Narodil se 8. května 1855 v Praze a zemřel 15. února 1935.Byl to český chemik a badatel. Byl to syn významného českého politika , představitele staročeské strany Františka Augusta Braunera. Již od mládí ho zajímala chemie, a tak se po skončení gymnazijních studií nechal zapsat na České vysoké učení technické v Praze, kde vystudoval obor anorganické chemie.


Byl na studijním pobytu u Bunsera v Německu v Heidelbergu, kde se roku 1880 seznámil se spektroskopií. V letech 1881-82 použil metodu absorpční spektroskopie k důkazu, že didym je směsí samaria a dalších dvou do té doby neznámých prvků vzácných zemin, které označil jako Dia a Dib. Ty pak nazval v roce 1885 Auer von Welsbach neodym a praseodym. Pak studoval u Roscoea v Manchesteru , kde se zabýval termickým rozkladem tetrtafluoridů olova a ceru a jejich komplexních solí s fluoridem draselným. Rozkladem vznikal elementární fluor, který tak připravil o několik let dříve než Moissan elektrolysou bezvodého fluorovodíku v r. 1886. Bohužel se Braunerovy pokusy nepodařilo reprodukovat a sám Brauner se později o nich vyjádřil skepticky. Po návratu do Prahy obhájil doktorskou disertační práci a roku 1897 se stal profesorem chemie na Karlově universitě v Praze.
Brauner začal roku 1877 pracovat v oboru vzácných zemin. V jáchymovské rudě objevy neznámý prvek s neobyčejnou intenzitou záření, pro nepochopení rakouských úřadů se mu ho však nepodařilo izolovat. Světového významu dosáhl v oboru atomových vah. Sám se svými žáky stanovil atomové váhy ceru, lanthanu, praseodynu, neodynu, thoria, telluru a cínu. Roku 1888 navrhl, aby za základ atomových vah byla vzata hodnota atomové váhy kyslíku; jeho návrh však byl přijat teprve na mezinárodním sjezdu chemiků roku 1906. Roku 1909 stanul v čele oddělení chemie anorganické a analytické v chemickém ústavu filosofické fakulty. Předpověděl v roce 1902 prvek o atomovém čísle 61. Navrhl zařazení nově objevených vzácných plynů do "nulté skupiny" a podporoval též Mendělejevův návrh zařazení berylia do druhé skupiny.Byl jedním z prvních, kdo pochopil zásadní význam Mendělejevova periodického zákona. Po dlouhá léta byl Mendělejev jeho nejlepším přítelem a spolupracovníkem. V mezinárodní komisi pro atomy pracoval jako předseda odboru pro atomové váhy (hmotnosti). O jeho vědeckém postavení svědčí i členství ve sboru navrhovatelů na Nobelovu cenu za chemii. Od roku 1890 byl členem České akademie. Napsal několik děl se stěžejním významem pro českou chemii, například roku 1919 Kvalitativní analysu pro posluchače české university.