jsme tancovali, podrazil mi naschvál nohy. Všichni se tam začali smát a já jsem utekla. Bylo to hrozné. Celou noc jsem nespala a přemýšlela jsem nad tím, co budou všichni ráno říkat.
Konečně jsem se ráno vzbudila a když mně ostatní děcka spatřily, smály se a celý den se mnou nepromluvily ani slovo. Dokonce ani moje kamarádka ne. Bylo to hrozné. Když nastal večer,viděla jsem mého vysněného kluka jménem Milana líbat se s nejkrásnější holkou z tábora. Zalezla jsem do stanu a hrozně jsem brečela.
Takhle podobně postupovalo dalších čtrnáct dnů, až nastal den, kdy jsme odjížděly domů. Byla jsem smutná z toho, že Milana uvidím až zy dva roky, ale na druhou stranu jsem byla ráda, že odjedu od těch hrozných děcek.
Za ty dlouhé dva roky jsem se zamilovala do nějákého kluka a na Milana jsem už úplně zapoměla.
Dva roky uplynuly jako voda a já jsem zase jela na tábor. v tu chvíli jsem uviděla Milana a má velká láska k němu zase ožila. On byl už o dva roky starší a já také, takže už byl trochu rozumnější. Stále jsem ho pozorovala a má láska k němu byla silnější, než před těma dvouma rokama. Choval se ke mně už docela hezky, ale stále to nebylo ono.Když jsme pak odjely, už nikdy jsem ho nikdy neviděla.
Za rok po té jsem se ale od jeho sestry dozvěděla, že je zasnoubený s jednou holkou. Hrozně jsem trpěla a probrečela jsem kvůli tomu celé dny. Začala jsem i kouřit, ale už jsem se ztoho celkem dostala. Je mi teď sedmnáct a jemu dvacet. Se žádným klukem nechodim, protože stále miluji z celého srdce jenom jeho. Milana.
I těď brečím, ale to není poctatné. Moc měto bolí a nikdy na něj nezapomenu.