Fosfor-P
1)Výskyt v přírodě:
V přírodě se nevyskytuje volný,vždy je vázáný v anorganických(fosforečnany)a organických látkách je rovněž biogením prvkem(je obsažen např.bílkovyny,nukleové kyselinách a vdalších životně důležitých látkách).


ve sloučeninách má oxidační číslo –III,I,III a V.
2)Vlastnosti Fosforu:
Bílí Fosfor P4:
Je měkký,jedovatý,fosforeskující, žlutý
Červený Fosfor Pn
červenofialový prášek,nerozpustný v benzenu,není jedovatý využívá se na výrobu zápalek
Černý Fosfor:
Se fyzickými vlastnosti přibližuje kovům
3)Výroba:
2Ca3(PO4)2+6SiO2+10C->6CaSiO3+P4+10CO-žlutý fosfor-červený fosfor-+300C.teplo
Fosfan:PH3-jedovatý plyn,
Výroba:P4+3NaOH+3H2O->3NaH2PO2+PH3
Difosfan:P2H4-jedovatý,samozápalný,kapalina,
Fosfidy:Sloučeniny elektropozitivních plynů s fosforem,
Halogenidy fosfidu:PX3 a PX5,
P4+6Cl2->4PCl3
Oxid fosforitý:tvoří dimer-P4O6:hořením P4,bez vzduchu,
Oxid fosforečný:dimer-P4O10- hořením P4,hygroskopický,
H3PO4-silné redukční vlastnosti,
Kyselina fosforečná:rozpustná ve vodě,není jedovatá,
Výroba:P4O10+5O2->P4O10,P4O10+6H2O->4H3PO4-termická
Fosforečnany-superfosfáty,
4)Významné sloučeniny:
Fosfan:PH3-jedovatý plyn,
Difosfan:P2H4-jedovatý,samozápalný,kapalina,
Fosfidy:Sloučeniny elektropozitivních plynů s fosforem
Oxid fosforitý:tvoří dimer-P4O6:hořením P4,bez vzduchu,
Oxid fosforečný:dimer-P4O10- hořením P4,hygroskopický,
H3PO4-silné redukční vlastnosti,
Kys.fosforečná:rozpustná ve vodě,není jedovatá,
5)Využití Fosforu:
červený fosfor při výrobě zápalek (do třecích ploch obalů), bílí fosfor jako zápalná látka (náplně bomb) a k hubení krys. Fosfor se využívá k výrobě Fosforečných hnojiv.Nejdůležitější Fosforečná hnojiva jsou:Superfosfát,Dvojitý Superfosfát,Thomasova moučka.
6)Biologický význam:
Fosfor se nachází jak v lidském těle tak v těle živočichů a v rostlinném.V lidském těle se nachází v esterech s tuky a cukry,s dusíkatými zásobami v bílkovinách
7)Historie:
Objevil jej bývalí málo schopný obchodník v Hamburku Brand.Fosfor získal v roce 1669 suchou destilací zbytku po odpaření moče.Později Stahl se domníval,že je to sloučenina Flogistonu a kyseliny solné.Tento názor zamítl Marggraf,stejně učinil i Lavoisier.V roce 1771 se podařilo Scheellovi vyrobit fosfor z kostí(odtud český název Kostník)a vysvětlil většinu jeho sloučenin.


Zpracovali Jan Draštík a Radek Fráňa