Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Přehled starší české literatury do konce 14. století

1. Přehled starší české literatury do konce 14. století

- počátky psané literatury na našem území spadají do 9. století a souvisejí s šířením křesťanství v našich zemích
- kulturní jazyky:
staroslověnština
latina
čeština

PÍSEMNICTVÍ STAROSLOVĚNSKÉ
- pronikání křesťanství: a) ze západu (z východofrancké říše, expanze)
b) z východu (z Byzance)

- státní útvar – Velká Morava (kulturně i hospodářsky vyspělý stát)
- kníže Rastislav (chtěl upevnit státní moc proti rozpínavosti východofranckých panovníků) roku 862 vyslal posly do Byzance, aby přivedli muže, který bude učit křesťanství v řeči lidu srozumitelné (v kostelech se kázalo latinsky).


 Reklama


863 přichází Konstantin (Cyril) a Metoděj (pocházeli ze Soluně, v jejímž okolí žilo slovanské obyvatelstvo  znali makedonské slovanské nářečí). Konali bohoslužby ve staroslověnském jazyce (nejst. slovanský spisovný jazyk, základem bylo makedonské nářečí starobulharského jazyka). Z malé řecké abecedy upravili 1. slovanské písmo - hlaholici (později zjednodušeno  cyrilice – základ azbuky).

- nejstarší staroslověnské památky:
náboženské a bohoslužebné, srozumitelné lidu, psané hlaholicí

• Proglas (z konce 9. stol.)
- veršovaná předmluva k překladu evangelia, která vyjadřuje program cyrilometodějství a jejíž autorství je přisuzováno Konstantinovi
- nejstarší dochovaná báseň psaná staroslověnštinou
- proklamuje nutnost vzdělanosti; je potřeba, aby lidé slovu rozuměli; národ potřebuje knihy; oslavuje překlad písma do staroslověnštiny;
právo na kulturu v srozumitelném jazyce = počátek demokratizace kultury
- básnická krása: přenesená pojmenování (zvl. přirovnání), oslovení (apostrofa), nadsázka (hyperbola), obrazné vyjadřování, inverze

• Život Konstantina, Život Metoděje (pův. označ. jako Panonské legendy)
- vrchol literární činnosti pozdně velkomoravského období
- obrana díla obou bratří, životopisy, sepsány v Sázavském klášteře
- určen nejvzdělanější společenské vrstvě – duchovenstvu
- ideová náročnost, stylistická vybroušenost

ŽIVOT: vyprávění historické, životopisné, v próze, bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy)

- po smrti Metodějově zákaz staroslověnské bohoslužby; staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře (kulturní centrum přemyslovského státu) – do 11. st.

OBDOBÍ ZÁPASU DVOU KULTUR
- staroslověnské a latinské – 10. a 11. st.
- nové kulturní centrum – český přemyslovský stát; kult českého světce – Přemyslovce Václava
- nositel vzdělanosti – duchovenstvo
- do 11. st. tvorba:
a) staroslověnská – Sázavský klášter (zal. 1032)

• Život svatého Václava (z 10. st.)
- 1. staroslověnská legenda
- děj se odehrává v r. 935, kníže Václav byl zavražděn svým bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi, váže se k historické události; zázračné prvky
- je psána staroslověnsky
- jednodušší styl, přesto skladba nepostrádá monumentality, srozumitelnost
• tzv. Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu (z 11. st.)
- styl náročný, typická středověká legenda se zázraky

b) latinská – pražské biskupství (973)

• Život a umučení sv. Václava a babičky jeho sv. Ludmily = Kristiánova legenda (konec 10. st.)
- je důležitým pramenem poznání českých dějin
- jedná se o časně feudální literaturu - hrdina světec
- psáno latinsky

LEGENDA: veršovaný nebo prozaický útvar náboženské středověké epiky, vyprávění o životě, skutcích, zázracích a mučednické smrti světců; hrdina idealizován, má kladné vlastnosti; zázračné prvky; původně předčítány při mši v den svátku
z původně čistě náboženského žánru přešla do literatury světské a pronikly do ní i prvky lidového vyprávění


- 1. česká duchovní píseň Hospodine, pomiluj ny (konec 10. st.)
- staroslověnský původ (zbytky stsl. slov), psána česky; zpívána při slavnostních příležitostech (první česká „národní“ hymna)
- prosba o mír a úrodu; jednoduchá forma: 8 veršů, bez rýmu a strofického členění

KRÁTKÉ OBDOBÍ VÍTĚZSTVÍ LATINY A PRONIKÁNÍ ČEŠTINY
- poč. 12. st. – pol. 13. st.

- dějepisná próza:
• Kosmas, Kronika česká (Chronica Boemorum, 12. st.)
- Kosmas (1045 – 1125), děkan svatovítské kapituly, vzdělanec
- téma: české dějiny od nejstarších dob až do své současnosti (do r. 1125), 3 knihy
- prameny:
nejstarší příběhy z doby pohanské (”bájné podání starců”)
vyprávění pamětníků
zážitky Kosmovy
- styl: živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty z římských autorů, próza prokládána časoměrnými verši; zábavné historky, líčení bitev
 dílo nejen historické, ale i umělecké (herojská kronika), cesta k zesvětšťování literatury, vysoká úroveň jazyka
- 1. dílo kronikářského typu, 1. dějiny národa, dílo psáno latinsky
- vlastenecký ráz (Kosmas myslí česky  bohemika = česká slova v latinském textu)
- vyzdvihuje církev a Přemyslovce, chybí záměrně zmínka o slovanské vzdělanosti

KRONIKA: epický žánr dějepisné literatury, větš. prozaický, ale psán i veršem, popis jednotlivých událostí v chronologickém sledu, spíš delší časové úseky (na rozdíl od letopisů – každý rok), události často neověřovány; styl prostý, věcný

- pronikání češtiny:
• glosy - vpisy do latinských rukopisů, české poznámky mezi řádky nebo na okrajích latinských knih


- 2. česká duchovní píseň Svatý Václave (přelom 12. a 13. st.)
- světec zobrazen jako rytíř
- vyspělejší forma: 3 sloky, složitější styl i nápěv; básnické přívlastky, verše se zvukovou shodou (asonance)
- z písně duchovní se stala slavnostní a válečná, později vlastenecký prosebný zpěv (prosba k sv. Václavovi) za celý český národ, opět funkce hymny

VZNIK ČESKY PSANÉ LITERATURY
- přelom 13. a 14. st.
- vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků, král a císař Karel IV. (1347-1378)
- povýšení pražského biskupství na arcibiskupství (1344); založení pražské univerzity (1348); vznik vrcholných děl gotické architektury (Svatovítská katedrála na Pražském hradě, Karlův most, Karlštejn apod.); rozkvět gotické kultury a hudby

- poč. 13. stol. laicizace literatury – literatura se dostává z rukou kněžích do rukou měšťanstva, určena kněžím i měšťanstvu, témata nejen náboženská
- od pol. 14. stol. přešla laicizace v demokratizaci – větší přiblížení literatury světským lidem, hájí jejich zájmy, hrdinové – příslušníci nižších vrstev, autoři – měšťané, žáci

a) literatura počátku 14. stol.
• Alexandreis (přelom 13. a 14. stol.) – rytířská epika
- neznámý autor, šlechtic, vlastenec
- téma: oslava makedonského krále Alexandra Velikého - ideál středověkého panovníka (zobrazen jako rytíř); české prostředí, vojenská taktika i jména
- forma: staročeská veršovaná skladba, rytířský epos, 8slabičný verš, gnómická trojverší (průpovědi obsahující mravní ponaučení), mísí se prvky historické a pohádkové
- předlohy: latinská a německá
- rozsah: asi 9000 veršů (zachovala se třetina – 9 zlomků)

• Dalimilova kronika (poč. 14. stol.)
- nejstarší česky psaná veršovaná kronika (přístupnost, obliba)
- téma: dějiny od příchodu praotce Čecha do r. 1314
- autor neznámý (název je historický omyl ), je příslušníkem vlastenecké šlechty  nižší šlechtic
- straní nižším vrstvám, proti přívalu němectví hledá spojence v českém sedláku (pověst Kníže Oldřich a Božena – kníže Oldřich si má vzít za manželku dceru německého knížete, ale raději si vezme českou selku), národní zájem – uvědomělé vlastenectví
- forma: prostý vyprávěcí styl, zajímavost děje, přístupný jazyk; historická nespolehlivost
- autor vycházel z Kosmovy kroniky, z lid. pověstí, z vyprávění pamětníků, z vlastní zkušenosti


b) literatura doby Karlovy (2. pol. 14. st.)
- rozkvět českého státu (jádro světové říše, styky Prahy s kulturní Evropou)
- vznik pražského arcibiskupství (1344), založení pražské univerzity (1348), stavitelské památky (gotika)

- literatura latinská:
• Karel IV., Vita Caroli
- latinsky psaná autobiografie Karla IV.
- vzdělaný panovník, uměl číst, psát i mluvit latinsky, francouzsky, italsky, německy a česky

- literatura česká (převažuje):
- legendy – 2 typy
• Legenda o sv. Kateřině = Život svaté Kateřiny
- úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma; umělecky nejnáročnější české středověké literární dílo
- Kateřina – oblíbená světice u vyšších vrstev; o lásce krásné urozené Kateřiny ke Kristu, odmítne císaře a zemře jako mučednice (křesťanský ideál)

• Legenda o sv. Prokopu
- zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná, přístupná forma
- líčí život opata, v jehož klášteře se dlouho uchovávala staroslověnská vzdělanost
- je určena prostým lidem

- prozaická epika:
• Kronika trojanská
- téma trojské války, přizpůsobeno době
- 1. tištěná kniha v Čechách (Plzeň, 1468)

- lyrika:
- 2. pol. 14. stol.
- žánry: píseň (milostná), alba = svítáníčka
- česká dvorská lyrika je obdobou západoevropské trubadúrské poezie
• Jměj sě dobřě, srdečko
• Závišova píseň

- počátky dramatu:
• Mastičkář
- zlomek velikonoční hry (latinský podklad); fraška, vznikla na základě náboženské hry o 3 Mariích (jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo)
- obraz středověkého tržiště, šarlatánství prodavače mastí a léků
- střídání veršů českých a latinských – makaronismy

FRAŠKA: druh komedie, lidový jazyk, autor pracuje s hyperbolou, poukazuje na hloupost lidí, zesměšňuje podvodníky

- vagantská (žákovská) poezie:
- autoři – žáci (studenti)
- psána latinsky, česky nebo makarónská
- obvykle milostná poezie nebo sklon k satiře (proti šlechtě, duchovenstvu), ironie (studentská bída)

• Píseň veselé chudiny (konec 14. stol.)
- žákovská poezie, píseň, psána česky
- satira, ironie; nižší styl
- poukazuje na bídu studentů

• Podkoní a žák (konec 14. stol.)
- spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe
- ironie a trpkost; forma dialogu, živý, přístupný jazyk

- do oblasti sociální satiry doby Karlovy patří skladby Hradeckého rukopisu (kol. r. 1340)
- autoři neznámí (i z měšťanstva), dílo veršované
- poprvé kritika nedostatků světských i církevních, obraz měšťanského života
- Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání; výhrůžka méně útočná (peklem)
- Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky; autor jim vyhrožuje formou přirovnání (osud trubců v úle)
- bajka O lišce a džbánu – veršované exemplum (krátké vyprávění s poučením)


- Smil Flaška z Pardubic, Nová rada
- alegorická skladba; zvířata radí lvovi (=rada králi), jak má vládnout
- v díle jsou vysloveny představy šlechty o panovníkovi

- odborná próza:
• Klaretův slovník


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama