Měď
- Cu -

Měď, neboli cuprum (Cu), je prvkem I.B skupiny periodické soustavy prvků. Její atomové číslo je 29 a relativní atomová hmotnost činí 63,546.
Teplota tání je 1083°C a teplota varu 2350°C
dostala svůj název podle ostrova Kypru-kde se prvně tavila,v přírodě se vyskytuje buď jako ryzí kov nebo, častěji ve sloučeninách.



Jedná se o červenavý, dosti měkký tažný a jedovatý kov, byl využíván již v době bronzové. Je to dobrý vodič tepla a elektřiny.
Vyrábí se hlavně ze sulfidových rud (například chalkopyritu.)
Chalkopyrit – neprůhledný zlatožlutý kovově lesklý nerost, disulfid mědi a železa – Sl. rudohoří
Čistí se elektrolyticky.
Používá se na vodiče elektřiny, plechy, bronzy, mosazi.
Plechy se dají použít na střechy nebo okapy – nemusejí se natírat, protože se pokrývají v důsledku působení oxidu uhličitého slabou vrstvičkou uhličitanu mědnatého.
Ve sloučeninách má oxidační číslo I až III.
Mezi jeho sloučeniny patří například:
- červená krystalická látka používaná k barvení skla na červeno – oxid měďný Cu2O
- černá amorfní látka, která barví sklo na zeleno – oxid měďnatý CuO
- bílý prášek – chlorid měďný CuCl
- látka zbarvující plamen do zelena – chlorid měďnatý CuCl2 –
používá se také na výrobu barviv
- ve vodě rozpustný – síran měďnatý CuSO4
tvoří tmavomodrý roztok
používá se k výrobě pigmentů, přípravě poměďovacích lázní.


Použitá literatura:
Encyklopedický slovník,
Různé články na internetu



Měď
výroba: 2Cu2S + 3O2 → 2Cu2O + 2SO2
Cu2S + 2Cu2O → 6Cu + SO2
výroba v laboratoři: Fe + CuSO4 → Cu + FeSO4
reakce Cu s kyselinami: Cu + 2H2SO4 konc. → CuSO4 + SO2 + 2H2O
3Cu + 8HNO3 zřed. → 3Cu(NO3)2 + 2NO + 4H2O
Cu + 4HNO3 konc. → Cu(NO3)2 + 2NO2 + 2H2O
• sloučeniny měďné
jodometrické stanovení Cu2+ 2Cu2+ + 4I- → 2CuI + I2
2Na2S2O3 + I2 → Na2S4O6 + 2NaI
disproporcionace Cu2O Cu2O + H2SO4 → Cu + CuSO4 + H2O

• sloučeniny měďnaté
vznik Cu(OH)2 Cu2+ + 2OH- → Cu(OH)2
tepelný rozklad Cu(OH)2 Cu(OH)2 → CuO↓ + H2O
srážecí reakce Cu2+ (aq) + 2OH- (aq) → Cu(OH)2↓
působení roztoku NH3 Cu(OH)2 + 4NH3 → [Cu(NH3)4](OH)2 modré zbarvení
rozklad dusičnanu měďnatého 2Cu(NO3)2 → 2CuO + 4NO2 + O2

• rozpustné soli měďnaté
výroba modré skalice Cu + 2H2SO4 konc. → CuSO4 + SO2 + 2H2O
3Cu + 3H2SO4 + 2HNO3 + 11H2O → 3CuSO4 . 5H2O + 2NO
změna barvy modré skalice CuSO4 . 5H2O modrý → CuSO4 bezbarvý (bílý) - za vys.teploty
výroba CuCl2 . 2H2O CuO + 2HCl + H2O → CuCl2 . 2H2O

• nerozpustné soli měďnaté
vznik CuS Cu2+ + H2S → CuS + 2H+
[Cu(H2O)4]2+ + 4NH3 → [Cu(NH3)4]2+ + 4H2O
světle modrý sytě modrý

disproporcionace = oxidačně redukční reakce sloučenin, jejíž složky jsou ve středním oxidačním čísle, za vzniku sloučenin o vyšším a nižším oxidačním čísle

jodometrie = soubor metod odměrné analýzy, založených na redukci jodu na jodid v neutrálním prostředí nebo na zvratně probíhající reakci , tj. na oxidaci jodidu na jod v kyselém prostředí.

Chalkopyrit = neprůhledný zlatožlutý kovově lesklý nerost, disulfid mědi a železa – Sl. rudohoří