Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Poezie České moderny a umělecké směry na přelomu století

- českou literaturu tohoto období ovlivňují moderní evropské umělecké proudy
= generace 90. let; přestože hovoříme o generaci 90. let, není zde na přelomu století žádná skupina, která by sdružovala mladé autory jedním programem; jediným seskupením, které sdružilo na krátký čas mladé autory, byla Česká moderna
- své názory a program formulovala v Manifestu České moderny:
- publikován v roce 1895 v časopise Rozhledy
- stylizoval ho Josef Svatopluk Machar a František Xaver Šalda
- podepsali ho: literární kritici – F.


 Reklama


V. Krejčí, F. X. Šalda; spisovatelé – J. S. Machar, A. Sova, O. Březina, V. Mrštík, J. K. Šlejhar; politici – Třebický, Pelcl, Soukup; pokrokáři – Kolman a Choc

▫ rozpor s tehdejší politikou a uměním Þ nenavazovali na předchozí generaci, kritizovali ji; kritika ruchovců a lumírovců (Vrchlického)
▫ požadavek individuality (právo na osobité pojetí tvorby) Þ ČM se brzy rozpadla (každý příliš individuální)
▫ věnovali se více politice a veřejnému životu, než literatuře
▫ sympatizovali s dělnictvem

- význam Manifestu ČM:
▫ literatura se začala vnitřně diferencovat
▫ pronikání cizích vlivů; překlady
▫ odmítali metodu nápodoby, nacionalismus
▫ z požadavku individuality vyplynula rozmanitost tvůrčích zobrazovacích metod

- 90. letech se prolínají realismus, impresionismus, symbolismus, dekadence:

• symbolismus
- reakce na realismus, naturalismus i impresionismus
▫ cílem je zachytit vnitřní stavy člověka a vztah člověka ke skutečnosti
▫ hlavní prostředky – symboly - chápány jako:
1) něco konkrétního, co slouží jako znak pro něco abstraktního
2) jako nápověda, která má vyslovit určitou náladu
▫ mnohoznačnost, bohatství metafor, absence logického obsahu, důraz na melodičnost, hudebnost
▫ volný verš, často přechází v básně v próze
▫ termíny z oblasti hudby, cizí slova
- fr. básníci Ch. Baudelaire, P. Verlaine, A. Rimbaud, S. Mallarmé aj.
- v české literatuře O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček

• dekadence
- z fr. décadence = úpadek
▫ zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem; pocity rozkladu a smrti (únik z reálného světa, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý, do světa snů, k mystice – víra v nadpřirozený svět, v Boha)
▫ někteří básníci se stylizovali do role aristokratů, protestovali proti společnosti
- fr. básníci P. Verlaine, S. Mallarmé, ang. spisovatel O. Wilde, v české literatuře Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic

• realismus
- znaky viz otázka č.9 a č.14
- cílem je věcně popsat skutečnost v základních rysech
- Josef Svatopluk Machar (navazuje na Havlíčka)

• impresionismus
- z lat. impressio = dojem, zachycení atmosféry okamžiku
- umělecký směr posl. třetiny 19. století a poč. 20. století vytvořený skupinou francouzských malířů
(C. Monet, A. Renoir, E. Degas, sochař A. Rodin, hudební skladatel C. Debussy; Monetův obraz Imprese (1874 výstava v Paříži) – zachycuje východ slunce na mořské hladině); v malířství: jasné, čisté barvy; vystižení bezprostředního dojmu, nálady (hra světel a stínů), mozaika barev, neurčité kontury
- v literatuře:
▫ sdělení bezprostředního subjektivního dojmu, vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)
▫ potlačení rozumové účasti na obsahu
▫ volné řazení zrakových a sluchových dojmů (melodičnost); užívání rýmů, metafor a eufonie
▫ neurčitost místa a času, snaha působit na všechny smysly čtenáře, dynamická vyjádření
▫ v popředí lyrika, zvl. přírodní; lyrizace prózy a dramatu (uvolnění kompozice, oslabení příběhu, fragmentárnost)
- literární impresionismus vnímáme jako reakci na realistickou a naturalistickou snahu o objektivní vykreslení reality
- fr. básník P. Verlaine, v české literatuře A. Sova, K. Hlaváček, v próze F. Šrámek

Významní představitelé české literatury 90. let:
• Antonín Sova (1864–1928)
- představitel ČM, impresionista (přírodní lyrika) a symbolista, některé verše dekadentní charakter
- narodil se 26. února v Pacově, příroda jižních Čech = inspirace pro impresionistické básně („básník rodného kraje“)
- prvotina psána v duchu realismu:
• sb. Realistické sloky (1890)

- sbírka impresionistické přírodní lyriky Květy intimních nálad (1891)
• b. U řek
- lyrická krajinomalba, básnický impresionismus – zachycení okamžiku + působení na smysly: barevné odstíny a subjektivní nálady (viz titul), bolestné snění, neurčitost místa a času, dynamické motivy
- ne objektivní obraz krajiny - do ní promítá své duševní stavy, melancholii a smutek
- hudebnost verše

- sbírka Ještě jednou se vrátíme (1900)
- prolínání impresionismu a symbolismu
- symbolismus: volný verš, absence logického obsahu, básně mají vyvolat určitou náladu, zachycuje vztah člověka k přírodě, termíny z oblasti hudby, symboly, metafory
- impresionismus: přírodní lyrika, dynamická vyjádření, působení na smysly člověka, neurčitost místa a času, zachycuje subjektivní dojem

- sbírka Zlomená duše (1896)
- b. Smetanovo kvarteto Z mého života
- rozpor snu a skutečnosti, kritika společnosti, kritika krutosti a bezohlednosti lidí (symbol psa)
- pocit, že každá radost musí být vykoupena hořkostí a smutkem (skladatelova tragédie, zákonitý úděl génia, uštvaného okolím)
- volný verš, symboly, termíny z oblasti hudby, cizí slova, metafory
- dekadentní motivy („ …a v bezvědomém, hrozném úpadku…“)

- sbírka Údolí nového království (1900)
- vrchol individualismu
- dekadentní motivy (motiv marnosti, smrti, umírání)
- b. Údolí nového království
„Hrob duši jsem vykopal ve výškách dumavě zmlklých,
bych konečně pochoval všecko, co umřelo, všecko, co mrtvo.
A všecko, co marno. To všecko, co tíží roky
a slabým činilo, smutným na osamělých cestách.“

- sbírka Zpěvy domova (1918)
- reakce na 1. světovou válku, vyznání vztahu k národu, domovu, odpor k válce
- vlastenecké verše

- Sova byl také prozaik, ale jeho próza nemá takový umělecký význam jako poezie; prózu lyrizuje

- Sovův přínos:
▫ citlivý vztah k rodnému kraji
▫ básnický impresionismus a symbolismus, lyrika přírodní a intimní
▫ své subjektivní nálady vkládá do obrazu krajiny
▫ sociální cítění a patos aktivního boje, vzdoru
▫ mnohotvárnost a tvůrčí proměnlivost
▫ patetický verš i píseň

• Otokar Březina (1868–1929)
- představitel ČM, symbolista světové úrovně
- vlastním jménem Václav Jebavý
- narodil se v Počátkách (Českomoravská vysočina), žil v ústraní, nezapojoval se do veřejného života, ve svém díle vycházel z Platonovy teorie (pravé bytí = svět idejí), odvrací se od pozemského života, přesvědčen o nadpozemském životě, píše symbolistickou mystickou lyriku
- je autorem 5 sbírek:
• sbírka Tajemné dálky (1895)
- b. Moje matka
- hymnický výraz, patos¨
- ústřední postava = sám básník: zpověď z bolestných zážitků, hluboký vztah k mrtvé matce
- pocit samoty
- b. Mrtvé mládí
- osobní lyrika; autorovo neradostné mládí
- dekadentní motivy

• sbírka Svítání na západě (1896)
- v názvu autor užil oxymóron (spojení pojmů, které se vylučují)
- symboly - západ = smrt (smrt chápe jako vysvobození)

• sbírka Větry od pólů (1897)
- vrchol abstrakce
- filozofie smyslu života: soucit, bolest, láska

• sbírky Stavitelé chrámu (1899) a Ruce (1901)
- hrdiny sbírek nejsou jednotlivci, ale kolektiv
- spojení člověka s vesmírem, optimističtější víra v budoucnost
- mlhavá představa o sbratření lidstva (symbol spojených rukou)

- doplněním Březinovy básnické tvorby jsou knihy esejí: Hudba pramenů (1903) a nedokončená Skryté dějiny

- Březinův přínos:
▫ bezmezné obrazové bohatství (napětí mezi světem pozemským a metaforickými představami)
▫ zhuštěný, hymnický výraz, patos
▫ citovost (bolest, stesk)
▫ Březinovo kosmické vizionářství × Whitmanovo pozemšťanství, Sovův návrat k zemi
▫ bohatý jazyk (náboženské pojmy, biblické parafráze), složitá stavba dlouhých souvětí
▫ hudebnost verše

Česká dekadence – Moderní revue:
• Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951)
- vlastním jménem Josef Karásek
- iniciátor a představitel české dekadence kolem časopisu Moderní revue (spolu s Arnoštem Procházkou se stal zakladatelem tohoto časopisu)

- sbírka Zazděná okna (1894)
- b. Splín
- zobrazuje to, jak se realita odráží v jeho nitru; pocity smutku, splínu, melancholie

• Karel Hlaváček (1874–1898)
- představitel české dekadence - skupina kolem časopisu Moderní revue (též Arnošt Procházka, Jiří Karásek ze Lvovic)
- nejvýraznější básnický talent české dekadence, „mistr náladovosti a melodičnosti“

- sbírka Mstivá kantiléna (1898)
- vzpurné revoltující tóny; symbol odboje – motiv gézů (z nizozemského odboje proti Španělům)
- b. Hrál kdosi na hoboj
- dekadentní báseň, lyrická; pocity smutku, marnosti
- monotónnost, hudebnost (eufonie = libozvučnost – hromadění hlásek s cílem sdělit nějakou myšlenku, nějaký dojem, pocit)
- b. Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
- důraz na hudebnost (eufonie), slova z oblasti hudby; vyvolává pocity smutku, beznaděje

- sbírka Pozdě k ránu
- vyjadřuje své pocity, k tomu využívá neskutečné krajiny na přelom dne a noci
- dekadentní motivy, pocity únavy, melancholie, zmaru, marnosti; cizí slova, termíny
- báseň v próze
• Josef Svatopluk Machar (1864–1942)
- iniciátor a významný představitel ČM a realismu 90. let
- autor Manifestu České moderny (stoupenci ČM vyjadřovali odpor ke společnosti kritikou společnosti, často utíkali do minulosti; chtěli zobrazovat skutečnost věcně, realisticky)
- narodil se v Kolíně, působil jako bankovní úředník ve Vídni, proto si mohl dovolit kritizovat české poměry

- první sbírky vyšly souborně pod názvem Confiteor I. – III. (80. a poč. 90. let 19. stol.)
- z lat. zpovídám se, vyznávám
- společenská a politická lyrika; osobní zpověď moderního člověka, který nevěří v národní a nadosobní ideály
- b. Až umru
- osobní lyrika, přemýšlí, jaké to bude na světě, až umře; vše bude asi stejné, nic se nezmění
- kritika společnosti (špatné verše, bídné časy, hloupost…)
- pocity skepse

- sbírka Čtyři knihy sonetů (1891–93)
- tón zklamání, vyjádření pocitů generace
- b. Sonet o dějinách sonetu
- charakteristika předchůdců, otevřená polemika se vznešeným rétorickým patosem lumírovců
- proti bohaté metaforičnosti a zdobnosti zdůrazňoval významovou stránku poezie (sdělení), užívá přímé pojmenování, požaduje kritičnost
- lyrické básně, 14 veršů, 4 sloky (4, 4, 3, 3)

- sbírka Žalozpěvy z Vídně =Tristium Vindobona (1893)
- lyrika politická, inspirace Ovidiovými žalozpěvy z vyhnanství
- kritika české politiky, skeptický pohled do budoucnosti

- Machar psal i veršovanou epiku, téma: osud ženy v soudobé společnosti – např.: sb. 9 veršovaných povídek
Zde by měly kvést růže (1894)
- veršovaná epika, kritika měšťácké společnosti – pokrytectví, zbabělosti, neupřímnosti
- osudy žen, jejich otrocké postavení ve společnosti;
- prozaizace verše, využití hovorového jazyka; forma nadsázky, ironie, sarkasmus
- povídka Teta
- teta Sára vypráví neteři Líně o svém těžkém životě
- znaky realismu: věcně popisuje skutečnost, nehledá východisko, zdůrazňuje významovou stránku, jazyk se blíží hovorové češtině

- totéž v románě ve verších Magdaléna (1894)

- rok 1900 znamená pro Machara zásadní obrat: překonává negativní vztah ke společnosti, hledá pozitivní východiska, ideály nachází v minulosti, zvl. v antice(ideál harmonie osobnosti)
- básnický cyklus Svědomím věků
- vzorem mu byl V. Hugo – Legenda věků a J. Vrchlický – Zlomky epopeje
- sbírky: Golgatha (1901), V záři helénského slunce (1906), Jed z Judey (1906), Barbaři (1911), Roky za století (1913), Krůčky dějin (1926), Kam to spěje? (1926)
- do protikladu staví antiku a křesťanství, ideál lidstva vidí v pohanství
- např. sbírka V záři helénského slunce
- starověké Řecko, Řím, obdiv k silným individualitám, nepokořeným, s lidskou důstojností
- b. Posel, b. Xanthippé, žena Sokratova

- přínos Macharův:
▫ odvážná kritika měšťácké společnosti (lhostejnost, pokrytectví, prázdné vlastenectví)
▫ kritika církve, prázdného vlastenčení apod.
▫ realistický, střízlivý, otevřený, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost
▫ subjektivní a politická lyrika, veršovaná epika (důraz na významovou stránku poezie), individualismus
▫ forma: satira, ironie, sarkasmus, nadsázka; záliba v sonetu; prozaizace poezie
▫ návaznost na Havlíčka, Nerudu

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama