Vyprávění se odvíjí na pozadí čtyř ročních období, která symbolizují patriarchální vesnický svět i konečný smysl a uzavřenost dramatických osudů postav kolem babičky. Základní dějovou osnovu díla tvoří dvě pásma.


V prvním z nich autorka ukazuje život na Starém bělidle s příjezdem babičky a popisem jejího všedního dne. Později se objevují vedle členů Proškovy rodiny další lidé - mlynář, rýznburský myslivec, panský strážník Mojžíš, bába kořenářka, bláznivá Viktorka, pan Beyer, paní kněžna se schovankou Hortensií a mnoho dalších postav. Líčení života zabírá stále širší rámec, dějový spád je střídavě mírnější, hned zase vzrušenější. Druhá část knihy začíná náhle v sedmé kapitole a rámcuje ji popis přírodního dění během ročních období a vylíčení života v jednotlivých fázích roku. Kompozice Babičky je uzavřena úvodním a závěrečným slovem.