SLOVNÍ ZÁSOBA
 aktivní (3 – 10000 slov) používáme
 pasivní (9 – 36000 slov) rozumíme

 tvoření slov
 spojování slov v sousloví
 přejímání od jiných jazyků
 změna slovního významu

TVOŘENÍ SLOV

a) odvozováním – pak slova dělíme:
– motivovaná – popisná, opírají se o jiná slova (dřevěný – ze slova „dřevo“)
– značková – nemotivovaná, nenaznačují svůj význam (ruka, devět), je jich méně než popisných
– nauka o původu slov je ETYMOLOGIE
– odvozujeme pomocí – předpon
– přípon → slova příbuzná (čeleď)
– koncovek
les-ác-ký
↑
po-lesí ← Les → les-ní, les-ovna, zá-les-ák
↓
kořen

b) skládáním
– na rozdíl od odvozování se vztahuje ke dvěma i více slovům základovým → je popisnější
– složeniny – vlastní (pravé): první se připojuje ke druhé – o,- e,-ě,-i.


(ropovod, koželuh, desetiboj), druhá část nemusí samostatně existovat
– nevlastní (nepravé – spřežky)
– spřežky: dají se rozložit na slovní spojení beze změny složek: sebekritika – kritika sebe
– hybridní složenina – jedna část cizích slov, druhá domácí: autoškola

c) zkratky, zkratková slova
– iniciální – začáteční písmena :ČD (České dráhy), neskloňují se
– zkratková slova – ze slabik, skloňují se: Čedok (Česká dopravní kancelář)
d) přechylování – tvar pro ženský rod z tvaru mužského

SPOJOVÁNÍ SLOV

– multiverbizace – vyměnit: provést výměnu
– univerbizace – písemná práce: písemka
Vzniklá slova nejsou vždy spisovná, v případě univerbizace nejsou ani jednoznačná (desítka: kop pokutový, pivo, bankovka)

PŘEJÍMÁNÍ Z JINÝCH JAZYKŮ

Je dáno historií – němčina, v době NO slovanské jazyky (ruština, polština). Dnes podle oblastí – sport, počítače: angličtina, móda, kultura: francouzština, klasická hudba: italština, tzv. slova mezinárodní (latina, řečtina), pravopis a výslovnost přizpůsobujeme.

ZMĚNA VÝZNAMU

Vedle základního významu, ještě význam druhotný – metafora – na základě podobnosti (hřeben: střecha, vlasy, kohout)
– synekdocha – část za celek )vrátil se pod rodnou střechu)
– ironie
– eufemismus – zjemnění (odešel navždy)