Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Obraz 2. světové války a osvobození v české literatuře

- jedno z nejčastějších témat v naší literatuře, zpracovává se až dodnes
- zpočátku (1945-1956) kratší žánry - povídky, novely, umělecké reportáže, později (po roce 1956) vznikají i rozsáhlejší díla - romány, kde se autoři zaměřují na psychologii postav
- děj většiny děl se odehrává na našem území (nevznikají válečné romány odehrávající se na bojišti)
- témata: 1) život jedince a společnosti jako celku na okupovaném území (Ladislav Fuks - Spalovač mrtvol)
2) život ve vězení, v koncentračním táboře (Norbert Frýd - Krabice živých)
3) osudy židů (Ladislav Fuks, Arnošt Lustig, Ota Pavel)
4) život mladých lidí v době války (Jan Otčenášek, Bohumil Hrabal)
5) osvobození, Květnové povstání, odboj (Jan Drda - Němá barikáda)
- témata se často prolínají

• Jan Drda: Němá barikáda - obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích: latinář Málek (p.


 Reklama


Vyšší princip), František Milec (p. Hlídač dynamitu), učitel Havlík (p. Včelař), Pepík Hošek (p. Pancéřová pěst)
▪ Vyšší princip (doba děje - červen 1942) - „Vyšší princip“ = přezdívka komicky neobratného a nevzhledného profesora latiny na gymnáziu, starý mládenec, zahloubán do své práce; Při hodině latiny vstoupí do třídy ředitel a vyvolá na chodbu tři studenty Havelku, Moučku a Ryšánka. Jsou zatčeni za schvalování atentátu na říšského protektora Heydricha a popraveni. Další den se ve sborovně sejdou profesoři, aby zaujali určité stanovisko a čin studentů odsoudili. Před septimu se nakonec musí postavit latinář. Místo toho, aby čin studentů odsoudil, s atentátem souhlasí ("Z hlediska vyššího principu mravního, vražda na tyranu není zločinem".), i když neví, zda ve třídě není ten, co studenty udal. V tu chvíli se v očích celé třídy stává hrdinou.
▪ Včelař (doba děje - konec války) - starý učitel Havlík, účastnil se protifašistického odboje, miloval přírodu a obzvlášť své včely; Pan Havlík poskytl úkryt třem partyzánům, kteří svou vysílačku ukryli v úle. Tu však zaměřili Němci. Zabili jednoho z parašutistů (druzí dva utekli). Objeví anténu a strhnou včelín. Pan Havlík je zatčen a vyzýván, aby se vzdal. On však nereaguje. Věnuje se pouze svým včelám. Nakonec je zastřelen.

Josef Škvorecký (1924) - prozaik, nakladatel; od r. 1969 univerzitním profesorem v Torontu; tam v r. 1971 založil nakladatelství českých knih Sixty – Eight Publishers (s manželkou, spisovatelkou Zdenou Salivarovou)

• Josef Škvorecký: Zbabělci (1958) - generační román o konci 2. světové války na maloměstě (Kostelec, ve skutečnosti Náchod, kde se autor narodil), psán v letech 1948-9, vyšel 1958 (kvůli kritickému postoji k revoluci a nespisovnému jazyku; autor nedodržuje normu), události viděny očima Dannyho Smiřického – autobiografická postava, autor se s ním ztotožňuje, má rád jazz, hraje s kapelou, má rád dívky → není typicky kladným hrdinou
- autor kritizuje vlastenecký zápal, odhaluje motiv lidí, proč se chtějí zúčastnit revoluce – chtějí se očistit, z největších kolaborantů se stávají největší odbojáři; kritizuje vypočítavost, pokrytectví…, ukazuje, jak ideologie může ovlivnit názory mladých lidí (Danny si smluví schůzku s Němkou Gertrudou, která velice odsuzovala Židy. Dannyho to rozčílí, a tak si vymyslí, že je míšenec. Gertruda nakonec uteče.)
- jazyk: spisovná čeština, germanismy, hovorová i obecná čeština, slang mladých lidí

• Josef Škvorecký: Prima sezóna (podtitul Text o nejdůležitějších věcech života; 1975) – vzniká v 70. letech, ale dějem předchází románu Zbabělci; 6 kapitol, každá samostatnou povídkou; hl. postavou opět Danny Smiřický
- autor se vrací do let svého mládí, děj se odehrává na konci 2. světové války
- Danny je trochu vejtaha, není zlý, ani cynický, mluvka, snílek, symbol naivního mládí, hraje v kapele na saxofon, vždy vymyslí plán, jak získat srdce své dívky, ale nakonec je pokaždé všechno úplně jinak

• Ludvík Aškenazy: povídkový soubor Vajíčko (1963)
• povídka Vajíčko - hl. hrdina - student gymnázia, rád si dělal legraci z lidí, telefonoval lidem a představoval se např. jako pohřební ústav; Nejraději telefonoval panu Kohoutkovi a ptal se, zda je doma pan Slepička. Pan Kohoutek byl velice milý, vždy odpovídal klidně a snad se i na telefonát těšil. 17. listopadu 1939 byl student zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. V pátek 11. května byl propuštěn. Vrátil se do Prahy. Nevěděl, jak znovu začít, a tak zavolal panu Kohoutkovi (jeho číslo si jako jediné zapamatoval). Pan Kohoutek byl rád, že studenta opět slyší a pozval ho k sobě na vajíčko.
- pan Kohoutek byl tolerantní, shovívavý, se smyslem pro humor, chápal mládež

Arnošt Lustig - prozaik, publicista a scénárista. Autor židovského původu, který prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Na jaře 1945 uprchl z transportu smrti. Žije a přednáší v USA, po roce 1989 navštěvuje také naši zemi. Ve svých dílech podal umělecké svědectví o osudu Židů za nacismu.

• Arnošt Lustig: Démanty noci (1958)
• povídka Sousto – Děj se odehrává v Polsku v Lodži. Malý chlapec Ervín chce prodat kalhoty od svého zemřelého otce a obstarat citrón pro svou nemocnou sestru. Kamarád Čiki mu slíbí, že kalhoty prodá. Nakonec ale místo citrónu donese jen skrojek chleba. Ervín se zlobí, ale nemůže nic dělat. Chleba dá setře a matce. Stále ale potřebují citrón, Čiki mu ho slíbí za něco zlatého. Ervín proto vezme otci z úst zlatý zub. Čiki si chce půlku citrónu nechat. Ervín na to nechce přistoupit a rozpláče se. (Nedozvídáme se, jestli citrón dostal nebo ne.)

• Arnošt Lustig: novela Dita Saxová - Novela vypráví příběh osmnáctileté židovské dívky, která přežila koncentrák. Tato zkušenost jí vzala veškeré iluze o životě. Trpí jakýmsi komplexem vykořeněnosti a její trauma jí neumožňuje vybudovat nový život. Když nemůže překonat pocit životní prázdnoty a nepomáhá ani emigrace do Švýcarska, ukončí svůj život dobrovolným pádem z ledovce.

• Arnošt Lustig: novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1964) - Kniha líčí strastiplný osud dvaceti židovských podnikatelů a obchodníků vracejících se z Ameriky, kam uprchli před válkou. Jsou chyceni v Itálii roku 1943. Jsou převezeni do tábora, kde se jich zištně “ujímá” pan Bedřcih Brenske, velitel tajného oddělení. Má za úkol vymámit od nich peníze z jejich švýcarských kont. Herman Cohen, jeden ze skupiny, se slituje nad krásnou polskou tanečnicí Kateřinou Horovitzovou, a ta se za sto tisíc zlatých franků smí ke skupině připojit. Pod záminkou, že budou vyměněni za důležité německé důstojníky, opouští skupina tábor a vydává se vlakem do Hamburku, kde má být přistavena loď. Brenske předstírá různé potíže a neustále mámí na židech další peníze. Kateřina neměla americký pas a aby mohla vycestovat s ostatními, byl Cohen ochoten se s ní oženit. To ovšem znamenalo, že se všichni museli vrátit do tábora, kde byli Kateřina a Cohen oddáni rabínem Dajemem z Lodže. Pak dojeli skutečně až do Hamburku. Vlak se však vrací zpět do tábora s tím, že se mění jejich trasa - pojedou přes Švýcarsko. Všichni byli ale nahnáni do plynové komory. Jediná Kateřina, která již delší dobu tušila podvod, se vzchopí k odvážnému činu. V okamžiku, kdy jde nahá do plynu, vytrhne zbraň přihlížejícímu vojákovi a společně s jeho kolegou ho zastřelí. Přesto vše jí je jasné, že její boj se smrtí je prohnaný.
- prolínají se 2 skutečné příběhy: 1) Němci vybírají peníze od Židů a slibují jim, že budu zachráněni; 2) příběh Kateřiny Horovitzové
- autor zachycuje naivitu, která je vlastní každému člověku, který se snaží bojovat o holý život; na druhou stranu nabádá čtenáře, aby bojovali svůj boj, ačkoli vědí, že je již prohraný

• Bohumil Hrabal: Ostře sledované vlaky (1965) – povídka (někde označováno novela). Děj se odehrává v zimě roku 1945 na železniční stanici v Čechách. Hlavní hrdina Miloš Hrma se zaškoluje na výpravčího. Pokusil se o sebevraždu kvůli své dívce Máše a teď se vrací do staniční kanceláře, kde jej zaškoluje zkušený výpravčí Hubička. Stanicí projíždějí vojenské transporty. Jednoho dne výpravčí Hubička tajně sdělí Hrmovi, že jejich stanicí projede o půlnoci transport vojenských zbraní, který se budou snažit zničit. Hrma se k nim ochotně hned také přidá. Rozhodne se, že do transportu vhodí bombu. Jeho úmysl se mu podaří uskutečnit. Vhodí bombu z železničního ukazatele do vlaku. V poslední chvíli ho však zpozoruje německý voják, který ho postřelí. Hrma ve stejné chvíli vystřelí také. Vzájemně se zasáhnou a oba spadnou do příkopu, kde spolu zemřou. Miloš Hrma si uvědomuje zbytečnost jejich smrti, myslí nejen na svou rodinu, ale i na mrtvého německého vojáka a také na jeho rodinu. Zároveň má dobrý pocit z dobře vykonané práce.
- autor zaujímá jasně protiválečný postoj, vyslovuje myšlenku, že válka otupuje city člověka vůči druhým a jejich utrpení
- jazyk: základem je spisovný jazyk, vkládány slangové výrazy, germanismy, celé německé věty
- pro Hrabala jsou typická dlouhá souvětí (v úvahových pasážích), využívá i básnické poetické obraty a přirovnání
- dílo zfilmováno (Jiří Menzel)

Ota Pavel (vl.jménem Ota Popper, 1930-1973) - prozaik, novinář, tvůrce moderní sportovní reportáže a autor povídek s židovskou tematikou; otec z židovské rodiny, matka křesťanka, jeho otec a oba bratři byli za války v koncentráku a jen zázrakem přežili; sportovní redaktor - kniha reportáží Dukla mezi mrakodrapy, sportovní tematika - Pohádka o Raškovi - o lyžařském skokanovi Raškovi; kniha povídek Jak jsem potkal ryby (1974, vyšla posmrtně) - autobiografické příběhy ze života autorovy rodiny (měl rád přírodu, měl 2 bratry, kteří byli i s otcem v koncentračním táboře)

• Ota Pavel: Smrt krásných srnců (1971) - Tato povídková kniha je vzpomínkovou autobiografickou prózou, která vznikla na konci autorova života. V několika povídkách se vrací do šťastného dětství, které bylo krutě narušeno okupací. Poeticky, s jemným humorem líčí svůj obdiv k tatínkovi, který si v každé situaci věděl rady a nikdy neztrácel naději. S něhou vzpomíná na maminku. Z celé knihy je patrný autorův silný vztah k přírodě, rybaření, sportu a rodné zemi. Nezanedbatelnou postavou je i strejda Prošek, který vlastnil vlčáka Holana. Prošek je člověk naprosto srostlý s přírodou, král pytláků. Tatínek byl vynikajícím obchodníkem. Pracoval u švédské firmy Elektrolux a prodával vysavače a ledničky. Když přišla okupace, rodina se rázem stala nežádoucí, protože tatínek byl Žid. Přišli téměř o celý majetek. Starší bratři Hugo a Jiří museli odejít do koncentračních táborů, stejný osud později postihl i otce.
• Smrt krásných srnců - Před odchodem synů do koncentračního tábora se tatínek rozhodl, že jim ještě musí opatřit pořádný kus masa. Odjel proto k strýci Proškovi nalovit ryby. Ty však nebraly, a proto za pomoci vlčáka Holana ulovil obrovského srnce. Maso ze srnce pravděpodobně zachránilo oběma bratrům život.
• Kapři pro wehrmacht – Hned na počátku okupace sebrali tatínkovi buštěhradský rybník. Než o Vánocích odjel do koncentračního tábora, vylovil v noci všechny kapry. Příští rok přijeli s velkou slávou vylovit rybník němečtí vojáci, ale nechytili ani jediného kapra. → Bojovat se dá i bez zbraní.

• Ladislav Fuks: Pan Theodor Mundstock (1963) – rozsáhlejší monograficky zaměřená novela, nemá pevnou dějovou osnovu, zaměřuje se na vnitřní svět hlavního hrdiny. Hlavním hrdinou je osamělý Žid, který žije s vědomím, že půjde do transportu. Je plný hrůzy, navíc trpí schizofrenií – svému dvojníkovi dává jméno Mon. Zlom v jeho vnitřním světě způsobí rozhodnutí připravit se na veškerá utrpení, která ho čekají. To ho vede k jakémusi systematickému tréninku. Cvičí hladovění, spí na pryčně, nacvičuje práci v lomu. Přemýšlí, jak si poradit s vyraženými zuby. Cvičení ho ale zároveň přivádí k psychické rovnováze. Své souvěrce dokáže utěšovat vymyšlenými optimistickými zprávami. Nakonec je zřejmé, že všechna energie byla vyplýtvaná nadarmo. Pan Mundstock, připravený na koncentrák, umírá pod koly německého auta, když přechází ulici před shromaždištěm Židů na odsun.

• Ladislav Fuks: Spalovač mrtvol (1967) – téma: utrpení Židů, diskriminace člověka vůbec
- zfilmováno, ale film vysílán až po roce 1989 (herečka Vlasta Chramostová – podepsala Chartu 77)
- autor novelu označil za horor; ukazuje, jak se ze zdánlivě neškodného člověka stává vrah, který likviduje i svou rodinu
- hlavní postava - pan Karel Kopfrkingl - spořádaný a vlídný zaměstnanec krematoria, měšťák se zautomatizovaným způsobem života, smrt chápe jako vysvobození (→ pomáhá lidem), jeví se jako spořádaný manžel, je ctižádostivý, jeho práce je mu koníčkem,, stává se ale stoupencem fašistické ideologie (pod vlivem nacistického přítele se vnitřně zcela změní), udává své spolupracovníky a likviduje lidi kolem sebe, a když je mu nabídnuta závratná kariéra, v koupelně chladnokrevně oběsí svou židovskou manželku, v krematoriu ubije tyčí svého syna Miliho a podobný osud chystá i své dceři; věří, že pomáhá odstraňovat lidskou bídu a neštěstí na tomto světě, nakonec „spasitele“ odváží sanita do blázince

• Julius Fučík: Reportáž psaná na oprátce – vězeňská literatura, vzniká na jaře v roce 1943 ve věznici na Pankráci, kde byl autor vězněn
- tajně vynášena na motácích v neúplné podobě, pak vydána
- o její autentičnosti se vedou spory
- prolog (popis tzv. biografu - čekárny, kterou museli projít všichni vězni předvedení k výslechu) + 8 kapitol [Fučíkovo zatčení (I - Čtyřiadvacet hodin), průběh dne ve vězení (II - Umírání), atmosféru života cely (III - Cela 267), momentky z výslechů i útržky z pochodů na vězeňském dvoře (IV - Čtyřstovka), velkou pozornost věnuje autor charakteristikám spoluvězňů, dozorců i vyšetřovatelů (V,VII - Postavy a figurky )]

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama