Charakteristika antibiotik

- nejvýznamnější zbraň proti virovým a bakteriálním infekcím
- ovlivňují základní životní procesy bakterií, většinou - +
- důležité – při operacích, za 2.


sv. války
- mnohé infekce - relativně banální – např. spála, zápal plic

Historie antibiotik

- před objevením antibiotik si lidská imunita musela poradit sama
- bakteriální infekce = souboj 2 organismů: člověk + živočich viditelný pod mikroskopem
- člověk proti infekcím vždy bojoval, i když nechápal, odkud pocházejí
- první léky – rostlinné, chemické látky - nedokonalý účinek
- epidemiím se v podstatě nedalo bránit – např. mor
- počátek 17. století - chininem vyléčena malárie, později objev aspirinu ŕ hledání dalších léků

Penicilin

- Alexandr Fleming - 1929
- pokusem - choroboplodný stafylokok téměř vytlačen růstem plísně penicillinum notatum
- plíseň používána při některých hnisavých procesech
- po 10 letech - čistý penicilin ŕ injekce
- velké nadšení lékařů – měl léčit i rakovinu a tuberkulózu
- 1 doktor: ženy si budou kupovat tyčinky na rty napuštěné penicilinem, takže se odstraní nebezpečí infekce přenášené polibkem


Rezistence vůči antibiotkům

- jak sám Fleming předpokládal - brzy po zavedení penicilinu - původně citlivá bakterie ŕ odolná, rezistentní
- rezistence pathogenních mikroorganismů vůči antibiotikům a chemoterapeutikům trvale narůstá – závažný problém
- původně citlivé patogenní kmeny ŕ rezistentní vůči běžným antibiotikům, vymykají se kontrole, musí se poté sáhnout po dražších specifických antibioticích
- příčina – zbytečné nasazování antibiotik, i tam, kde stejně nemohou pomoci, například u virových infekcí dýchacích cest
- pacienti by je měli užívat tak, jak jim je předepsáno, a ne „podle vlastního uvážení“
- často vhodnější jiná léčba – např. správná životospráva, životní styl nebo použití jiné očkovací látky

- u nás zprvu nabídka antibiotik omezena komunistickým režimem
- po 1989 - uvolnění trhu, příchod velkého množství farmaceutických firem

- přizpůsobivost bakterií potvrzena řadou pozorování a pokusů
- např. v populaci mikrobů způsobujících hnisavá onemocnění - stačí pouze 1 mikrob odolný vůči antibiotiku, který za chvíli vytlačí všechny ostatní mikroby, a další celá generace mikrobů je už rezistentní

Přirozená rezistence

- bez jakékoli genetické změny
- bakterie nenese pro dané antibiotikum tzv. zásahové místo
vznik:
u bakterií žijících v přirozeném prostředí – tj. ve vodě nebo půdě, kde byly vystaveny účinku antibiotik produkovaných jinými bakteriemi a jsou pak rezistentní i vůči antibiotikům používaných v lékařství
- např. kmen pseudomonas aeruginosa – vždy rezstentní, již před použitím antibiotik v lékařství


Získaná rezistence

- důsledek mutací
- původně citlivá bakterie ŕ rezistentní
- v praxi:
1) bakterie vytvoří neprůchodný buněčný obal ŕ antibiotikum tam nevnikne
2) bakterie produkuje enzymy ničící účinnou látku antibiotika ŕ neúčinné
3) bakterie vytvoří specifické transportní kanálky ŕ antibiotikum aktivně vypuzováno
4) bakterie změní své zásahové místo ŕ antibiotikum se nemůže navázat


Řešení rezistence:

- tento problém se řeší v mnoha vědeckých laboratořích - vybírána pro jednotlivé choroby ta antibiotika, která jsou v té oblasti nejúčinnější
- spíše jde o zamezení vzniku a šíření rezistence
- může se stát, že se izoluje bakteriální kmen, který nereaguje na obvyklou léčbu nereaguje a musí se opět vynalézt nová antibiotika
- spolupráce lékařů s antibiotikovými středisky - monitorují výskyt nejčastějších původců nemocí v daném regionu
- spolupráce mikrobiologů, epidemiologů a imunologů, ale nebude žádný senzační objev zázračného preparátu
- pomocí genetiky rychlá identifikace mikroorganismů bez zdlouhavé kultivace
- sekvencování genomu určí genom běžného mikroorganismu během 1-2 měsíců a brzy bude popsán genom většiny pathogenních mikroorganismů
ŕ povede k nalezení nových zásahových míst pro chemoterapeutika
- některé mikroby - genetická informace pro výrobu antibioticky aktivních enzymů – rozluštění genomu ŕ vývoj nových, účinnějších antibiotik a vakcín

Vedlejší účinky antibiotik

- negativní dopad na imunitní systém – dlouhodobé podávání
- přecitlivělost - hlavně na antibiotika ze skupiny penicilinů
- působení i na neškodné mikroby důležité pro zažívání