Webové aplikace | Informační systém pro školy | HR magazín | Celoživotní učení | Zábavný portál | Mzdová kalkulačka | Výpočet nemocenské | Seznam škol | BMI | Výpočet mateřské | Referáty | SuperMamina | Kalkulačky | Online hry | Mateřské školky | Spis szkół v PL | Kam na výlet | Zoznam škôl
Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Referáty, Seminárky, Čtenářské deníky, Maturitní otázky

Naleznete zde převážně informační materiály pro školáky. V databázi se nachází 4250 referátů.

Domů | Referáty | Seminární práce | Čtenářské deníky | Maturitní otázky | + Vložit dílo
 Doporučujeme

Trička s potiskem - vtipná trička s potiskem si můžete vyrobit i s vlastním motivem.

Střední školy - přehledný seznam středních škol.

Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.


Střední školy

 Reklama


+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo

Česká meziválečná próza

- ve 20. a 30. letech v české literatuře různé proudy, různé směry, vznikají různé žánry, bohatství témat
- formovaly se výrazné osobnosti: K. Čapek, V. Vančura, Jaroslav Durych, Ivan Olbracht
- kontakt se světovou literaturou, autoři překládají
- souběžnost několika typů próz:
▫ próza utopická – autoři reagují na válku; Karel Čapek, Jan Weis (Dům o tisíci patrech)
▫ próza žurnalistická – autoři píší prózu, v níž užívají stejných postupů jako žurnalisté; fejetony, reportáže, sloupky (kratší než fejeton, reaguje na aktuální téma, název podle zarovnání textu do sloupku); Majerová, Olbracht, K.


 Reklama


Čapek, K. Poláček
▫ próza lyrická = imaginativní = obrazná – inspirovali se moderními básnickými postupy (metoda asociace, lyričnost, obraznost), vliv poetismu, surrealismu, postupů avantgardy  básnická próza; Vančura, Durych

- žánry:
▫ 20. léta – kratší žánry (povídky, reportáže), lyrika, publicistika
▫ 30. léta – románový žánr (rozvíjí se společenský a psychologický román, méně románů historických); zesílení epičnosti, baladické ladění
- vůdčí směr – hlubinný realismus:
▫ zaměřují se na vztahy mezi lidmi, psychologii člověka, prožitky jedince
▫ mizí rozsáhlé popisy prostředí a postav
▫ moderní stylistické a kompoziční postupy, častá je ich-forma, vypravěč je jedna z postav díla, stírá se hranice mezi autorskou řečí a řečí postav, často nevlastní přímá řeč (bez uvozovek, dvojteček), popř. polopřímá řeč

- dělení podle ideové orientace autorů:
▫ kulturní pravice: a) katoličtí autoři: Jakub Deml, Jaroslav Durych
b) ruralisté: oslavují venkov proti mravně zkaženému městu; Jos. Knap, Fr. Krepina, Jan Čep
▫ střední proud = demokratická literatura: Karel Čapek, Jarmila Glazarová, Karel Poláček, Eduard Bass; seskupeni kolem Lidových novin
▫ levicově orientovaní autoři = próza ze socialistickou tematikou: průkopnící literatury vznikající v Sovětském svazu; Marie Majerová, Ivan Olbracht, příslušníci umělecké avantgardy (přicházejí s něčím novým, např. Vladislav Vančura)

• Vladislav Vančura (1891–1942)
- narodil se v Háji u Opavy, dětství prožil na několika místech Čech, středočeský kraj častým dějištěm jeho próz
- prozaik, dramatik, scénárista a režisér (natočil film Naši furianti), 1. předseda Devětsilu, povoláním lékař; za okupace v ilegálním odboji, v době heydrichiády zatčen a popraven
- představitel avantgardního proudu meziválečné literatury, experimentátor – požadavek jedinečnosti uměleckého díla, důraz na způsob zpracování tématu, ne na téma samotné; pozornost obracel k formální stránce děl,
ke kompozici, k jazyku
- o jeho životě vypráví Jarmila Vančurová v knize 26 krásným let

- ve 20. letech: vliv proletářské literatury (i poetismu) Þ próza esteticky působivá, formálně neobvyklá, originální
• baladicky laděný román Pekař Jan Marhoul (1924)
- tragický osud zchudlého benešovského pekaře (baladické ladění), inspirace otcem přítele
• novela Rozmarné léto (1926)
- dělí se na kapitoly, které svým názvem vystihují obsah
- téma: život na maloměstě
- dějiště: říční plovárna u Krokových Varů
- hrdinové: obyvatelé městečka, majitel plovárny Antonín Důra, jeho žena a přátelé
- příběh 3 přátel z plovárny v Krokových Varech (majitel Antonín Důra, abbé Roch, důstojník Hugo), obraz poklidného radostného života; klid narušen příjezdem kouzelníka Arnoštka s krásnou Annou Þ konec stereotypnosti; parodie na přízemnost maloměšťáků; jazyk postav
- vliv poetismu – optimisticky laděno, motiv lidových zábav (kouzelník), přírodní motivy, humor, žádná politická polemika, hravý poetismus
- Vančura navazuje na humanistickou češtinu, aktualizuje knižní jazyk – hl. v tvarosloví (přechodníky), slovní zásobě, časté užívání „jenž“; + hovorové prostředky Þ komický účinek
- kompozice: děj potlačen, kompozice pásma, vypravěč – sám autor
• román Pole orná a válečná (1925)
- román odrážející chaotičnost války a lidských osudů
- odsouzení nesmyslnosti válečného vraždění; nesouvislý děj – volné řazení scén z fronty i zázemí (inspirace poetismem, lyrickým polytematickým pásmem

- ve 30. letech:
• baladický román Markéta Lazarová (1931)
- z doby loupeživého středověku (v minulosti hledá autor to, co nenachází v současnosti); mladoboleslavský kraj
- renesanční typy lidí – žijí naplno, bez polovičatosti, milují život, ale neváhají ho obětovat za dobrou věc; drsní, suroví, nezkrotní, milující i nenávidějící
- láska krásné a zbožné Markéty k zbojníku Mikulášovi (láska překonává překážky, je smyslem života), 2 loupeživé rody – rod Kozlíků (Mikuláš) a rod Lazarů (Markéta)
- básnická próza (lyrická)
- využití kontrastů (ponížení × hrdost, bída × naděje)
- kompoziční prostředky: narušení dějové linie vypravěčem (autorův komentář) – mluví k sobě, k postavám, oslovuje čtenáře (nutí k přemýšlení, odvádí od citové roviny); zvláštní výstavba vět (humanistická perioda)
- záměr: oslava krás života, protest proti měšťáctví
• román Útěk do Budína
• román Konec starých časů (1934)
- život poválečných zbohatlíků na zámečku Kratochvíle; poč. 20. let (po II. světové válce)
- nudný život rodiny pana Stoklasy naruší příjezd ruského běžence, který se vydává za knížete Alexandra (novodobý baron Prášil). Na zámečku nějaký čas pobývá, hraje si s dětmi. Když vytuší, že by mohl být odhalen, tajně odchází.

- za okupace:
• Obrazy z dějin národa českého (I. 1939, II. 1940, torzo 1948)
- historické pásmo, oddělené povídky nebo cykly (novela Kosmas)
- beletristický obraz dávné minulosti (poučení, posila sebevědomí); monumentální styl, dokonalý jazyk

• drama Jezero Ukereve (1935)
• pohádkový příběh Kubula a Kuba Kubikula
- o medvědáři, medvídkovi i medvědím strašidle Barbuchovi; jednodušší jazyk, hovorová čeština

- Vančurův přínos:
▫ osobitost, originálnost; důraz na svébytnost uměleckého díla (neopakovatelnost); není důležitý námět, ale způsob zpracování (dokonalost formy, stylu)
▫ působivý jazyk – různé stylové roviny, obraznost, parodie, ironie, sklon ke knižnosti; složitá souvětí (humanistická perioda); vulgarismy, nespisovné výrazy
▫ užívá kompozice pásma, děj potlačen; zdůrazňuje osobu vypravěče – oslovuje čtenáře, obrací se i k postavám; narušuje (zpomaluje) děj; chtěl, aby se čtenář nevžíval do děje, dělal si vlastní úsudek
▫ účelnost uměleckého díla, vědomí souvislostí (”Život je výchova a cíl literatury”)
▫ boj s měšťáctvím, nemorálností, protest proti válce

• Ivan Olbracht (1882–1952)
- vlastním jménem Kamil Zeman
- prozaik (sociální tematika, 1905 1. socialistický román), novinář, překladatel, levicově orientovaný politik
- syn Antala Staška
- socialistický realismus:
▫ směr počátku 20. stol., vzniká v SSSR
▫ přejímá znaky kritického realismu: neidealizovat, zobrazovat skutečnost v celé šíři Þ romány, románové cykly; převažuje epika, pokud lyrika, tak vlastenecká, politická; postavy z nižších společenských vrstev, vývoj hrdiny pod vlivem prostředí; typizují postavy jazykem; postava vypravěče (Þ objektivnost)
▫ myšlenka revoluce – sociální problémy se dají zlepšit jen revolucí

- román Anna Proletářka (1928)
- obraz politické situace 20. let, revoluční dělnické hnutí (schematismus)
- příběh postupného uvědomování venkovské dívky Anny, která přišla za službou do Prahy, ( dělníka Toníka)

- do literatury vstupuje Olbracht knihami, jejichž hlavními postavami jsou lidé žijící na okraji společnosti, i jiní lidé vnitřně osamocení:
• kniha povídek O zlých samotářích (1913)
• společenský román Podivné přátelství herce Jesenia (1919)
• psychologický román Žalář nejtemnější (1916)

- 20. léta: prvky reportážní Þ žurnalistická próza:
• reportáže Obrazy ze soudobého Ruska (1920–21)
• román s prvky reportáže Zamřížované zrcadlo (1930) – obraz doby, osudy 3 vězňů a 1 dozorce


- vrcholné období jeho tvorby – 30. a 40. léta:
- náměty čerpal v Podkarpatské Rusi (civilizací nedotčená krásná země, prastarý vztah lidí k přírodě)
• kniha reportáží Hory a staletí (1932-35)
• románová balada Nikola Šuhaj loupežník (1933)
- baladický román, balada sociální s prvky klasické balady (motiv nesmrtelnosti), z konce světové války a poválečných let; vesnice Koločava
- 2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost)
- Nikola – válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník); ztělesnění touhy lidí po svobodě (v očích venkovanů přerůstá v bájeslovnou přírodní sílu)
- charakteristika kraje, země – krásná, ale nešťastná (zaostalost); pověrčivost; osud Nikoly, jeho bratra Jury a ženy Eržiky = osud celého kraje; scény ze života Židů; vojsko, četníci
- osobitá kompozice: propojení legendy se skutečností, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav; postupy reportážní i prvky lidové slovesnosti
- básnický jazyk – zvláštní slovní spojení (mléčná vůně Koločavy, tma tvrdá jako kamení), úspornost výrazu, obrazný jazyk i archaické a knižní prostředky, biblické výrazy, hebrejská slova
• soubor 3 povídek Golet v údolí (1937)
- golet = židovská osada, uzavřené společenství
- místo děje: Polana (Podkarpatská Rus)
- téma: osudy Židů na Podkarpatské Rusi
- svět ortodoxních Židů (povídka O smutných očích Hany Karadžičové – o dívce, která uzavírá sňatek s židovským bezvěrcem Karadžičem; odvede ji z obce, kde za ni slouží mši jako za zemřelé)

- za okupace převyprávěl některé příběhy, a to zejména pro mládež, v knihách Biblické příběhy (1939; převyprávění příběhů Starého zákona), Čtení z Bible Kralické (1958), Ze starých letopisů (1940; o české minulosti, příběhy z Kosmovy kroniky a z Hájkovy kroniky), O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (1947; staroindické bajky)
- Ivan Olbracht zpracoval Prescotovy dějiny o dobytí Mexika Dobyvatel (1947)

- Jaroslav Seifert: Všechny krásy světa – vzpomíná na Olbrachta, líčí jeho život a popisuje dílo

- Olbrachtův přínos:
▫ vytříbený básnický styl a jazyk prózy, vypravěčské umění

• Marie Majerová (1882–1967)
- představitelka meziválečné sociální prózy a socialistického realismu, patří k levicově orientovaným autorům
- autorka žurnalistické prózy
- téma ženy: román Nejkrásnější svět (1923; obraz politických událostí 20. let; proletářská literatura), příběh pro mládež Robinsonka (1940)
- postava dělníka: román Siréna (1935; kronika několika generací dělnické rodiny Hudců z prostředí kladenského proletariátu, od pol. 19. stol. do 1. svět. války)
- vrchol tvorby: Havířská balada (1938)
- příběh Rudly Hudce (vedlejší postava Sirény, syn Hudcovky) – pracuje jako horník v cizině
- obraz hornické bídy – baladická stylizace dějově sevřené novely; sociální balada (poukazuje na chudobu, děj zhuštěn do několika základních situací a vztahů, tragickým koncem je ztráta práce)
- volné pokračování románu Siréna
- 3 části stylisticky odlišené (střídání vypravěčů, zvláštní dialog, využití vnitřního monologu):
- 1. část: monolog Rudolfa Hudce – vypráví o odchodu z Čech do Německa za prací
- 2. část: autor vypráví osudy hrdiny za 1. světové války
- 3. část: vypravěčem je manželka Rudolfa, dialogizovaný monolog – životní osud vypráví paní Milfaitové (manželé byli chudí, museli žebrat)

• Marie Pujmanová (1893–1958)
- meziválečná sociální a psychologická próza
- pocházela z pražské intelektuálské rodiny, prožila krásné dětství Þ vzpomínková próza o harmonickém životě
Pod křídly (1917)
- román Pacientka doktora Hegla (1931) – román, kterým proklamuje právo ženy na milostné i mateřské sebeurčení (za práva svobodné matky)
- 30. léta: dílo v duchu socialistického realismu Lidé na křižovatce (1937) – 1. díl románové trilogie, další dva díly vznikly po 2. světové válce, zaměřuje se spíš na historické události, Hra s ohněm (1948), Život proti smrti (1952)
- za okupace: nejzdařilejší prózou je povídka Předtucha
- obraz psychologie dospívajících; střetnutí zájmů rodičů a dětí; odraz atmosféry nacistické okupace (symbolický význam)
- dívka slyšela zprávu v rozhlase o srážce vlaků, bojí se, že přišla o rodiče, kteří měli být na cestě ve vlaku, nakonec vše dobře končí, rodiče seč vrátí domů

- povídka Šípkové větvičky
- psychologická próza
- rodina Kobzových, dcera Julie, služebná Baruška
- Julie studuje na gymnáziu, je nadaná, učí se dobře, ale chovala se spíš jako chlapec. V septimě se zamilovala do jednoho z profesorů. Nechala školy a chtěla se učit domácím pracím. Otec se rozhněval a matka plakala (matka chtěla, aby jejich jediná dcera udělala doktorát), ale nakonec se s tím rodiče smířili a byli šťastní. Zanedlouho Julie onemocněla španělskou chřipkou a nemoci podlehla. Autorka líčí pocity matky, to, jak ji poznamenala smrt dcery (matka je nešťastná, štěstí závidí ostatním, nakonec se její vztah k lidem mění, uvědomila si lásku manžela).

• Karel Poláček (1892–1944)
- představitel demokratického proudu české meziválečné prózy
- společenský kritik a humorista, novinář (Lidové noviny)
- pocházel z Rychnova nad Kněžnou, z židovské kupecké rodiny Þ zájem o maloměsto a život českých Židů; r. 1914 na frontě; za okupace zahynul v koncentračním táboře Osvětim

- drobnější humoristická próza Muži v ofsajdu (1931)
- patří do trojice humoristických knih (Hedvika a ludvík, Hráči)
- zobrazuje problematiku živností, zejména na postavě pana Načeradce – majitel obchodu s klobouky a konfekcí
- psychologie a vášnivost klubových fanoušků fotbalu
- pohádka Edudant a Fraucimor – o 2 synech čarodějnice
- román Michelup a motocykl (1935)
- hl. postava – židovský účetní Michelup, získává věci výhodnou koupí; jednou, v případě motocyklu, mu koupě nevyšla Þ příčina hádek s manželkou
- kritika maloměšťáctví, radosti z neštěstí druhého, člověk se stává otrokem věcí
- úsměvná próza Bylo nás pět (1946)
- vznik za protektorátu (před autorovým transportem do koncentračního tábora), vydáno posmrtně
- autor se vrací do svých klukovských let a svérázným způsobem líčí humorné příhody party chlapců
- svět maloměsta viděný očima dětí – pětičlenná klukovská parta: vypravěč Péťa Bajza (autor), Bejval Antonín, Jirsák Čeněk, Éda Kemlink, Zilvar z chudobince; pes Pajda
- svět dospělých – rodina obchodníka, lékárna, chudobinec
- situační komika (dobrodružství, ”vynálezy”, klukovské boje, střetnutí se sousedy) a slovní humor
- jazyk: spojení zcela spisovných, až knižních výrazů (vliv školy a řeči dospělých; pravil, jelikož, odvětil) se slovy expresivními (kulit vočadla), nářečními (nýčko, prauda) a z obecné češtiny (abysem, dolejzá) Þ komický účinek
- zdůrazněny typické záporné vlastnosti maloměšťáků Þ realismus

- Poláčkův přínos:
▫ umění zobrazit typ malého českého tyrana
▫ přesně odpozorované detaily chování, psychologie i jazyka maloměšťáka
▫ jazyková, situační a charakterová komika přechází z humorné polohy v pranýřující satiru Þ kritika maloměšťáctví

• Eduard Bass (1888–1946)
- novinář, reportér, prozaik humorista, dramatik, kabaretiér, humorista
- jeden z představitelů demokratického proudu
- autor rozhlásků = vtipný veršovaný komentář k politickým, kulturním apod. událostem, někdy využívá písňové formy

- humorná povídka pro děti – Klapzubova jedenáctka (1922)
- fotbalové mužstvo synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě – touha získat svět poctivostí a důvtipem
- oslavuje prozíravost chalupnického otec a ukázněnost, houževnatost a smysl pro fair play jeho 11 synů
- zabývá se fotbalem samým, popisuje tréninky i pocit vítězství
- vrchol tvorby – román z cirkusového prostředí – Cirkus Humberto (1941) Þ literatura v době okupace
- cyklus povídek Lidé z maringotek (1942)

• Jarmila Glazarová (1901–1977)
- představitelka demokratického proudu
- v dílech dominuje postava ženy
- psychologický román Vlčí jáma (1938)
- obraz tyranie v manželství stárnoucí lakomé a egoistické Kláry a mladšího muže Roberta × dojímavý a tragický příběh osiřelé citlivé dívky Jany a jejího citového vztahu k otčímovi Robertovi
- Opavsko, pohraniční městečko Rozvadiv
- kritika maloměšťáctví a záporných lidských vlastností prostřednictvím tety Kláry (je majetnická, chce být středem pozornosti, přivlastňuje si Roberta, chová se k němu jako k dítěti, nemá ráda lidi, má radost z neštěstí druhého, je zvědavá, pomlouvačná…)
- umělecká síla románu je v postavě Kláry
- autor místy idealizuje postavy; užívá selské nářečí
- psychologický román Advent (1939)
- baladická próza z 30. let, prostředí Beskyd
- tragický příběh svobodné matky Františky a jejího nemanželského syna Metuda; ponižující bezprávné postavení na statku bohatého vdovce, sedláka Podešvy, a děvečky Rozíny; vztahy člověka v touze po majetku zbaveny lidskosti
- střetnutí dobra a zla, oslava hluboké mateřské lásky
- kompoziční rámec jediné noci (Františka hledá ztraceného syna a připomíná si svůj dosavadní život)
- užívá nářečí Þ přiblížení postav

• Jakub Deml (1878–1961)
- básník, prozaik, publicista, překladatel, katolický kněz
- představitel křesťanského spiritualismu a počátků existencialismu (pocity úzkosti, smutku), kulturní pravice, katolická orientace

- básně v próze Moji přátelé
- symbolika rostlin, oslovuje květiny
- próza Zapomenuté světlo (1934)
- imaginativní lyrika, příběh je oslaben
- Jakub Deml se zamiloval do vdané ženy (Marie Zezulová), která je nemocná; on o ni pečuje, ale Marie nakonec umírá
- součástí próz bývá i sen (zde užívá naturalistického popisu)
- próza má ráz pamfletu (= publicisticko-beletristický článek, autor na někoho útočí; zde na literárního historika a kritika Arne Nováka)
- pocity smutku, útěchu hledá ve víře, utíká do nadpozemského světa
- obdivuje Otokara Březinu – mystický symbolismus (ČM)
- v próze se prolínají skutečné osobní zážitky s fikcí
- pocity úzkosti, osamění, strach, obavy Þ existencialismus

• Jaroslav Durych (1886–1962)
- historická imaginativní próza, obdiv k baroku; lékař, publicista
- patří ke katolickým autorům (kulturní pravice)
- aktualizuje jazyk humanistické a barokní prózy (vysoká jazyková úroveň, složitá souvětí – periody; vzorem Ciceronova latina)
- autor sociálně laděných povídek ze současnosti, hrdinové – chudí lidé
- význam: do meziválečné prózy uvádí historické téma, nový typ historické prózy – barvitý obraz doby, metaforičnost, dějová sevřenost (zkratka, náznak), rytmizovaná próza

- ve svých prózách se soustředil na období třicetileté války (1518-48), barokní období
- román Bloudění (1929) (téma ”bloudění” = cesta ke katolictví; tzv. ”větší valdštejnská trilogie”; z období baroka, od Bílé hory po Valdštejnovu smrt; hrůzy 30leté války, ospravedlnění rekatolizace; osudy českého protestanta Jiříka a španělské katoličky Anděly; kontrastnost, dramatický spád, jazyková dokonalost)
- autor 3 povídek Rekviem (1930; tzv. ”menší valdštejnská trilogie”)

• Jan Čep (1902–1974)
- patří k ruralistům – kulturní pravice; Josef Knap, František Krepina; oslava venkova, práce rolníka, sepjetí člověka s přírodou; pronásledováni v době éry komunismu, vězněni
- prozaik, esejista, překladatel, volně navazuje na básnickou tvorbu Demla a Vančury
- vnější děje v prózách omezeny na minimum, autor svět zobrazuje pomocí vnitřního vnímání svých postav; hl. hrdinové – venkované, dostávají se do krajních situací, kdy poznávají hodnoty mimo pozemský život; jistotou je Bůh, rodná země
- povídka Albína Drůzová
- Albína, venkovská dívka, neměla šťastné dětství, její rodiče žili jen pro práci. Chyběla jí mateřská láska. Neměla kamarádky a chlapci se od ní odvraceli. Zamilovala se do venkovského mladíka Bedřicha Landy a vzala si ho. Manželství nebylo šťastné. Bedřich Albínu podváděl se služkou, měl s ní dítě. Pak služku zabil. Albína o tom věděla. Odvrátila se od lidí, přestává jim věřit. Obrací se k Bohu.

+ vložit vlastní dílo upravit toto dílo
  Sdílet článek na: Facebook Facebook   MySpace MySpace   Linkuj Linkuj  
Střední školy - seznam středních škol
Střední odborné školy - seznam středních odborných škol
Bazar pro maminky - staré i nové oblečení oblečení pro děti.
 Reklama