Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Ruchovci a lumírovci

ČESKÁ LITERATURA 70. A 80. LET 19. STOLETÍ
- další vzrůst hospodářské moci českého měšťanstva, ale spory o českou národní orientaci mezi staročechy (pasivní opozice) a mladočechy (aktivita) v boji státoprávním
- vznik Českoslovanské sociální demokracie (1878) – boj o rovné volební právo
- rozmach národního hnutí v celé Evropě

- nástupnickou generaci májovců tvoří 2 školy:
▫ ruchovci – tzv.


 Reklama


škola národní; 1868 almanach Ruch (vydán k oslavě položení základního kamene stavby ND); zaměření na domácí tématiku
▫ lumírovci – tzv. škola kosmopolitní; časopis Lumír; zaměřili se spíše na tvorbu cizí, často překládali

- navazují na májovce a obohacují jejich program:
▫ o historickou tematiku
▫ v oblasti formální – alegorická díla
▫ obohatili literaturu a překladatelskou činnost

- program ruchovců ®:
▫ navazovali na NO, požadovali vlastenectví
▫ domácí tématika – zájem o minulost i současnost, zájem o venkov (Sládek)
▫ rozvíjí myšlenku slovanské vzájemnosti
▫ kritizují nedostatky ve společnosti
▫ pozornost sociální problematice
▫ pozornost politickým událostem Þ politická a vlastenecká lyrika
- nejvýznamnější představitel Svatopluk Čech

- program lumírovců £:
▫ zpracovávali cizí témata (ale i domácí)
▫ požadovali povznést českou literaturu na světovou úroveň
▫ prostřednictvím překladů uváděli do naší literatury díla světových literatur
▫ požadovali uměleckou svobodu
▫ důraz na formální stránku
- nejvýznamnější představitel Jaroslav Vrchlický

- oponentem Lumíru se stal skupina kolem časopisu Osvěta, vytýkali lumírovcům odnárodnění

• Josef Václav Sládek (1845–1912) ® (£)
- narodil se ve Zbirohu (venkov); 2 roky v Severní Americe (fejetony v Národních listech); původně ruchovec, pak přechod k lumírovcům (vydavatel Lumíra)

- zaměřuje se na domácí tematiku
- k lumírovců patří překladatelskou činností a působením v časopise Lumír, i díky některým básním s americkou tématikou; překládal z AJ, slovanské literatury (ruština, polština), románských jazyků (španělština); Þ G. G. Byron, P. B. Shelley (Odpoutaný Prométheus), Longfellow, Burns, 33 dramat Shakespearových

- ve Sládkově tvorbě převažuje lyrika
- zaměřil se na život českého venkova, všímá si sociálních rozporů ve společnosti, v některých básních se ztotožňuje s postavou chudého rolníka (rolník je základ národa)
- převažují písně, sonety, elegie
- znaky jeho poezie: melodičnost, písňovost, hudebnost, neužívá složité básnické obrazy, některé verše zhudebnil Foerster

- k umělecky nejzdařilejším sbírkám je řazena sbírka Selské písně a české znělky
- oslava venkova a selství – rolník = symbol národní nezdolnosti; hluboký vztah k přírodě, obrazy vesnice
- např. b. Velké, širé, rodné lány… - píseň; lyrika přírodní, obraz letní přírody přede žněmi; rozlehlost krajiny, barvitost (zlatá a modrá barva), autor vnímá přírodu všemi smysly

- sb. České písně
- např. b. Byli jsme a budem – jednoduchost, vlastenecká lyrika


- sb. Ze života
- sociální a vlastenecká lyrika
- b. Hlavy vzhůru – výzva k národní hrdosti a sebevědomí, víra v lepší budoucnost
„Byli jsme a budem,
jak jsme byli dosud,
ranami a trudem
nezlomí nás osud.”

- Sládek je zakladatelem české poezie pro děti:
- sb. Zvony a zvonky (1894) – b. Lesní studánka, sb. Zlatý máj (1887), sb. Skřivánčí písně (1888)
- obrazy ze světa dětí, učí lásce k rodičům, domovu, vlasti, přírodě; prostý, srozumitelný výraz, zpěvnost

- asi 2 roky pobýval v Americe, v některých verších zpracovává i cizí témata:
sb. Básně (1875)
- b. Na hrobech indiánských (Þ patří i k lumírovcům) - politická a společenská lyrika, poukazuje na stíny americké civilizace, kritizuje útlak amerických indiánů, kontrast svobody a bezpráví, autorův soucit s Indiány; násilí amerických kolonialistů (ironicky ”příchod osvěty”, civilizace, touha po zisku); krásy americké přírody

- Sládkův přínos:
▫ básník českého lidu, jeho domova, vlasti, boje za národní svobodu
▫ hluboká procítěnost veršů i projev vzdoru
▫ prostý, hutný, střídmý jazykový výraz
▫ zakladatel české básnické tvorby pro děti

• Jaroslav Vrchlický (1853–1912) £
- vlastním jménem Emil Frída
- narodil se v Lounech; studium filozofie; profesor srovnávacích literatur na pražské univerzitě
- vytvořil nejbohatší a nejvšestrannější dílo (80 bás. sbírek, bohatství forem, různorodost žánrů, bohatství témat, celkem 270 knih); vykonal práci celé generace (to, co jiné literatury vytvářely po celá staletí)
- lyrik, epik, dramatik, překladatel; nejplodnější český básník

▫ 1. období jeho tvorby - lyrika 80. let:
- Eklogy a písně (1880), Co život dal (1883) – báseň Vánoce, Dojmy a rozmary, Poutník k Eldorádu
- v jeho lyrice 80. let se odráží šťastný osobní život, verše optimisticky laděné, naplněné pocity štěstí z lásky a spokojeného života
- verše intimní lyriky se prolínají s verši, ve kterých objevuje přírodu
- verše lidové družnosti, lásky k člověku

▫ 2. období jeho tvorby - lyrika 90. let:
- pocity deziluze, verše pesimistické, vyslovuje v nich marnou touhu
- příčina: krize rodinného života a útoky ze strany mladé nastupující básnické generace 90. let (generace české moderny) – kritizovala jeho verše, nešetřila ostrými výpady
- sb. Okna v bouři (1894)
- b. Za trochu lásky šel bych světa kraj – vyjádření smutku, protikladnost zpovědi: odmítá lásku, ale touží po ní
- sb. Pavučiny (1897)
- především intimní reflexivní (= úvahová) lyrika
- sb. Moje sonáta (1893)
- b. Balata o jitru v září – přírodní motivy, přibližuje podzim

BALATA = lyrická báseň, která má 4 + 10 veršů s přesným rýmovým pořadím, 1. a poslední verš básně se vždy shodují

- z Vrchlického radostného vyznavače lásky k životu se stává rezignující samotář

- charakter lyriky Vrchlického:
- Vrchlický – mistr znělky
- píše ritornel = lyrické trojverší spojené rýmem aba, např. báseň Chudobky
„ Chudobky v husté trávě,
vždy šlapané a vždycky neuznané,
snad proto srdci nejdražší jste právě.“
- rondel (13-16 veršů), gazel, rondó, balata, rispet, sestina
- jazyk Vrchlického: vznešený, básnický, osobitý, bohatý na metafory (Vrchlický – mistr metafory)

GAZEL = lyrická báseň, kde není stanoven počet veršů; má 1 rým, který spojuje první dva verše a potom všechny sudé

- veršovaná epika:
• básnický cyklus epických sbírek Zlomky epopeje
- básnické dějiny lidstva – podle vzoru Viktora Huga – Legenda věků
- chtěl zachytit hl. mravní vývoj lidstva, smýšlení lidí, jejich názory
- zlomky z dějin lidstva, od nejstarších dob až ke své současnosti
- sbírky: Zlomky epopeje, Duch a svět, Selské balady, Nové zlomky epopeje, Mýty atd.

- epické příběhy, reflexe, obraz vývoje lidstva, zklamání z přítomnosti
- např. sb. Duch a svět
- 4 oddíly – úvahy o vztahu člověka a vesmíru, o otázkách mravních, oslava řecké antiky, křesťanství)
- b. Spartakus – vzpoura otroků v stv. Římě, v závěru je vyslovena myšlenka, že než člověk získá svobodu, prolije se ještě mnoho krve:
”Ó lidstvo, nežli vzplá jitra ti svit,
co křížů ještě se vztyčí!”

- sb. Selské balady
- vlastenecká a sociální tematika, sociální balady; působivý obraz selských bojů proti panskému útisku v 15. až 18. stol.
- postavy Ulického, Koziny, selských rebelů × krutých feudálních pánů (Lorecký, Lomikar, hrabě Breda)
- b. Lorecký ze Lkouše – podle skutečné události v Šamonicích u Písku; Lorecký zabit i se svými dvěma syny, protože nechtěl snížit desátka sedlákům, vůdce rebelů Petr Dulík; naturalistické drastické obrazy
- b. Balada vánoční – selské povstání 1680; zajatí sedláci bez soudu pověšeni na nejbližší stromy
- b. Hrabě Breda – jeden z největších utiskovatelů poddaných – potrestán za své násilí; poddaní odmítají platit daně, hrabě proto nařídí ostříhat dlouhé vlasy všem dívkám z vesnice (vlasy chce zpeněžit), jednu dívku si však nechá pro sebe, druhý den ráno je nalezen uškrcený zlatými vlasy
- úsečnost, sevřenost vyjádření, výrazné charakteristiky postav

- drama:
- veselohra Noc na Karlštejně
- zápletky vyplývají ze zákazu přístupu žen na hrad
- Karlštejn, červen 1363
- děj je zhuštěn do jednoho dne a jedné noci:
Na Karlštejn neměly přístup ženy, ale v mužském přestrojení se tam dostala císařovna Alžběta a Alena, neteř Ježka z Wartenberka, purkrabího na Karlštejně, která milovala Peška Hlavně, císařova šenka. Alžběta se vydala na hrad ze žárlivosti. Alena chtěla vyhrát sázku se svým otcem, který jí slíbil, že když přenocuje na Karlštejně, bude si moci vzít Peška i bez rytířských ostruh.
Veselohra má šťastný konec: ženy jsou odhaleny, ale král jim odpustí a Karlštejn je zpřístupněn ženám.
- melodramatická tragédie Hippodamie (s hudbou Zd. Fibicha)
- trilogie Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie
- čerpá z řecké mytologie
- tragédie Drahomíra
- z českých národních dějin

- překlady:
- světové poezie i dramatu, z 18 světových literatur, zejm. z francouzštiny a dalších románských jazyků (španělština, portugalština)
Þ Hugo, Rostand, Baudelaire, Dante Aligieri, Petrarca, Tasso, Calderón, Byron, Shelley, Poe, Ibsen, Goethe, Schiller, Mickiewicz, Whitman, Shakespeare, Moliere, Voltaire aj.

VILLONSKÁ BALADA = lyrická báseň, 3 sloky po 8 verších, poslední sloka 4 verše, každá sloka je zakončena stejným veršem

- Vrchlického přínos:
▫ výraz hlubokého prožitku z milostného citu (láska šťastná i zrazená)
▫ upřímnost a otevřenost, láska k lidem a přírodě
▫ obrazové bohatství (metafory, přirovnání, nadsázka)
▫ v překladech uvedl ve známost řadu autorů
▫ připravil půdu pro impresionismus a symbolismus
▫ největší český básník 19. století (ač generace 90. let – Machar – Vrchlického kritizovala, následující generace ocenily hodnoty jeho díla; dovršil úsilí o světovou úroveň čes. literatury

• Julius Zeyer (1841–1901) £ (®)
- narodil se v Praze
- studium jazyků a literatur, dějin umění a filozofie, vychovatelem v Rusku; cesty – Německo, Švédsko, Itálie, Řecko, Turecko, Španělsko, Tunis ap.; kontakty se světovou literaturou Þ záliba v cizích látkách, zájem o historii
- básník, prozaik a dramatik; novoromantik (pozdní romantik)

- drama:
- romantická pohádka podle slovenského námětu Radúz a Mahulena (1898)
- zhudebněna Josefem Sukem
-o síle opravdové lásky princezny Mahuleny k princi Radúzovi, která zachraňuje před mocí zla
Radúz zabil jelena a za to byl přikován ke skále. Pomohla mu Mahulena, která byla potrestána – stal se z ní strom. Po návratu domů nesměl Radúz obejmout žádnou ženu, ani matku, jinak by na Mahulenu zapomněl. Radúz nemyslí na nic, než na ten strom. Tráví u něj většinu času, proto chce matka strom pokácet, když do něj sekne sekerou, strom pukne a objeví se Mahulena. Příběh končí šťastně: „Ó budou pozdní ještě pokolení si vyprávět o věrném jejich milování. Toť jako v pohádce, jak šťastni jsou, Radúz a Mahulena…“
- jazyk spisovný, knižní
- znaky romantismu: kontrast, motiv lásky, motiv přírody, motiv zajatce, hudebnost, básnický jazyk, knižní, autor se odklání od skutečnosti do světa pohádek

- veršovaná epika:
- z českých národních dějin, zpracovává pověsti a mýty
- básnická epická skladba Vyšehrad
- zpracovává i tematiku z cizích dějin - Karolínská epopeja – inspirace starofrancouzským cyklem o rytířské družině Karla Velikého

- próza:
- vrcholem tvorby psychologický autobiografický román Jan Maria Plojhar (1888)
- autobiografický román; není autobiografií vnějšími osudy hrdiny, ale historií autorova vnitřního života a jeho názorů
- román, jehož hrdina trpí národní malostí, přízemností okolí i zklamanou láskou, odchází do Itálie, aby es zotavil ze zranění utrpěného při hájení národní cti, teprve láska mu dává štěstí, ale končí smrtí obou milenců
- Tři legendy o krucifixu – náboženská tematika (osudy ukřižovaných lidí)

• Svatopluk Čech (1846–1908) ®
- narodil se na Benešovsku
- básník (lyrik – politická lyrika) i prozaik (satirik a fejetonista, veršovaná epika i próza - broučkiády), novinář; ruchovec, vlastenectví; cesty do ciziny (Dánsko, Kavkaz)

- lyrika:
- politická, národní, vlastenecká (láska k vlasti, ideje národní a sociální svobody)
- sb. Jitřní písně
- např. b. Dosti nás – výzva k národnímu sebevědomí, boj proti malověrnosti, vliv slavné české minulosti
”Jsme malí, slabí – Dosti těchto řečí!” –
”Sláb jenom ten, kdo ztratil v sebe víru,
a malý ten, kdo zná jen malý cíl.”
- skladba Písně otroka
- vrchol politické lyriky
- alegorická sbírka, obraz otroka – symbol nesvobodného člověka, národa i básníka
- 3 oddíly:
▫ lyrické verše (vzpomínky na dávnověk)
▫ epické jádro (romanticko-exotický příběh lásky otroka k otrokyni Zajmě, touha po svobodě, ale tragický závěr)
▫ vrchol – závěr (básníkova vize budoucnosti, naděje na svobodu = pohled dopředu, ale ještě řinčení okovů = pohled zpět, do skutečnosti)
- rétorický, patetický verš, využití přirovnání, refrénu, apostrofy, metafory

- epika:
- historická témata z českých národních dějin –Husita na Baltu, Adamité, Žižka, Bouře
- na politické poměry ve světě reaguje alegorickými básněmi Evropa, Slávie
- vyslovil myšlenku slovanské vzájemnosti, nevěří v úspěch revoluce
- cyklus veršovaných povídek Ve stínu lípy
- zpracovává venkovskou tematiku
- oslava českého kraje, rodné země
- 7 veršovaných veselých i smutných příběhů, které si vyprávějí sousedi pod košatou lípou
- idylický epos (klidný venkovský život bez rozporů; přírodní prostota); básník nebyl spokojen s poměry ve společnosti, proto utíkal do klidného venkova
- metaforická apostrofa, metafory, inverze, zvolací věty, exklamace = vzrušené básnické zvolání

IDYLA = oslava přírody a přítomného okamžiku, opěvováno je naplnění toho ideálu a jeho bezprostřední blízkost, odtud pramení radostné ladění

- próza:
- představitel kritického realismu, kritizuje negativní jevy ve společnosti
Þ broučkiády - satirické prózy s hlavní postavou pana Broučka
• Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888)
• Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1889)
- ostrá kritika českého maloměšťáctví, zvl. staročechů
- Praha, 80. léta 19. stol.
- komický hrdina, pražský měšťák pan Matěj Brouček cestou z hospody Na Vikárce usnul v sudu a v jeho opileckém snu se octl uprostřed husitské Prahy (15. stol.) – prchal z bitvy na Vítkově
- autor ukazuje jeho zbabělost, národní lhostejnost, bezcharakternost, prospěchářství, falešné vlastenectví v kontrastu se statečností a odhodláním husitů (Janek od zvonu)

- Čechův přínos:
▫ rozvíjí dědictví Kollárovo (ideové – slovanství, formální – útočnost, patos) a Havlíčkovo (satira, humor)

• Eliška Krásnohorská (1847–1926) ®
- vlastním jménem Alžběta Pechová
- stala se především teoretickou hlasatelkou národního poslání poezie, její básnická tvorba zapadla
- známá svými librety k Smetanovým operám Hubička (podle povídky K. Světlé), Tajemství, Čertova stěna
- také překladatelka (Puškin, Mickiewicz, Byron) a kritička (proti tzv. kosmopolitismu Vrchlického a lumírovců)

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  

Rodinná vánoční trička = skvělý dárek
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.

 Reklama