Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Hlísti a jejich trávicí soustava hlístů

Hlisti

Charakterizace:

Kmen hlístů (Nemathelminthes) zahrnuje cca. 7 000 zástupců - dvouvrstevní živočichové s (většinou) protáhlým, nečlánkovaným, válcovitým, k oběma koncům se zužujícím tělem.


 Reklama


Stavba těla závisí na způsobu života - volně či paraziticky. Hlísti jsou velká skupina živočichů, která je představována několika typy s různými variantami stavebního plánu. Některé druhy žijí volně ve vodě i půdě, jiné cizopasí u rostlin i u živočichů. Jejich dvojvrstevná pokožka vylučuje silnou kutikulu, chránící hlísty před účinky trávicích enzymů hostitelů. V průběhu vývinu vzniká u hlístů mezi ektodermem a entodermem nepravá druhotná tělní dutina - pseudocel, která je vyplněná tekutinou. Pseudocelem prostupuje trávicí trubice s vyvinutým ústním a řitním otvorem. Pseudocelní dutinu vyplňuje míza a zplodiny anaerobního dýchání (např. kyselina máselná a kyselina valerová). Trávicí trubice je přímá, zakončena řitním otvorem. Cévní soustava není vytvořena. Hlísti dýchají celým povrchem těla, endoparazitické druhy žijí anaerobně.

Trávicí soustava:

K čemu vlastně slouží trávicí soustava? Je to taková soustava, která umožňuje rozkládat anorganické látky na organické a využít takto získanou energii jako stavební materiál pro vlastní vývoj jedince.
Tvar trávicí soustavy záleží na tvaru těla a na způsobu života daného hlísta. Trávicí soustava je tvořena trávicí trubicí, která začíná ústním otvorem (ústa) a končí vylučovacím otvorem (řiť). Ta bývá podle složitosti těla živočicha členěna na jednotlivé oddíly jako ústní dutina, hltan, jícen, žaludek nebo střevo, které zastávají při trávení specifické funkce. Je to obrovská výhoda, poněvadž jednotlivé kroky trávení jsou od sebe odděleny a mohou probíhat chronologicky za sebou. Živočich tak není při přijímání potravy vázán na to, jestli a v jakém stádiu rozkladu již v sobě potravu má. Trávicí trubice může mít i slepé výběžky a mohou do ni ústit různé žlázy. Ale u některých parazitických hlístů není v dospělém stádiu ústní otvor, poněvadž v dospělém stádiu nepřijímají potravu. Pak to ale je podmíněno způsobem života. U každého hlísta se vytvořil jiný přijímací aparát. Jinak přijímá potravu parazit a jinak volně žijící hlíst. U některých druhů je přítomen žaludek a u některých není. Pokud žije hlíst uvnitř trávicí soustavy napadeného živočicha tak jej nepotřebuje.


Třídy:

· VÍŘNÍCI
Vířníci žijí volně v přírodě. Jsou to mikroskopičtí živočichové, kteří jsou součástí zooplanktonu jezer a rybníků a taky půd. Někteří žijí při dně jako součást mikrobentosu, ale většina druhů je planktonních. U ústního otvoru mají dva věnce vířících brv, z nichž horní (trochus) umožňuje jedinci pohyb a spodní (cingulum) přihání mikroskopickou vodu k ústům a filtrují ji. Vířnící též mají kousací aparát umístěný v hltanu. Jsou to významní konzumenti ve vodních ekosystémech, neboť se živí především bakteriemi a drobnými řasami. Vířníci sami osobě jsou většinou potravou různých živočichů (korýši, hmyz i ty nejmenší rybky), ale jsou známí i draví vířníci, kteří se živí (pro ně relativně) obrovskou kořistí, jako jsou např. nálevníci či jiní vířníci. Jsou zde však i takové formy, které žijí přisedle a lapají potravu pomocí chapadélek. Z toho všeho se dá usoudit, že vířníci potřebují pro získání energie z potravy žaludek, aby mohli tu potravu rozložit. Jejich trávicí soustava je k tomu přesně uzpůsobená. Při nevhodných podmínkách pro život (např. při vyschnutí kaluže) upadají vířníci do anabiózy. V tomto stavu mohou přežít i několik let, protože dokáží omezit výdej energie na absolutní minimum.
· HLÍSTICE
Jsou to saprofyti, býložravci, dravci i paraziti. Přestože obývají různorodé prostředí, mají všichni zástupci podobný tvar těla. Mají protáhle červovitý tvar bez zvláštních výstupků a nevýrazné bělavé zbarvení. Volně žijící hlístice tvoří součást půdní fauny (jakožto destruenti), ale mnoho jich žije i ve vodním prostředí. Trávicí trubice není rozvětvena a ústí navenek řití. Paraziticky žijících hlístic je obrovské množství, ale pro nás jsou významní zvláště někteří endoparazité obratlovců:
Ř Roup dětský (Enterobius vermicularis), který cizopasí na člověku. Žije v tlustém a slepém střevě. Roup jakožto endoparazit nepotřebuje žaludek na rozklad látek, ale přijímá již natrávenou potravu ústním otvorem. Na začátku úst se nalézají tři pysky, kterými si přichytává.
Ř Škrkavka dětská ( Ascaris lumbricoides), která cizopasí na člověku. Žije v tenkém střevě, kde poškozuje střeva ochuzováním o živiny a intoxikací vlastními metabolity. Má tvar vřetenovitého těla se třemi pysky u ústního otvoru. Tak jako roup dětský nemá žaludek, tak jej nemá ani škrkavka dětská.
Ř Háďátko řepné (Heterodera schachtii), které cizopasí na řepě cukrovce. Žije v půdní fauně a živí se kořínky řepy.
Ř Strunice vodní (Mermis crassa) žije ve sladkých vodách. Má sice střevo, ale nemají ústa, ani řiť. Ve stavu dospělosti nepřijímají už žádnou potravu.
Ř Měchovec americký (Necator americanus), který sídlí ve dvanácterníku a v přední části lidského tenkého střeva. Tito červi trhají svými zuby tkáň střevní sliznice, až se dostanou k nějaké krevní cévě. Tu prokousnou a začnou okamžitě vypouštět šťávu ze zvláštních žláz, která zabraňuje srážení krve. Takže mohou klidně sát krev.
· VRTEJŠI
Jsou to většinou paraziti. Na předním konci těla vrtejšů je zatažitelný chobot s kutikulárními háčky, kterým se zavrtávají do střevní stěny svého hostitele. Druhou částí těla vrtejšů je zúžený krk, kterým je rypák spojen s vlastním trupem. Díky cizopasnému způsobu života chybí vrtejšům trávicí trubice se systém krevního oběhu. Výživné látky, které pronikají z potravy hostitele kůží do těla cizopasníka, jsou rozváděny systémem štěrbinovitých kanálků pod pokožkou (kutikulou).

Z těchto příkladů nám vyplívá, že trávicí soustava závisí na způsobu života daného hlísta. Pokud je to volně žijící hlíst v přírodě, pak má jinak vyvinutou a vytvarovanou trávicí soustavu, neboť se ta živí jinak než parazitující hlíst. K čemu by byl žaludek endoparazitickému hlístu, když místo něj může mít víc vyvinutou rozmnožovací soustavu (např. bude klást více vajíček) a tím taky větší možnost, že bude mít víc potomků, kteří přežijí.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama