 význam: informační obsah slova nebo sousloví
- odráží chápání světa, jeho hodnocení, ale může se objevit i pojmenování z oblasti fantazie
 užívání slov v určitém významu je v dané době ustáleno
 u významu rozlišujeme dvě stránky –
o obsah – soubor významových rysů, tj.


složek, na které lze význam slova rozložit
o rozsah – soubor předmětů nebo jevů, které vykazují stanovení významové rysy
 vztah mezi obsahem a rozsahem je nepřímá úměra, tj. čím větší obsah, tím menší rozsah
mrkev (→ větší obsah: víme co si představit, vidíme konkrétní věc) x zelenina (→ větší rozsah, krom mrkve i zelí, květák,…)
 vedle věcného významu může mít slovo i význam symbolický (prase – špína, slon – neohrabanost)
 další složkou je závislost na určitém prostředí – dráha (sport x doprava)
– obrana (sport x vojenství)
 mohou být zabarvená (mluvit – žvanit – kecat – blábolit)

ZMĚNY SLOVNÍHO VÝZNAMU
 ZUŽOVÁNÍ – omezení významu slova (nábytek – původně vše, čeho člověk nabyl, dnes pouze zařízení bytu)
- typické zejména pro odborný styl - přesné vymezení termínu (šroub: do dřeva – dnes vrut)
 ROZŠIŘOVÁNÍ – z pojmenování jednoho jevu se na základě podobnosti přeneslo i na jevy další (zápas – původně boj, kdy se chytili za pas; dnes jakékoli střetnutí sportovní i vojenské)
 POSUNUTÍ – vedle základního významu má slovo i význam „posunutý“, většinou zabarvený (řemeslo – činnost šikovného člověka x činnost vykonávaná automaticky, bez nadšení)
 ZMĚNA – existující slovo se použije pro jiný jev na základě podobnosti nebo vnitřní souvislosti
o metafora – přenos na základě podobnosti (hřeben)
o metonymie – přenos na základě souvislosti věcné, místní, časové (číst Čapka, vypít láhev)
o synekdocha – název části pro označení celku (nepřišla ani noha)
o rčení (mazat med kolem pusy)
o ironie
o eufemismus