Novela je psána v ich formě retrospektivně s tím, že se hlavní hrdina ve svých myšlenkách vrací do minulosti a osvětluje tak příčiny současné situace. Je napsána s nezvyklou větnou skladbou a její myšlenky (tzn.


Myšlenky hlavního hrdiny) jsou koncipovány tak, aby zahrnuly problémy průměrného občana té dané doby a situace.

Děj novely se odehrává v zimě roku 1945 na nádraží v západních Čechách blízko německých hranic a popisuje události jediného dne dvaadvacetiletého zaučujícího se výpravčí Miloše Hrmy.
Cestou do práce vzpomíná, jak a proč si nedávno podřezal žíly. Připadá si méněcenný a neschopný, protože jako muž selhal a znemožnil se před svou dívkou Mášou. (Přesto si večer dokáže, že je schopný – s krásnou ženou přinášející tajné informace pro Hrdličku.)
Jeho stanicí projíždějí ostře sledované německé transporty a posádka jednoho transportu jej zajme, což znamená jistou smrt. Velitel německých vojáků si, ale všimne jeho jizev po nezdařeném pokusu o sebevraždu, a tak ho propouští a on se vrací na stanici, kde se má vyšetřovat mravní přestupek výpravčího Hrdličky (potiskal razítky zadek telegrafistce Zdeničce Svaté) – Hrdlička je shledán nevinným.
Po půlnoci bude projíždět transport německých zbraní a Hrdlička se domluví s Hrmou, že se ho pokusí zničit. který se budou snažit zničit. Hrma se nabídne, že sám vhodí do vlaku z ukazatele bombu, přestože se mu to podaří, je spatřen německým vojákem, po kterém vystřelí a stejně tak voják po něm.
Oba umírají spolu v příkopu, kam spadli. Hrma přemýšlí o vojákově rodině, o zbytečnosti jejich smrti a zbytečnosti války. Přesto umírá s pocitem hrdosti z dobře vykonané práce.