Název: Reakce aminokyselin a bílkovin Úkol: 1)Dokažte peptidickou vazbu biuretickou reakcí. 2)Dokažte přítomnost bílkoviny ve vaječném bílku xanthoproteinovou reakcí. 3)Dokažte přítomnost některých aminokyselin ve vaječném bílku.
Reklama
4)Určete teplotu koagulace bílkovin. Pomůcky: zkumavky, kádinka, teploměr, skleněná tyčinka, filtrační pomůcky, kahan, sítka s porcelánem, lakmusový papírek. Chemikálie: roztok vaječného bílku (bílek z jednoho vejce v 50 cm3 vody ), roztok síranu měďnatého, roztok hydroxidu sodného, krystalická močovina, HNO3, roztok NH3, CH3COOH, H2SO4, roztok octanu olovnatého, roztok dusičnanu stříbrného. Pracovní postup: 1)Do zkumavky nalijte 1 cm3 roztoku vaječného bílku, přidejte 0,2 cm3 roztoku síranu měďnatého a 1 cm3 roztoku hydroxidu sodného. Směs protřepejte a pozorujte vznik černofialového zabarvení.Podobný pokus proveďte s močovinou. 0,5 g močoviny zahřívejte v suché zkumavce malým plamenem. Unikající plyn identifikujte čichem nebo kapkou HCl na skleněné tyčince. Po vychladnutí přidejte 1 cm3 roztoku NaOH a 5 kapek roztoku síranu měďnatého. Po protřepání se objeví podobné zbarvení jako v předchozím pokusu. 2)Ve zkumavce zahřívejte 2 cm3 roztoku vaječného bílku s 1 cm3 HNO3. Pozorujte vznik žlutého zabarvení. Do reakční směsi opatrně přidejte 2 cm3 roztoku amoniaku, výsledná reakce musí být alkalická. Jak se změní zbarvení reakční směsi? 3)Důkaz tryptofanu: Ve zkumavce protřepejte 1 cm3 roztoku vaječného bílku s 1 cm3 roztoku kyseliny octové. Směs poté opatrně podvrstvěte kyselinou sírovou. Vytvoří-li se na rozhraní barevný prstenec, je přítomna aminokyselina tryptofan. 4)Důkaz sirných aminokyselin. Do roztoku octanu olovnatého za míchání pomalu přidávejte roztok NaOH, dokud se vytvořená bílá sraženina nerozpustí. Do čirého roztoku přidejte 1cm3 roztoku vaječného bílku a mírně zahřejte. Vznik černé sraženiny dokazuje přítomnost sirných aminokyselin. 5)Srážecí reakce bílkovin: Do každé ze tří zkumavek nalijte 2 cm3 roztoku vaječného bílku a po kapkách přidávejte do první zkumavky 0,5 cm3 roztoku octanu olovnatého,do druhé 0,5 cm3 roztoku síranu měďnatého a do třetí 0,5 cm3 roztoku dusičnanu stříbrného. Pozorujte vznik sraženin. 6)Určení teploty koagulace bílkovin: Ke zkumavce s přefiltrovaným roztokem vaječného bílku připevněte teploměr tak, aby dno zkumavky s roztokem a rtuťová nádobka teploměru byly ve stejné výšce.Zkumavku připevněným teploměrem zvolna zahřívejte na vodní lázni,roztok bílku míchejte skleněnou tyčinkou.Odečtěte teplotu, při které se bílek zakalí. Pozorování: 1)Směs se zbarvila do fialova. Neprůhledný unikající plyn se v okolí kapky kyseliny zbarvil bíle. Směs se opět zbarvila do fialova. 2)Směs se zbarvila žlutě, po přidání amoniaku se směs zbarvila do oranžova. 3)Sledovali jsme vznik barevného prstence na rozhraní směsi. 4)V průběhu zahřívání vznikla černá sraženina. 5)V 1. zkumavce vznikla světlá sraženina. V 2. zkumavce vznikla tyrkysově modrá sraženina. V 3. zkumavce vznikla bílá sraženina. 6)Bílek se zakalil při teplotě 62 °C. Závěr: 1) Biuretická reakce = reakce na důkaz peptidické vazby. Směs se zbarvila do fialova, vznikal biuret, ve směsi byla obsažena peptidická vazba. 2) Srážení bílkovin solemi těžkých kovů a minerálními kyselinami(konc. H2SO4, HNO3, HCl) = Xanthoproteinová reakce (ireversibilní děj). Bílkovina + HNO3 žlutá sraženina - když jí pokápneme amoniakem tak zoranžoví. 3) Biuretická, xanthoproteinová a srážecí reakce dokázaly, že vaječný bílek obsahuje bílkoviny. 4) Teplotu koagulace bílkovin jsme naměřili 62 °C. 5) Při pomalém zahřívání močoviny uniká amoniak a tvoří se biuret, z kterého při vyšší teplotě vzniká kyselina kyanurová.