Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Odraz války ve světové a české literatuře

- literatura 1. pol. 20. stol.
- rozvoj techniky a civilizace
- 1. světová válka; pak úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu (Itálie, Německo) a komunismu (Rusko po říjnové revoluci 1917); rozpad Rakouska-Uherska, vznik samostatného československého státu – 1.


 Reklama


prezident T. G. Masaryk
- o válce psali významní autoři západu i východu; toto téma je spojeno s tématem Velké říjnové revoluce 1917 a občanské války 1918-20
- v literatuře hlavně zaznamenána nesmyslnost války a její hrůzy, posílil pocit nesmyslnosti dosavadních hodnot, vede k nihilismu
- v souvislosti s touto dobou mluvíme o ztracené generaci – generaci, která byla poznamenána útrapami front 1. světové války a v poválečných poměrech nenacházela osobní uspokojení a společenské uplatnění

RUSKO
• Alexej Tolstoj (1883–1945)
- román Křížová cesta (trilogie)
- o životě ruské inteligence v době revoluce

• Michail Šolochov (1905–1984)
- nositel Nobelovy ceny za literaturu
- o životě kozáků a o historii občanské války píše v rozsáhlém čtyřdílném románu Tichý don (hlavní postava Frigorie Melechova se snaží hájit tradice kozáků i najít lepší budoucnost)

• Isaak Babel (1894–1941)
- cyklus povídek Rudá jízda
- obraz absurdity válečných událostí očima autora - vypravěče
- autor se zaměřuje spíš na osudy jedince, než na kolektiv (v ruské literatuře méně časté)
- např. povídka Velitel druhé brigády

FRANCIE
• Romain Rolland (1866–1944)
- představitel humanistické tradice; nositel Nobelovy ceny za literaturu 1915
- prozaik, hudební vědec, autor životopisů významných osobností (Beethoven, Tolstoj, Gándí, Michelangelo aj.);
- protiválečné zaměření: novela Petr a Lucie
- založena na kontrastu: hrůzy války × vysněný svět dvojice milenců, problémy války × rozvíjející se cit lásky
- lyrické, poetické ladění příběhu, shakespearovský motiv
- dějiště – válečná Paříž, od ledna do března 1918
- tragický konec: společná smrt milenců v kostele při náletu Þ obžaloba nesmyslnosti války
- tentýž protiválečný postoj i v románě Okouzlená duše a Dobrý člověk ještě žije (jadrný a rozmarný příběh životem kypícího venkovana za francouzské renesance, hlavní hrdina je Cola Breňon)

• Henri Barbusse (1873–1935)
- román Oheň (1916)
- otřesný deník vojenské čety (pohled ”zdola”), vlastní zážitky z fronty
- válku líčí realisticky, popisuje všední dny vojáků v zákopech i na frontě, příběhy z dovolené, obrazy bojišť, obsahuje i lyrické pasáže, přírodní líčení
- netradiční román – pásmo scén, úvah, příběhů bez ústředního hrdiny
- hlavní myšlenka: podobná válka se nesmí opakovat

NĚMECKO
• Erich Maria Remarque (1898–1970)
- německý spisovatel, v 18 letech odveden na frontu, po válce vystřídal řadu povolání; žil ve Švýcarsku, od r. 1939 v USA; jeho literární úspěch je založen na napínavém ději, účinné charakteristice postav
- generační román Na západní frontě klid (1918)
- ironický název
- popis „ztracené generace“, motto: „Tato kniha nechce být ani obžalobou ani vyznáním, chce se jen pokusit vydat svědectví o generaci zničené válkou, i když unikla jejím granátům“ (zhoubnost války nespočívá jen v zabíjení lidí, ale i v tom, že ti, co se vrátili domů, se vracejí jako jiní lidé, fyzicky nebo psychicky narušeni)
- o osudech studentů (hlavní postava Pavel Bäumer), kteří prožili válku na západní frontě; zdůraznění přátelství; ztrácejí všechny životní iluze, protestují proti nesmyslné válce, snaží se přežít
- drsné obrazy z bojiště, vzpomínky hlavního hrdiny i svérázný lidový humor
- tragický konec nenaplněného života (hlavní hrdina byl zasažen zbloudilou kulkou a padl na frontě v září 1918, kdy byl na západní frontě klid)
- volné pokračování – román Cesta zpátky (1931)
- osudy lidí zničeny válkou
- návrat domů a konec frontových přátelství
- zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti; hledání smyslu života a svého místa ve společnosti
- totéž román Tři kamarádi; další romány Miluj svého bližního, Nebe nezná vyvolených, Černý obelisk; Jiskra života, Čas žít, čas umírat aj. se vztahují k 2. světové válce a k tématice nástupu fašismu

USA
• Ernest Hemingway (1899–1961)
- americký prozaik a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu 1954
- představitel prózy tzv. „ztracené generace” = američtí spisovatelé, kteří odešli do války jako studenti – dobrovolníci s představou boje za svobodu a demokracii; brzy pochopili svůj omyl, ”vystřízlivěli”; válka jako první velký životní zážitek je natrvalo poznamenala - pocit vykořeněnosti
- od počátku své tvorby hledá pravdu o člověku v mezních životních situacích, své hrdiny staví tváří v tvář smrti, aby mohli projevit míru své odvahy
- román Sbohem, armádo! (1929)
- vlastní zážitky a vzpomínky z fronty
- ideová dezorientace hrdinů Þ upínají se proto k základním hodnotám individuálního lidského života (láska, přátelství, odvaha, čest)
- hlavní hrdina Američan Frederick se jako mladík dostává na italskou frontu, kde se seznámí se zdravotní sestrou Catherine (Italka). Utíkají spolu do neutrálního Švýcarska, zakládají rodinu, bydlí v penzionu. Na konci však Catherine i se svým dítětem umírá po porodu a Frederick zjišťuje, že nemá smysl se na někoho vázat, stává se samotářem.
- román Komu zvoní hrana (1940)
- válečný milostný román, reakce na španělskou občanskou válku (1936–1939)
- motto: „Smrtí každého člověka je mě méně, páč jsem část lidstva a proto se neptej komu zvoní hrana, zvoní tobě.“
- děj celé knihy se odehrává během 3 dnů
- autor vychází z vlastních zkušeností dobrovolníka a dopisovatele ze španělské občanské války
- oslava spravedlivého boje proti fašismu
- hlavní postava – americký dobrovolník Robert Jordan (americký dobrovolník, učitel španělštiny), bojový úkol: zničit most, podaří se, ale on sám těžce raněn, nemůže pokračovat dál v cestě s ostatními z partizánské skupiny, čeká na smrt a teprve nalézá skutečný smysl života (láska ke španělské dívce Marii)
- symbolická novela Stařec a moře
- obraz zápasu s přírodou a zlem do posledních chvil života; vzdát se = ztratit lidskou důstojnost
- kubánský stařec Santiago, chudý rybář, vedl statečný, ač beznadějný boj s mořem a žraloky o svůj úlovek
- smysl novely: oslava lidské aktivity a nezdolnosti

- novátorský Hemingwayův styl:
▫ skrytá dramatičnost zdánlivě střízlivých popisů
▫ v podtextu zachycena atmosféra situace i charaktery hrdinů
▫ hutnost a strohost výpovědí (záměrně jednoduché, většinou souřadně připojené věty)
▫ hrdinové prokazují morálně lidské kvality


ČESKÁ LITERATURA 1. POL. 19. STOL.
- českou literaturu s tématem 1. světové války proslavil Jaroslav Hašek se svým dílem Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (satirický přístup, kritika nedostatků, hyperbola = nadsázka, ironie až sarkasmus, karikatura…)

• Jaroslav Hašek (1883–1923)
- narodil se v Praze, učil se drogistou, později studoval OA; pobyt na Lipnici u Havlíčkova Brodu; bohémský život a tuláctví Þ odpor ke společnosti, měšťáctví; předválečný anarchista, protiměšťácký humorista
- za války voják rakouské armády, přešel do ruského zajetí, vstoupil do československých legií, po říjnové revoluci 1917 do Rudé armády (osvětový politický pracovník, novinář); 1920 návrat do Čech (bez prostředků), působí v kabaretu Červená sedma, věnuje se spisovatelské činnosti

- humoresky k zábavě (= povídky s žertovným obsahem) a satirické povídky
- např. soubory Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy a jiné humoresky
- satirické prózy – kritika volebních podvodů, politického aparátu, falešné dobročinnosti
- cestopisné črty


- satirický román s postavou vojáka Švejka Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921-23)
- 4 dílný, vycházel jako lidová četba na pokračování, zůstal nedokončen
- postava Švejka vznikla už před válkou – v seriálu grotesek antimilitaristického zaměření: Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky (1912; původně ”pitomec u kumpanie”, dobrák, horlivý loajální český voják v rakouské uniformě), pak během války – Dobrý voják Švejk v zajetí (proměna – buřič, protirakouský postoj)

- geniální satira na rakouský militarismus, světový humoristický román o válce
- dílo je románovou kronikou = řetězový román – uvolněná kompozice, řetěz příběhů spojených postavou Švejka, v popředí Švejkovy rozhovory a vyprávění, jeho osudy po odvodu, v průběhu cesty na frontu a do zajetí
- jednotlivé díly: V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
- děj začíná v Praze v roce 1914, kdy byl spáchán atentát na arcivévodu Ferdinanda – následníka trůnu = Sarajevský atentát; pak se místo děje mění
- téma: téma války, člověka – hrdiny, obyčejný člověk se snaží realizovat svoji potřebu svobody v nesvobodném světě

- hlavní postava – Švejk - pražský občan, živil se jako obchodník se psy
= literární typ: člověk válečné doby, hájící své právo na život
- jeho dvojjakost: prostomyslný dobrák nebo moudrý blázen (předstírá idiotství, válce se brání svým chytráctvím)
- rafinovaná loajálnost – uvádí k absurdnosti všechny rozkazy (důsledně je plní a tím poukazuje na jejich nesmyslnost), zákony, zájmy státu, ale i destruktivní živel – vytváří zmatek, rozklad armády zevnitř
- internacionální typ dobově podmíněný (umí prohrát válku tomu, kdo ho do ní pošle)
- představitel lidového odporu proti násilí, válce, militarismu a ponižování člověka
- drzí, upovídaný, neustále aktivní, nic ho nevyvede z míry, z každé svízelné situace se dokáže vymluvit,. Říká vždy to, co si myslí
× Švejkovi nadřízení – oddaní služebníci rakouské armády – nadporučík Lukáš, poručík Dub, kadet Biegler, hejtman Sagner, polní kurát Katz aj., představitelé vládní moci (byrokraté rakouského státního aparátu) zobrazení groteskní nadsázkou (ztělesnění zla, hlouposti, omezenosti, povýšenosti nebo chorobné ctižádostivosti)
- lidové postavy – hostinský Palivec, bytná paní Müllerová

- jazyk: lidová čeština, slang, vulgarismy (funkce charakterizační), germanismy
- realistické přesvědčivosti doby dociluje autor také užíváním dokumentaristických postupů – citace vojenských rozkazů, předpisů, novinových článků a vyhlášek, přísloví, průpovídky, písně
- prostředky komična: ironie, sarkasmus, nadsázka, kontrasty, parodie; slovní + situační humor
- význam: obraz surovosti a nesmyslnosti války, výsměch, protest proti ní; ideová stránka

- román přeložen do mnoha jazyků, dramatizován (E. F. Burian, B. Brecht), zfilmován (poprvé s Karlem Nollem v hlavní roli, pak Sašou Rašilovem a Rudolfem Hrušínským)

• Jaromír John (1882–1952)
- prozaik, výtvarný kritik a estetik
- vlastním jménem Bohumil Markalous
- téma války zpracovává podobně jako Hašek:
- povídkový soubor Večery na slamníku (1920)
- monology stylizované jako projevy prostých lidí zavlečených do války (ukazují, jak prostí vojáci neuznávají válku a naopak si uvědomují fakt holé existence jako jediné jistoty); autentické výpovědi a zpovědi
- postavy sympatické, politováníhodné i darebácké
- stesk po domově (idealizovaná představa); oslava dovednosti a umu obyčejných lidí, humorná i laskavá ironie
- realistické povídky veselé i humorné


- svéráznou skupinu literatury s válečnou tematikou tvoří tzv. legionářská literatura (souhrnné označení děl s legionářskou tematikou, autoři – příslušníci československých legií)
- většina děl vyšla v letech 1920-38
- zobrazení války jako historické události; tematika zahraničního odboje, působení našich vojáků jako zajatců v Rusku na straně odpůrců říjnové revoluce
- nejznámější autoři: Rudolf Medek, Josef Kopta, František Langer, Jaroslav Kratochvíl …

• Rudolf Medek (1890–1940)
- účastník bitvy u Tvorova
- psal o legiích pateticky, dílo spíš dokumentární charakter, kronikářský význam
- 5 dílný románový cyklus Anabáze (kronikářské líčení válečných událostí v Rusku, zvl. bojů československých legií na straně protibolševických sil; obraz bitvy u Zborova v červenci 1917, zmatku a chaosu v Rusku, vyčerpávající cesty legií přes Sibiř do Vladivostoku a návratu domů; řečnický patos, dramatičnost, epická šíře, básnické vyjádření)
• Josef Kopta (1894–1962)
- redaktor, spisovatel, účastník 1. světové války
- objektivnější
- románová trilogie Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma (epická šíře, postup malé vojenské jednotky od Zborova přes Sibiř do Vladivostoku; zorný úhel obyčejného pěšáka; lidové typy – obětavost, kamarádství, stesk po domově, hrdinství; osudy legionářů po návratu domů)

• František Langer (1888–1965)
- vojenský lékař čsl. legií v Rusku, prozaik a dramatik
- k legionářům patří ve středním období své tvorby
- drama Jízdní hlídka (o skupině legionářů obklíčených ruskými partyzány bolševiky)
- po válce autor veseloher; literatura pro děti

• Václav Kaplický
- rozpor s vedením legií, internován na mys Gornostaj ve Vladivostoku
- objektivně popisuje osudy ruských legionářů; dále román Kladivo na čarodějnice (historická próza, román o inkvizičních procesech v 17. století)
- reportážní román Gornostaj (1936)

• Jaroslav Kratochvíl (1885–1945)
- důstojník čsl. legií, odmítl boj proti Rudé armádě; za 2. světové války zahynul v Terezíně; kritik legionářské legendy
- realisticky zachytil události v Rusku v letech 1916-18 v románu Prameny (složitý obraz poměrů v carském Rusku, osud českého intelektuála ve válce; autor sympatizuje s ruskou revolucí)

• František Kubka
- autor historických próz (v době okupace)
- své zkušenosti s legionářskou tematikou zpracovává v díle Barvy východu (kniha vzpomínek)
- spíše znám svou beletrií

• Jan Weiss
- čerpá ze zážitků ze zajetí v Rusku Þ povídky Barák smrti
+ román Dům o tisíci patrech Þ zakladatel českého vědecko-fantastického románu

- tematika války též v díle K. Čapka, V. Vančury, F. Šrámka, J. Durycha, R. Weinera, B. Benešové aj.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama