– větný celek složený ze dvou a více vět
– věty jsou na sobě buď mluvnicky nezávislé, nebo závislé jedna na druhé → pokud závisí, pak je to věta podřadná a jedná se o souvětí podřadné
→ pokud jsou věty na sobě nezávislé, jedná se o souvětí souřadné
– věta hlavní: věta, která mluvnicky nezávisí na jiné větě = věta řídící
– věta vedlejší: věta, která závisí na jiné větě; věta závislá
- pozor! – může záviset i na vedlejší větě, pak hovoříme o několikastupňové závislosti
– věty se spojují zvláštními slovy → spojovací výrazy – spojky (a, ale, když,…)
– vztažná zájmena (kdo, který)
– vztažná příslovce
– souvětí může vyjadřovat velmi složitý myšlenkový celek → složitá stavba→ tzv.


složité souvětí: skládá se alespoň ze tří vět, zpravidla však z více !ne souvětí souřadné!
a) na větě hlavní závislé 2 a více vět vedlejších, které nejsou vzájemně spojeny



b) na větě hlavní závislá věta vedlejší a ta je řídící větou pro další věty vedlejší – tzv. několikastupňová závislost




c) na větě hlavní (řídí) více vět vedlejších, které jsou mezi sebou propojeny souřadně



d) dvě a více souřadně spojených souvětí podřadných



nebo věta řídící + souvětí podřadné



– složitá souvětí typická pro psaný, připravený projev, typická pro vědecký a umělecký styl např.humanistická perioda (JAK, Vančura)(předvětí:(;) závětí) – složité souvětí rozdělené :(;) na dvě části
– spojení nemusí být vždy vyjádřeno spojovacím výrazem → věty jsou volně přiřazeny – jde o tzv. volné spojení vět – v celek je spojuje větný obsah a zvukové prostředky (intonace) → typické pro mluvený projev
– je to i poměr mezi větou uvozovací a přímou řečí