Cholesterol


Cholesterol je přírodní látka, sestávající ze čtyř uhlovodíkových kruhů a postraního řetězce, čítajícího osm uhlíků (struktura molekuly cholesterolu viz obr. č.


1).. Chemicky cholesterol zařazujeme mezi steroidy, OH skupina jej řadí do podskupiny sterolů. Patří do skupiny lipidů. Lipidy představují velice heterogenní skupinu látek, jejichž jedinou společnou charakteristickou vlastností je nerozpustnost ve vodě a zároveň rozpustnost v organických rozpouštědlech. Cholesterol je hojně rozšířen ve všech tělesných buňkách, nejvíce pak v nervové tkáni. Vyskytuje se v živočišných tucích, nikoliv ale v tucích rostlinných.

obr.č.1:

Metabolizmus cholesterolu:

Velká část cholesterolu v těle vzniká syntézou( asi 1 g/ den), zatímco menší množství cholesterolu( asi 0,3 g/den) se získává z běžné potravy. Cholesterol se vylučuje dvěma hlavními cestami- přeměnou na žlučové kyseliny a nebo exkrecí neutrálních sterolů stolicí . Malý kvantitativní podíl tvoří syntéza steroidních hormonů z cholesterolu a eliminace jejich degradačních produktů močí. Cholesterol je typickým produktem živočišného metabolizmu a vyskytuje se proto v potravě živočišného původu jako je maso, játra, mozek, vaječný žloutek a další potraviny.


Syntéza cholesterolu:

Z orgánů schopných syntetizovat cholesterol můžeme jmenovat játra, kůru nadledvin, kůži, testes, aortu. Syntéza probíhá v mikrozomální a cytosolové frakci buněk . Prvním stupněm metabolické řady syntézy cholesterolu je acetyl- COA. Ten je následován dalšími více než dvaceti reakcemi, které je schopna uskutečnit většina buněk v lidském těle. Nejvíce cholesterolu však vzniká v již zmiňovaných játrech a distální části tenkého střeva.


Význam cholesterolu:

Cholesterol je základním kamenem buněčné membrány(je důležitý pro její polopropustnost), je prekurzorem steroidních hormonů a žlučových kyselin( pro větší názornost je přiložen konstituční vzorec steroidních hormonů a žlučové kyseliny cholové-viz obr. č.2 a 3 . Je jasně zřejmá podobnost mezi nimi a cholesterolem- teoretickým strukturním základem je u všech jmenovaných látek cyklohexanperhydrofenanthren). V organizmu se cholesterol vyskytuje jak volný, tak ve formě esterů cholesterolu s mastnými kyselinami. V plazmě se jedná převážně o estery s kyselinami linolovou a linolenovou. Intracelulární zásobníky cholesterolu obsahují převážně jeho estery s kyselinami olejovou a palmitolejovou. Vzhledem k tomu, že cholesterol ani ostatní lipidy nejsou rozpustné ve vodném prostředí krve, je jejich transport umožněn pouze ve formě specifických částic- tzv. lipoproteinů, ve kterých jsou tuky vázány na bílkovinné nosiče.


obr. č.2


obr.č.3.

Proč má hladina cholesterolu a dalších lipidů klinický význam ?

Vzhledem k tomu, že byl prokázán vztah zvýšené hodnoty cholesterolu a lipoproteinů k ateroskleróze.

Co je ateroskleroza ?

Jedná se o dlouhodobé onemocnění cévní stěny, které se u postižených lidí projevuje závažnými a častými komplikacemi jako je ischemická choroba srdeční a její projevy / infarkt myokardu, náhlá smrt a další/, dále cévní mozkové příhody a ischemická choroba dolních končetin.
Vzhledem k tomu,že zatím není znám přesný mechanizmus vzniku a rozvoje aterosklerózy, ale pouze rizikové faktory, zaměřuje se i prevence a léčba pouze na ovlivnění těchto známých rizikových faktorů.
Rizikové faktory aterosklerózy lze rozdělit na neovlivnitelné a ovlivnitelné.
Neovlivnitelné faktory aterosklerózy jsou věk, pohlaví a dědičné faktory.
Ovlivnitelné rizikové faktory: nejdůležitější jsou hyperliporoeinémie / v současné době považujeme za rizikové jak zvýšení celkového cholesterolu a LDL cholesterolu, tak snížení HDL cholesterolu/, kouření cigaret a vysoký krevní tlak. Dalším důležitým rizikovým faktorem je cukrovka.

Lipoproteiny

Jak již bylo uvedeno, jsou všechny tuky v lidském těle ( s výjimkou volných mastných kyselin) transportovány krví ve formě lipoproteinů.
Lipoproteiny lze rozdělit podle řady hledisek. Nejběžnější je však rozdělení podle fyzikálních a chemických vlastností, které se dají prokázat při elektroforeze a preparativní ultracentrifugaci.
Podle preparativní ultracentrifugace se rozlišuje 6 tříd lipoproteinů:

CH-chylomikrony
VLDL- lipoproteiny o velmi nízké hustotě
IDL- intermediární částice
LDL- lipoproteiny o nízké hustotě
HDL- lipoproteiny o vysoké hustotě


Hyperlipoproteinémie a jejich klasifikace

Hyperlipoproteinémie představují skupinu metabolických onemocnění hromadného výskytu, která jsou charakterizována zvýšenou hladinou tuků a lipoproteinů v plazmě. Jsou důsledkem zvýšené syntézy, nebo sníženého vylučování lipoproteinopvých částic, které transportují tuky / cholesterol, triglyceridy, fosfolipidy, mastné kyseliny/ v plazmě.
Hyperlipoproteinémie jsou buď primární, dědičně podmíněné, kterých je většina, nebo druhotné, kdy jsou průvodním znakem jiného, základního onemocnění / např. cukrovky, poruchy funkce štítné žlázy a pod./.


Hyperlipoproteinémie a ateroskleroza

Ateroskleróza provází lidstvo po tisíciletí. Aterosklerotické změny lze prokázat např. na 3500 let sterých egyptských mumiích. Cholesterol jako samostatnou látku extrahoval před více než 225 lety ze žlučových kamenů Poulletier de la Salle, název pochází od Chevreula z rojku l816.
První menší epidemiologické studie prokázující souvislost hypercholesterolémie a předčasné manifestace aterosklerózy byly publikovány v období mezi 2 válkami. Teprve na počátku 70 let byly publikovány výsledky rozsáhlých epidemiologických studií, které jednoznačně dokumentují závislost výskytu ischemické choroby srdeční v populaci na hladině cholesterolu.
Dnes již máme k dispozici celou řadu klinických sledování, které prokázaly, že snížení koncentrace celkového cholesterolu a složky LDL cholesterolu příznivě ovlivňuje zdravotní stav populace a snižuje celkovou úmrtnost na srdcově-cévní onemocnění.

PS:Obrázky si musíte dokreslit :)))

Zdeněk Bareš © 2001