Spisovná slovní zásoba se dělí z hlediska slohového na:
o slova slohově nezabarvená, tj. neutrální
o slova slohově zabarvená, tj. příznačná

Slova slohově zabarvená – spisovná slovní zásoba
• hovorová – neoficiální projevy mluvené i psané, soukromé, časté používání stírá slohové zabarvení → přecházejí do slohově neutrálních
• knižní – slavnostní projevy mluvené i psané, odborné, úřední spisy a umělecká literatura
• básnická – poetismy
• odborné výrazy – termíny, terminologie každého oboru tvoří systém, častým používáním → tzv.


determinologizace, tj. přechod do neutrální slovní zásoby

Nespisovná slovní zásoba
• obecná čeština
• nářeční slova
• profesionální a slangová slova
• slova argotická

Dobově a citově zabarvená slova
• historismy – slova pojmenovávající nějakou historickou realitu, zaniklou skutečnost → gladiátor
• archaismy – slova zastaralá (lučba – chemie, ujec – strýc), gramaticky zastaralá (zejména minulý přechodník)
• neologismy – nově vytvořená slova nebo nově přejatá
• citově zabarvená slova (expresívní) – kladně – lichotivá slova, zdrobněliny, mazlivá slova
– záporně – hanlivá (pejorativní), hrubá, vulgarismy

Slohová vytříbenost = schopnost volit pro konkrétní vyjádření odpovídající slovní zásobu
- přesné, jasné a výstižné vyjadřování
- nejpestřejší škála – umělecký styl (všechny vrstvy jazyka, všechny stylistické jazykové prostředky)