Základní pojmy

 

Daň – povinná (zákonem stanovená, vynutitelná, nedobrovolná) peněžitá částka, kterou odvádí fyzická nebo právnická osoba do veřejného rozpočtu

 

Veřejný rozpočet – rozpočet města nebo obce( daň z nemovitostí), státní rozpočet (DPH), rozpočet kraje
- příjem veřejného rozpočtu ⇒ má fiskální funkci (není jediným příjmem, ale je největším)

 

Daňové subjekty – poplatník a plátce daně
- poplatník je ten komu daň snižuje příjem
- plátce daně je ten, kdo daň odvádí
- někdy je to jedna a ta samá osoba

 

Předmět daně – to co se bude zdaňovat (majetek, příjem, prodaný pozemek…)

 

Základ daně – částka, z které se bude daň počítat

 

Sazba daně – určuje výši daňové povinnosti
- stanovení dvěma způsoby: pevná částka nebo procentní sazba

 

Pevná sazba
- absolutní částka na měrnou jednotku, většinou u spotřební daně

 

Procentní sazba
- daň je uvedena v % ze základu daně
- může být lineární, progresivní, degresivní (v praxi se neužívá)

lineární – procento je pořád tejné, nemění se se změnou základu daně (daň z převodu nemovitostí…)
progresivní – procento roste se zvyšujícím se základem daně, roste rychleji než základ daně (daň z příjmu fyzických osob, dědická daň, darovací daň…)
degresivní – procento klesá s tím, jak klesá daňový základ, je to pro stát nevýhodné, proto se neužívá

 

Částka daně - konkrétně vypočítaná daň
- výše částky závisí na daňovém základu a na sazbě daně
 

Sleva na dani – snížení již vypočítané částky daně
- daň z příjmu právnických osob, pokud zaměstnává invalidy

 

Odčitatelné položky – částka, která snižuje daňový základ

 

Zdaňovací období – období, za které se daň počítá (u spotřební daně – měsíc…)

 

Lhůta splatnosti – do kdy má být daň zaplacena

 

Místo platby daně – komu, na jaký účet má být daň zaplacena

 

Sankce – co se stane, když nebude daň vůbec nebo správně zaplacena

 

Způsoby zaplacení daně
- jednou z možností je jednorázové zaplacení ⇒ vypočítaná daň se zaplatí celá najednou
- placení splátkami ⇒ dohoda s příslušným úřadem, že daň se zaplatí v několika časových úsecích (na několikrát)
- placení záloh a konečné daňové vyúčtování ⇒ pravidelně se odvádí zálohy na daň a po skončení tohoto období se vypočítá skutečná výše daně, porovná se se skutečnými daněmi (zaplacenými zálohami) a zjistí se buď nedoplatek nebo přeplatek

 

Základní daňové principy
- princip daňové universality ⇒ zákony by měly obsahovat co nejméně výjimek
- princip daňové únosnosti ⇒ daňové subjekt by měl být schopen daň zaplatit aniž by ho to omezilo
- princip daňové neutrality ⇒ neměly by se dělat rozdíly mezi daňovými subjekty, daň by se měla stanovit všem stejným způsobem
- princip daňové výnosnosti ⇒ daně by měly být tak vysoké, aby kryly základní příjmy státu
- princip daňové zpravovatelnosti ⇒ stát musí být schopen správně zkontrolovat výši daně, vybrat ji…
- princip daňové efektivnosti ⇒ aby náklady na vybírání daní nebyly vyšší než samotné daně
- princip daňové pružnosti ⇒ daně se mají přizpůsobovat měnícím se podmínkám v ekonomice
- princip daňové spravedlnosti ⇒ daňové subjekty s přibližně stejnými příjmy by měli platit přibližně stejné daně a subjekty s vyššími příjmy by měli platit daně vyšší než subjekty s nižšími příjmy

Daňová soustava ČR má daně přímé a nepřímé.

Přímé se odvádějí přímo do rozpočtu.
Nepřímé poplatník zaplatí v ceně zboží, a teprve pak jsou odvedeny do rozpočtu.

 

Přímé daně – důchodové daně
- majetkové daně

 

Důchodové – daň z příjmu fyzických osob
- daň z příjmu právnických osob

- souvisí s příjmem

 

Majetkové – daň dědická
- daň darovací
- daň z převodu nemovitostí
- daň z nemovitostí
- silniční daň

- daně, které se odvádí z majetku

 

Nepřímé daně – daně universální
- daně selektivní

 

Universální – daň z přidané hodnoty

- týká se veškerého zboží

 

Selektivní – daně k ochraně životního prostřední (zatím u nás nebyla vytvořena)
- spotřební daně

- u vybraných druhů zboží

 

Zákon o správě daní a poplatků
- tento zákon upravuje práva a povinnosti jednotlivých subjektů daňového řízení
- subjekty daňového řízení jsou: správce daně
daňové subjekty
třetí osoby

 

Správce daně
- orgán pověřený státem vybírat daně a poplatky
- správcem daně je buď finanční úřad, celní úřad, nebo územní úřady (zabývají se vybíráním poplatků)

 

Daňové subjekty
- plátci a poplatníci

 

Třetí osoby
- světci, tlumočníci, znalci

 

Základní principy a zásady daňového řízení

 

Princip zákonnosti
- správce daně je povinen jednat v souladu se zákony

 

Princip neveřejnosti
- daňové řízení se zúčastňují pouze ty osoby, kterých se týká

 

Princip mlčenlivosti
- všichni, kdo se zúčastní nesmí nikde zveřejňovat to, co se dozvěděli

 

Princip rovnosti
- všechny daňové subjekty jsou si v průběhu řízení rovni (mají stejná práva, povinnosti)

 

Princip přiměřenosti
- správce daně volí takové prostředky, které co nejméně zatíží daňové subjekty a zároveň umožní vybrat daň

 

Daňové řízení má několik fází
1. přípravné řízení
2. vyměřovací řízení
3. placení daní
4. vymáhací řízení

 

Přípravné řízení
- plátci daně se zaregistruje u finančního úřadu (FO podle místa trvalého bydliště, PO podle sídla firmy)
- finanční úřad přidělí daňové identifikační číslo

 

Vyměřovací řízení
- opakuje se
- zahrnuje: podání daňového přiznání, vyměření daně

 

Placení daní
- je možno platit různými způsoby
- bezhotovostní placení daně (z účtu plátce na účet správce daně)
- hotovostní placení (buď složenkou na poště, nebo přímo v pokladně správce daně)
- přeplatkem na jiné dani
- pomocí kolků

 

Vymáhání daně
- vymáhání daňových nedoplatků v případě, že daň nebyla zaplacena včas a ve správné výši
- stanovení sankcí
- vymáhat nedoplatky je možné do té doby než uplyne promlčecí lhůta (6 let po roce, kdy se stal nedoplatek splatný)
- je nutné říci, že uplynula promlčecí lhůta

 

Zákon obsahuje také opravné prostředky v daňovém řízení
1. řádné opravné prostředky (§ 48 – 53)
2. mimořádné opravné prostředky (§ 54 – 56)

1. Odvolání, stížnost, námitka, reklamace
2. Obnova řízení, opravy zřejmých omylů a nesprávností

 

Daňový poradce
- fyzická osoba, která splní předepsané zkoušky a stane se členem Komory daňových poradců
- na základě plné moci může zastupovat daňové subjekty v daňovém řízení, za úplatu
- účtují si vysoké částky (např. nějaké procento)
- pokud vzniknou chyby, sankce, jde všechno na jeho účet (penále musí zaplatit on) – pokud jsme mu dali potřebné informace

 

Lafferova křivka
- vztah míry zdanění a příjmů státního rozpočtu
- říká, že při velmi malém i velmi velkém zdanění jsou příjmy do státního rozpočtu stejné
- velké zdanění ⇒ velká daň, málo subjektů
- malé zdanění ⇒ malá daň, více subjektů
- optimum zdanění je 15 – 20 % za všechny daně dohromady