Ve snaze dosáhnout určitého účinku na adresáta výpovědi lze využít i tzv. odchylek od běžného schématu:
• vsuvka (parenteze) – vysvětluje, doplňuje a hodnotí, případně omezuje platnost výpovědi
o může to být slovo, ale i celá vložená věta do schématu
př.


Touto cestou, pokud se pamatuji, jsem utíkal.
• výpustka – běžná zájmena v mluveném projevu, v dialogu, nebo v citově zabarveném projevu. Z projevu vypouštíme to, co by se opakovalo nebo to, co si posluchač snadno doplní.
o př. Už jsi připraven? Ještě ne. (-jsem připraven)
o také v ustálených spojeních
př. Další, prosím. (u lékaře – další pojďte dál.)
• samostatný větný člen – vytčen před větu, nebo za ni dodatek……..na jejich místo ve větě je zájmeno nebo příslovce. Zpravidla jde o východisko výpovědi, které se takto zdůrazní.
př. Josef, ten to vždy vyhraje.