Jedy a jedovaté látky

Co vlastně můžeme nazvat jedem? Rozumíme tím látku, která po vniknutí do těla v malém množství tj. několika mikrogramů a nejvýše několika desítek gramů, vyvolá po vstřebání chorobné změny, které někdy vedou k zániku celého organismu.



Jedem není např. horká voda, která poškodí organismus svou teplotou, proto musíme vymezit a vysvětlit pojem jed. Ale látky, které působí místně chemicky, přesto někdy řadíme do jedů v širším slova smyslu. Mezi jedy však neřadíme kuchyňskou sůl, která může také způsobit smrt a to tím, že rozhodí metabolismus iontů, i když k tomuto účinku je zapotřebí patřičného množství NaCl.

Toxikón – řecké slovo jed, do této kategorie patří všechny kategorie látek, které
mají výrazný škodlivý účinek na organismus již při malých dávkách.

Toxikologie – takto nazýváme nauku o účinku všech jedů.
Paraceisus – zakladatel toxikologie, lékař, který žil v 16. století.

Ekotoxikologie – obor, který zkoumá jedy v rámci životního prostředí

Průmyslová toxikologie – věda, která se zabývá jedy v oblasti průmyslu

Jedy můžeme porovnávat dle tří základních vlastností:
- fyzikální – vzhled, hustota, pach, barva…
- chemické – způsob projevu, do jakých reakcí vstupují, reaktivita…
- biologické – sledování biologických účinků:
- žádoucích – snaha využívat k rozvoji a podpoře
organismu
- nežádoucích – snaha vyloučit, zpravidla se jedná o účinky
toxické, ty dělíme na:
- akutní – projev hned po požití
- pozdní – projev po nějakém čase
látka se zpravidla dostává
do organismu postupně,
opakovaně, odtud např.
vznik alergie
Alergií rozumíme silně nepřiměřenou reakci na nějakou škodlivou látku, ale nesmíme opomenout, že alergie jsou zcela individuální.

Toxicita
Toxické účinky se zjišťují dopředu, tzv. biologickým pokusem (ten se bohužel dodnes provádí na zvířatech, jako jsou myši, morčata a opice). Míra toxicity se měří a uvádí v tzv. letální dávce, tj. dávka smrtelná, označuje se LD50, uvádí se v gramech, nebo miligramech na jeden kilogram živé hmotnosti. Číslo 50 značí, že při ožití daného množství látky uhyne 50% živých organismů a 50% jich přežije. Pro jeden organismus to tedy znamená smrt.
Toxické účinky se zkoumají pomocí testů na:
- subakutní toxicitu – do 28 dní
- akutní toxicitu – 90 dní
- chronickou toxicitu – 1-2 roky
Důležité speciální účinky:
- karcinogenní účinky – je problém je dokázat, sleduje se vznik konkrétního nádoru, většinou se jedná o dlouhodobé pokusy
- mutagenní účinky – látky s těmito účinky jsou schopny vyvolávat změny v bílkovinných řetězcích, v 95% případech mutagenním účinkům předchází účinky karcinogenní
- teratogenní účinky – zasahují do vývoje embrya, negativně ovlivňují jeho vývoj
- strumigenní účinky – vliv na závažná onemocnění štítné žlázy, ovlivňují distribuci jódu do štítné žlázy

Jedy obecně dělíme na přírodní a průmyslové.

Přírodní jedy
Mikrobní toxiny
- botolinustoxin – nejjedovatější, jedná se o bílkovinu, výskyt v paštikách, které jsou již delší dobu otevřené
- tetanustoxin – má podobné složení LD50=1.10-10g.kg-1

Rostlinné toxiny
Jsou obecně méně jedovaté, než mikrobní toxiny
- ricin – bílkovina, v rostlině skočec obecný
- falloidin – peptid v muchomůrce zelené
- kurare – alkaloid, byl používán indiány do hrotu šípů
- strychnin – alkaloid v kulčivě dávivé
- muskarin – amin obsažený v muchomůrce červené

Živočišné toxiny
- crotalustoxin – bílkovina, jed chřestýše
- cobrotoxin – bílkovina, jed kobry indické
- bufotoxin – steroid, jed ropuchy
- samandarin – steroid, jed mloka skvrnitého


Průmyslové jedy
Baktericidy – jsou zaměřeny na ničení bakterií, jde v podstatě o antibiotika (penicilin)
Fungicidy – proti houbám, různé druhy antimykotik
Herbicidy – proti plevelům (Travex), blokuje hemoglobin, při požití může dojít k selhání ledvin; deriváty fenoxy-octové kyseliny, při požití dochází ke ztuhlosti pohybového ústrojí, pocity žízně, ochrnutí, následné udušení
Insekticidy –proti hmyzu; halogen-uhlovodíky, mají vliv na nervovou soustavu, při požití dochází k poškození jater, vznik dermatóz; organofosfáty (paration, fosfanion) jsou velmi jedovaté, při požití dochází k ochrnutí nervové soustavy
Akaticidy – proti roztočům
Neumaticidy – proti červům, jde o antihelmatika (sloučeniny antimonu)
Moluskicidy – proti hlemýžďům a měkkýšům
Rhodenticidy – proti hlodavcům; kumariny mají vliv na nervový systém hlodavců, ti se mezi sebou začnou kousat, zraní se až do krve, přičemž je zabráněné srážení krve a tudíž vykrvácejí
Do jedů také řadíme alkoholy (metanol, ethanol), jedná se o nervové jedy, otrava se projevuje bolestmi hlavy, závratěmi…

Cizorodé látky v potravinách
- kontaminanty (přírodní toxiny, pesticidy, průmyslové jedy)
- potravinová aditiva
- sekundární cizorodé látky (vzniklé plesnivěním, hnitím, tlením, kvasnými procesy)