Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Generace anarchistických buřičů

- nástupnická generace ČM
- František Gellner, Karel Toman, Fráňa Šrámek, Viktor Dyk, Stanislav Kostka Neumann
- do literatury vstupují koncem 19. století, ale jejich stěžejní díla vznikají ve 20.


 Reklama


století
- navazují na ČM:
▫ nejsou básnickou školou (stejně jako ČM)
▫ negují soudobou společnost, její morálku, kritizují měšťanský život
▫ návaznost spočívá i ve formální stránce
▫ jsou ovlivněni dekadencí, symbolismem i impresionismem, ale jejich tvorba je realistická
▫ odpor ke společnosti se stupňuje ve vzpouru s anarchistickým rázem (anarchismus = politický směr odmítající jakoukoli vládu; úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí autority státu)
▫ odmítali individualismus

- časopis Nový kult (1897–1905) - založen S. K. Neumannem; olšanská vila se stala místem, kde se anarchističtí buřiči scházeli

- většina anarchistických buřičů negující postoj ke společnosti opouští, hledají nové životní jistoty, nacházejí je v rodné zemi (K. Toman), ve vitalismu (F. Šrámek), v socialismu (S. K. Neumann), originální sociální poezie
(P. Bezruč), satira a skepse (V. Dyk, F. Gellner) apod.

- objevují se nové směry:
• civilismus
- oslava moderní techniky a civilizace
- S. K. Neumann – Nové zpěvy

• vitalismus
- oslava života, přírody; radost, citové a smyslové prožitky
- F. Šrámek


• František Gellner (1881–1914)
- za 1. světové války povolán na frontu a hned v prvním roce války prohlášen za nezvěstného
- grafik, kreslíř, karikaturista (přehání nápadné znaky) a ilustrátor, žurnalistický satirik, básník a prozaik
- autor politické satiry, politických kupletů (kabaretní písně, reagovaly na určitou politickou situaci), fejetonů, povídek
- bohémský způsob života (anarchistická revolta), „citlivý člověk s maskou cynika“ (Čapek)
- jeho tvorba označována jako antiliterární, sám se nepočítal do kruhu spisovatelů

- sbírky Po nás ať přijde potopa! (1901; např. b. Po nás ať přijde potopa!, b. Přetékající pohár, b. Perspektiva) a Radosti života (1903; např. b. Radosti života)
- doklad antiliterárního stylu:
▫ využití dobových forem lidové zábavy (kuplety, šansony)
▫ pravidelný verš, forma popěvku, písně (refrény)
▫ blízkost k hovorovému, prozaickému sdělení
▫ neobrazné vyjadřování, převážně přímé pojmenování (= odlišnost od symbolistů)
▫ obraz velkoměsta (kavárny, noční podniky - chantany = místa s kabaretním programem, hospody) Þ odpor k měšťáckému světu, falešné morálce a pokrytectví
▫ zdánlivě cynický výsměch, ironie, pamfletický útok (zastírá touhu po silném citu a bolest, hořkost, zklamání, rezignaci)
”Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
své srdce, které přetéká.”
(b. Přetékající pohár, sb. Po nás ať přijde potopa!)
▫ otevřenost až šokující, věcnost, racionální pohled (vliv Havlíčka, Machara)
▫ forma osobní zpovědi Þ lyrický hrdina (neúspěšný student, bohém, piják)
”Má řeč je hrubá jako můj smích
a jako moji známí.
A alkohol (to myslil bych!)
jemnosti nepřidá mi.”
(b. Což, páni spisovatelé, sb. Radosti života)
- sbírka vydaná posmrtně Nové verše (1919)
- b. Elegie
- typicky žalozpěvný tón, nostalgie
- milostná lyrika; popisuje ztrátu lásky, kterou nemůže nahradit žádná jiná

• Karel Toman (1877–1946)
- vlastním jménem Antonín Bernášek
- básník, jeden z našich největších lyriků, redaktor Národních listů
- žil bohémským životem (nedostudoval práva, neschopen se podřídit), mnoho cestoval po celé Evropě, anarchistické hnutí poznal v Paříži, Berlíně, Londýně
- v cizině si uvědomil svou náležitost k rodné zemi Þ návrat, cesta k smíru a harmonii, chvále života
- dílo nepříliš rozsáhlé (7 sbírek), ale vzácně dokonalé, trvale kvalitní; úzkostlivá, přísná autokritika, tvůrčí kázeň, hutnost výrazu; vznik lyriky z hlubokého osobního prožitku

- sbírka Pohádky krve (1898)
- vliv dekadence a symbolismu
- subjektivní ladění
- láska k ženě, k životu × kritika měšťáctví
- b. Sentimentální pijáci
- symboly, termíny z oblasti hudby

- sbírka Torzo života (1902)
- sbírka vyzrálé a výrazově oproštěné lyriky, osobní zážitek ze zklamané lásky
- lyrika erotická a revoltující, počátek boje s individualismem, o životní aktivitu
- sen o svobodném životě, soucit s trpícími, harmonizující tendence i ve formě výpovědi (rytmus, melodičnost, přesný rým)

- sbírka Stoletý kalendář (1926)
- z období meziválečného; osudy lidí, koloběh života
- b. Štědrý den 1924
- vzniká na Štědrý den roku 1924 v Provenci ve Francii
- oslavuje domov, vlast + osobnost tuláka Þ rozporuplná osobnost

- vrchol tvorby – sbírka Měsíce (1919)
- je svědectvím toho, že životní jistoty nachází v rodné zemi
- 12 básní s obrazy proměn přírodního dění a lidské práce
- oslava domova, syntéza reálného a symbolického obrazu skutečnosti
- b. Duben
- přírodní lyrika, obrazy lidské práce, optimistická báseň
- b. Květen
- optimismus, kladný vztah k životu, vyzývá k přátelství

- Tomanův přínos:
▫ vyjádření hloubky prožitku, vývoj od bohémství, tuláctví a neklidu k harmonii, přilnutí k rodné zemí; zhuštěný, strohý výraz

• Viktor Dyk (1877–1931)
- básník, dramatik, prozaik – největší ironik, romantik, reflexivní lyrik; právník a politik
- jeho vstup do literatury ve znamení negace, protispolečenské vzpoury
- bývá označován za romantika, jeden z romantických motivů nalézáme i v názvu lyricko-epické skladby
Milá sedmi loupežníků (1906)
- balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě
- vliv tradic romantické literatury o odbojných vyděděncích, vyslovení prožitku mládí, úsilí zbavit se pout a dobových konvencí
- vliv anarchismu
- lyrické postavy, dialogizovaná forma, kult vášně a síly

- píše i vlasteneckou poezii – tetralogie Lehké a těžké kroky (1915), Anebo (1918), Okno (1921), Poslední rok
- tzv. ”válečná tetralogie”
- inspirovány 1. světovou válkou a obavami o osud národa
- základní téma: myšlenka národa a státní samostatnosti; výzvy k odvaze, činu Þ vliv na národní sebevědomí v době vzniku sbírky i později; obavy o osud národa
- např. b. Země mluví (sb. Okno)
- vlastenecká lyrika
- v názvu personifikace
- matka země promlouvá k národu
- zákl. myšlenky jednotlivých strof: těžký osud lidí, utrpení; odsouzení lhostejnosti a nečinnosti; výzva k obraně vlasti, k boji za svobodu; budoucnost je v rukou národa:
”Chraň si mne. Haj si mne. V moci tvé všecko:
aby ztroskotala loď, anebo přistála.”
- varování před zradou; povinnost občana bránit zemi, jeho zodpovědnost i za příští generace;
nutnost oběti – zrada je zkázou národa Þ závěr:
”Opustíš-li mne, nezahynu.
Opustíš-li mne, zahyneš!”

- poslední sbírka Devátá vlna (1930)
- alegorická sbírka, meditativní lyrika
- rozpor ideálů a skutečnosti, melancholie; poznamenána předtuchou smrti
- b. Soumrak u moře
- přírodní lyrika

- jako prozaik píše novelu Krysař (1915)
- podle staré německé pověsti o krysaři, který zachránil město Hammeln od krys, ale nedostal sjednanou odměnu, proto zavedl zvukem píšťaly obyvatele do propasti – pomstil se za jejich lakotu; neštěstí přežili jen blázen a nemluvně – symbolický význam: oslava toho, co popírá rozum (dítě ho ještě nemá, blázen ho už ztratil)
- autorovo vyjádření odporu k malosti, vzpoura proti ní; dramatizace novely E. F. Burianem v D40

- vrcholem dramatické tvorby - Zmoudření dona Quijota (1913)
- vliv symbolismu
- osobitě přetvářená látka Cervantesova románu – tragický příběh o neřešitelnosti rozporu mezi snem a skutečností; ztráta iluzí = zmoudření, které však člověka zabíjí (ztrácí smysl života)
- autorova touha po vyplnění snů a po kráse vtělena do postav osamocených, bouřících se jedinců (donkichotský zápas za ideál)

• Fráňa Šrámek (1877–1952)
- básník mládí, prozaik, dramatik a publicista
- narodil se v Sobotce (okres Jičín), gymnázium v Písku a Roudnici, vojenská služba v Českých Budějovicích Þ odraz v tvorbě; vězněn za antimilitaristické postoje; v 1. světové válce na frontě v Itálii, Haliči a Rumunsku; hluboký vztah k rodnému kraji

- do literatury vstoupil jako antimilitarista a vzbouřenec sbírkou Života bído, přec tě mám rád (1905)
- básníkův vztah k životu, provokující buřičství, výsměch (vědomí neuskutečnitelnosti životních ideálů, nutnost přizpůsobit se)
- b. Curriculum vitae, b. Píšou mi psaní - rebelantská píseň, humor a ironie:
”Voják je voják,
musí bojovat –
vloží k líci pušku,
vezme si na mušku
třeba vlastní srdce své,
oh, srdce své.”

”... já jsem rezervista,
básník anarchista,
zpívám si a proklínám,
oh, proklínám.”

- b. Naše svatební
- milostná lyrika, protiměšťácký postoj, nepřijímá morálku tehdejší společnosti, kladný vztah k životu
- jednoduchá báseň písňové formy
- přírodní motivy Þ impresionismus, dynamické motivy

. jako antimilitarista a protispolečenský vzbouřenec vystupuje především ve sbírce Modrý a rudý (1906)
- podtitul Verše o vojáčcích
- anarchistický útok na společnost, na rakouský militarismus
- modrá – barva vojáků, červená – barva anarchistů, vzpoury
- b. Zas mě drží kolem krku
- staví se do pozice obyčejného vojáka, se kterým si nadřízení dělají, co chtějí
- odsuzuje válku; musel narukovat, ale jeho přísaha nebyla upřímná
- b. Raport
- forma vojenského hlášení
- paralela: umírající voják a umírající kůň Þ protiválečný protest

- v obou sbírkách: osobitý, prostý jazyk (výrazy z nespisovné češtiny, hovorový jazyk) veršová písňová forma Þ některé Šrámkovy verše mezi vojáky zlidověly

- sbírka Splav (1916)
- impresionistická a vitalistická tvorba
- milostná lyrika (poezie mládí a lásky), vyjádření vztahu člověka k přírodě, radost ze života, ale i odraz válečných hrůz
- oslava domova a rodného kraje
- lyrika zpěvná, prostá, citová, vliv vitalismu
”Těch neznám slov, jež řekl bych a plakal.
Však zahrádku mám krásnou, z růží sad,
a kdyby vás tam někdy v noci slavík vlákal,
tam z oněch slov je růží sad.

Snad máte hvězdy radši. Umru rád,
sad růží mých se v louky hvězdné změní.
Však umřít nedejte mi. Není, ach není
slov krásnějších, než našeptá vám z růží sad.”
(b. Čtrnáctiletý)

- próza - impresionistický román Stříbrný vítr (1910)
- příběh dospívajícího studenta Jan Ratkina, střetnutí s pokryteckou měšťáckou společností a morálkou Þ jeho vzpoura proti ní (čistota, křehkost mládí × nepochopení a necitelnost dospělých)
- konflikt lze překonat jen díky hlasu ”stříbrného větru” = symbol věčného mládí a naděje
- rysy impresionismu: postavy bez pevných rysů, dvojznačné, tajemné; uvolněná dějová stavba – řazení detailů a epizod, zachycení dojmů, smyslového vnímání; postižení citové atmosféry, odstínů nálady; lyrizace prózy; snovost a neurčitost

- drama, zvl. impresionistické:
- Léto (1915)
- lyrická oslava mládí a lásky (Jeník Skalník a Stázka) v kontrastu s měšťáckým světem, koketérií a nudou intelektuálů
- lyrická atmosféra horkého letního večera
- Měsíc nad řekou (1912)
- pocit rezignace a stesku stárnoucí generace
- dějiště – malé město (zřejmě Písek) při sjezdu abiturientů
- ironický úsměv nad někdejšími životními plány, vyrovnanost a smír × svět jejich synů a dcer (rozhovor Villyho a Slávky) – nadšení, okouzlení
- zachycení nálady okamžiku, působivost základní scenérie (viz titul) na city člověka

- Šrámkův přínos:
▫ smyslová obraznost, impresionismus a vitalismus, oslava prostých životních hodnot

• Stanislav Kostka Neumann (1875–1947)
- básník, prozaik, publicista, překladatel, politik
- odsouzen v procesu s Omladinou 1893 a vězněn; ve vězení vzniká jeho prvotina
- prošel snad všemi literárními proudy konce 19. stol. a poč. 20. stol. Þ složitý básnický vývoj od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturismus (- oslava přírody), účast v poválečné avantgardě až ke komunismu, proletářské poezii, dogmatickým stalinským postojům v 2. pol. 30. let a k protifašistickému hnutí
- redaktor časopisu Nový kult (anarchisté), Červen (proletářští básníci) aj., spoluredaktor Almanachu na rok 1914

- dílo 90. let a poč. 20. stol. nese znaky literatury protispolečenských buřičů:

- sbírka Apostrofy hrdé a vášnivé (1896)


- uvědomuje si bezvýchodnost anarchismu, rozchází se s ním, odchod na Moravu – mezník v tvorbě: důvěrné poznání přírody a oslava člověka Þ vliv vitalismu, naturismu:
- sbírka Kniha lesů, vod a strání (1914)
- přírodní a milostná lyrika; člověk má žít v souladu s přírodou
- forma básní – parafráze modliteb (otčenáše), např. b. Vstupní modlitba nebo Jarní zvěstování:
”Zdrávas, země,
plná milosti,
požehnaná jsi mezi světy,
země,
požehnaný plod života tvého
člověk”

- píše i civilizační poezii:
- sbírka Nové zpěvy (1918)
- oslava civilizace, techniky, moderního života, velkoměsta
= novost tematická, nová umělecká forma – whitmanovský volný verš, nová obraznost: prolínání přírodních a civilistních motivů, např. skřivan jako pracující pilka (b. Skřivan), rotačka přirovnána k důstojnému slonu (b. Chvála rotačky)

- proletářská literatura:
- sbírka Rudé zpěvy (1923)
- proletářská poezie
- agitační, revoluční, politická lyrika
- adresné apostrofy (oslovení), strohá údernost politických výzev (revoluční hesla), náboženské symboly, ale politický obsah

- společenskou aktivitu před 2. světovou válkou odrážejí sbírky Srdce a mračna (obdiv k SSSR), Sonáta horizontálního života (varování před fašismem, odraz španělské občanské války)

- tvorba za okupace: sbírky Bezedný rok (reakce na Mnichov), Zamořená léta (obraz války, okupace)
- vyšly po válce
- po návratu do Prahy redigoval časopis Tvorba

• Petr Bezruč (1867–1958)
- vlastním jménem Vladimír Vašek
- syn slezského národního buditele profesora Antonína Vaška, narodil se v Háji u Opavy
- protispolečenský buřič, stojí mimo všechny básnické skupiny
- v jeho díle se prolínají všechny proudy poezie přelomu století – realistický, symbolistický, impresionistický i sociální

- jeho dílo spjato se Slezskem, poznal tamější život a národnostní a sociální útlak
Þ jediná básnická sbírka Slezské písně (1909)
- první básně (vznikaly v 90. letech) v časopise Čas, pak soubor Slezské číslo
- básně lyrické, epické i lyricko-epické
- obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku
- úvodní báseň Červený květ
- obraz kaktusu s jediným rudým květem = symbol vzpoury, vlastního osudu (bez lásky); autor se přirovnává ke kaktusu: kaktus vydal jediný květ, stejně jako Bezruč vydal jedinou sbírku a stejně jako je kaktus drsný a pichlavý, byl i on sám hrubí a nepřístupný
- vliv symbolismu

- básníkova autostylizace:
- báseň Jen jedenkrát
- 2 části, kompoziční paralelismus (paralela: nešťastný osud země a osud básníkův)
- 1. část: Kdesi na severu žil národ v temnotě. Jednou vyšlo slunce, ale lidé se ho báli a utekli před ním. Slunce se už nikdy nevrátilo.
- 2. část: Hovoří o sobě. Jen jedenkrát ho potkala láska, ale zavřel před ní dveře a láska se už nikdy nevrátila.

- báseň Škaredý zjev
- autor se stylizuje do postavy fantóma, přízraku; tak ho nazývají baroni, protože stojí proti nim
- mluví za obyvatele Těšínska, reaguje na národnostní útlak (germanizace, kolonizace), kritizuje sociální útlak (motiv hornického kladiva)
- vliv dekadence (puch mrtvoly…); slova z nespisovné češtiny (robit – lašský dialekt)
- nový typ sociální balady:
- balada Maryčka Magdónova
- citová účast básníka na krutém osudu – refrén
- balada Kantor Halfar
- autor svědkem krutého příběhu učitele, který vzdoroval odnárodňování, učil česky
- tragický konec (kantor se odmítl přizpůsobit, neměl peníze na zabezpečení ženy, kterou miloval, ta se nakonec vdala; situaci řeší oběšením, ale místo nenachází ani na hřbitově), rychlý spád, stručný děj

- Bezručův přínos:
▫ prolínání lyričnosti, epičnosti a dramatičnosti, ironie, útočnosti i melancholie, intimního a společenského, subjektivního a objektivního, symbolického a realistického vyjádření Þ originální, celistvý tvar, zdroj sociální poezie
▫ svědectví o životě slezského lidu koncem 19. stol., kritizuje sociální útlak
▫ souvislost s tvorbou Erbena, Nerudy, Vrchlického (balada), Čecha (vlastenectví, sociální motivy), Machara (realistické obrazy, ostrá kritika), Sovy a Březiny (obraznost, symbolismus, impresionismus v obraze přírody), Gellnera, Tomana a Šrámka (písňový pamflet, útočnost, revolta, provokace)
(Þ znaky společné s buřiči: realismus, kritičnost, útočnost, motiv vzpoury, stává se mluvčím celého kolektivu, tíhne k hovorovosti, jazyk není čistě spisovný, cizí slova, přírodní motivy)
▫ jazyk – nářeční prvky (lašská slova kopalna, robit, vráz)
▫ forma – obsahová hutnost × krátké, úsečné verše; rým, převaha daktylského rytmu; vzrušené apostrofy, hyperbola, otázky, výsměšná ironie

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  

Rodinná vánoční trička = skvělý dárek
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.

 Reklama